Příslušenství pohledávky

Zákonné opravné položky jsou tvořeny a rozpouštěny podle podmínek, které stanoví zákon č. 593/1992 Sb. , o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoR “). Jejich daňová účinnost je pak podložena § 24 odst. 2 písm. i) zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “). Na rozdíl od účetních opravných položek, které jsou ve vztahu k zásadě věrného zobrazení v účetnictví povinně tvořeny ke všem pohledávkám, jejichž hodnota prodlužováním doby po splatnosti klesá, zákonné opravné položky jsou nástrojem v rukou daňového subjektu, který je v souladu se ZoR užívá dle svého uvážení. Základním důvodem tvorby zákonné opravné položky k pohledávce je samozřejmě vznik daňově účinného nákladu a snížení základu daně, nicméně možnost tvorby zákonné opravné položky je nutné zkoumat i pro úspěšný daňově účinný odpis pohledávky (odpis pohledávky rozebereme ve třetím dílu).

I přes odlišný předmět podnikání mají obchodní společnosti některé problémy společné – pečují o klienty, zakázky, finance, majetek a také, bohužel, o pohledávky. Pohledávky, zejména ty po splatnosti, nejsou žádoucím aktivem. Ideální délka „života“ pohledávky je do její splatnosti a končí právě zaplacením. Tak to naštěstí pro všechny věřitele převážně chodí, ale vždy tomu tak není. Pohledávky, které měly být dávno zaplacené, máme v účetnictví stále a začíná zdlouhavý a mnohdy i marný boj za jejich úhradu. Stav je o to horší, že hodnota pohledávky je v případě obchodních vztahů již zdaněna, a to jak daní z příjmů, tak i DPH.

„Pohledávky za upsaný základní kapitál“ jsou první rozvahovou položkou, kterou vykazují (u podnikatelských subjektů) všechny účetní jednotky. V čem je tak významná tato položka, že obsadila první místo v rozvaze, přestože ostatní pohledávky jsou zahrnuty v oběžných aktivech?