Prodej přes internet

Firma z Irska fakturuje tuzemskému plátci DPH plnění, které zatížila tuzemskou DPH 21 %. Na dokladu je uvedeno přidělené české DIČ a oni tvrdí, že si vyčíslené DPH můžeme uplatnit na odpočet. Jednalo se o zaslání zboží (mobilní telefon). Nakoupeno bylo přes e-shop. Jak je to správně?

Jsme český e-shop se sportovním vybavením, plátce DPH. V rámci marketingových akcí děláme balíčky. Kde ke konkrétnímu zboží nabízíme dárek zdarma (různé hodnoty od 100 Kč - 20 000 Kč). Takto je to zobrazené na eshopu, že k tomto zboží zákazník obdrží XY dárek zdarma. Při rekapitulaci objednávky je vložena položka s textem XY dárek ZDARMA. Při vystavení faktury, dochází k tomu, že dárek na faktuře je na samostatném řádku a jeho cena je poměrově rozpočítána mezi hlavní produkt, ke kterému se dárek váže a samotný dárek. Příklad: Rekapitulace objednávky: Pánské běžecké boty v hodnotě 2 404 kč + nákrčník jako dárek zdarma. Na faktuře to vypadá takto: Pánské běžecké boty cena 2 177,55 Kč Nákrčník cena 226,45 Kč. Občas se někteří zákazníci ozvou s tím, že na faktuře je uvedena cena dárku a že si to sami neobjednali, že to e-shop vložil sám a požadují vrácení částky v hodnotě dárku. Ostatní e-shopy dávají do faktury dárek zdarma v hodnotě 1 Kč, případně 0,01 Kč. S postupem naší účetní jednotky jsem se dosud nesetkala. Je postup účetní jednotky ve vystavování faktur správný? Nemůže se jednat o klamání zákazníka z pohledu obchodní inspekce?

Obdrželi jsme v poslední době několik dokladů od zahraničních e-shopů zaměřující se na B2B tak B2C zákazníky, zaměstnanec, který objednával neuvedl naše DIČ, tyto doklady jsou v režimu OSS a obsahují české DPH. Většinou se jedná o drobné nákupy do 10 000 Kč, jsme PO. Můžeme si z těchto nákupů odpočítat DPH? Pokud ne, je to celé náklad? Reverse charge k těmto dokladům asi nelze. Druhý případ je že máme na dokladech uvedené zahraniční DPH, jak máme postupovat u takovýchto dokladů? Zahrnout v celkové částce do nákladů a zahrnout do KH a DPH v režimu reverse charge?

Naše firma je zaregistrovaná k OSS z důvodu prodeje zboží zákazníkům B2C prostřednictvím e-shopu (překročený limit 10 000 EUR) a zároveň uskutečňuje prodeje zákazníkům B2B. Pokud se jedná o podnikatele-plátce DPH, tak tyto prodeje evidujeme v rámci českého přiznání k DPH v ř. 20 (Dodání zboží do jiného členského státu) bez DPH a také v souhrnném hlášení. Jak ale postupovat, pokud se jedná o podnikatele-neplátce DPH? Je pravda, že tento odběratel (např. SK) by se měl do 15 dnů registrovat jako identifikovaná osoba či plátce DPH na FÚ SR, tam obdrží DIČ a my pak vystavíme fakturu v režimu reverse charge (tzn. místo plnění a dodanění náleží SR)? Nebylo by pro zjednodušení možné v našem případě tyto faktury podnikatelům-neplátcům DPH zahrnovat do OSS přiznání, a tím pádem DPH odvádět do SR?

Jak postupovat, co se týče DPH, pokud si na českém e-shopu koupí slovenský občan poukaz na nákup zboží? Na tomto e-shopu lze nakoupit zboží jen s 21 % DPH.

Jsme tuzemská firma, e-shop se sportovním vybavením, plátce DPH. Dodáváme zboží do EU a jsme registrovaní v režimu OSS. Zákazníci na eshopu vyplní svoji fakturační adresu, tuto adresu neověřujeme na rejstříku. Dotaz se týká pouze osob povinných k dani - plátců DPH. Často se nám stává, že zákazníci neuvedou své platné DIČ. Vzhledem k velkému objemu faktur (17 000 ks/měsíc) máme vše automatizované. Pokud zákazník neuvede v objednávce své DIČ, je faktura automaticky vystavena, jako by byl neplátce DPH, tedy s daní konkrétní země. Příklad: italská firma si u nás objedná zboží, ale do objednávky neuvede své platné DIČ. Faktura je tedy vystavena s 22% DPH (2024). Zákazník se později ozve, že mu chybí na faktuře DIČ a žádá opravu. Jsme povinni mu opravit fakturu, tedy doplnit jeho platné DIČ, a tím pádem vrátit přeplatek ve výši DPH? Aktuálně máme stanovené, že doklady do 5 000 Kč neopravujeme. Porušujeme tím nějaký zákon/nařízení? 

V roce 2021 došlo ke značnému zjednodušení způsobu odvodu DPH pro podnikatele, kteří dodávají zboží a služby koncovým spotřebitelům v jiných členských státech Evropské unie. Od 1. 7. téhož roku došlo totiž k zavedení tzv. One-stop-shopu (dále jen „OSS“). Co to je OSS a proč se stal hojně užívaný zejména e-shopy?

OSVČ v režimu paušální daně - e-shop registrovaný k DPH v Německu (z důvodu přesáhnutí limitu 10 000 eur a opuštění režimu OSS) řeší prodej do Švýcarska koncovým zákazníkům. Je potřeba z naší strany řešit něco z pohledu DPH? Bude nějak ovlivněn režim paušální daně?

Dobrý den, jako plátci DPH jsme nakoupili zboží na e-shopu určeném pro neplátce DPH, neboť nemají kolonku na uvedení našeho DIČ. Dodavatel zaslal zboží a doručil fakturu se zahraničním DPH a) DPH země EU b) DPH z třetí země. V některých případech odmítají opravit fakturu. Při zaúčtování provádíme reverse charge. Někteří vykladači zákona uvádí, že základem daně pro odvod a případný odpočet DPH je celková výše faktury včetně zahraniční DPH, jiní autoři uvádí, že základem daně je celková výše faktury ponížená o zahraniční daň. Jak máme stanovit základ daně?

Klient zvažuje přesun svého e-shopu se zbožím na dubajskou entitu s tím, že sklady jsou stále umístěny v České republice. Zaměstnanci také. A odesíláme z ČR aktuálně i na Slovensko (registrace OSS). Je klient schopen přesunout celou svou daňovou povinnost (řeší daň z příjmu) do Dubaje? Víme, že dubajská entita v ČR bude muset být registrována.

Zaměstnanec zaplatil firemní kartou platbu za nákup zboží nejmenovanému e-shopu, který se ukázal jako podvodný (zboží dodáno nebylo, platba nebyla vrácena) - účtovat nedaňově na 548/221?

Český e-shop prodává zboží do zahraničí, je registrovaný v OSS. Je třeba na každý prodej vystavit fakturu? Bylo by možné vystavit hromadnou fakturu za měsíc pro všechny odběratele najednou?

Český plátce DPH si objednal pneumatiky na e-shopu, který provozuje polská společnost (zboží je i z Polska zasíláno). Tato polská společnost je registrovaná k českému DPH. Domníváme se správně, že není možné u nás DPH uvedené na fa uplatnit, protože by se správně mělo jednat o reverse charge?

E-shop je registrován v režimu OSS zboží na dálku pro SK. Zákazník s SK vrací zboží v 2/2022, které nakoupil v prosinci 2021. E-shop tedy v dalším čtvrtletí vystavuje dobropisy (opravný daňový doklad) z důvodu vrácení zboží. SW v dalším čtvrletí od termínu podání DPH OSS za předchozí kvartál dává tyto opravné daňové doklady do OSS jako "opravy" do OSS. Podle mého názoru se však o opravy z tohoto hlediska nejedná, protože byla původní faktura vykázána správně a teď došlo k běžné události, že zákazník např. reklamoval část zboží. Myslím si, že takový OPD, který je z února 2022 by měl být správně vykázán v OSS mínusově, avšak nikoliv v sekci jako korekce (oprava). Protože se jedná o opravu dle § 42, nikoliv "chybu" dle § 43. Jaké řešení je správné?

Společnost s. r. o. zaplatí zálohu na realizaci e-shopu v plné výši. Obdrží daňový doklad k přijaté platbě. V době platby není plátce DPH. K vyúčtování realizace e-shopu přijde v době, kdy je již společnost plátce DPH. Má společnost nárok na odpočet DPH, když záloha byla zaplacena v době, kdy nebyl plátce DPH, ale vyúčtování služby bylo v době plátcovství?Pokud ano, na základě jakého dokladu - dokladu o zaplacení zálohy?

Firma (s. r. o.) zabývající se prodejem potravinových doplňků a sportovního zboží (přes e-shop) by chtěla navázat spolupráci na propagaci svých výrobků se sportovci, mezi kterými jsou profesionální sportovci i sportovci amatérští, případně majitelé nebo zaměstnanci různých fitness a sportovních center. Jednalo by se především o propagaci na webu (FB, Instagramu a dalších platformách), případně také přímo ve fitness centru či sportovním klubu. Za tuto propagaci by následně obdrželi odměnu formou zboží z nabídky firmy, kterou propagují - hodnota by byla různá a odměna by byla poskytnuta buď formou slevy na odběr zboží (výrobku), nebo by bylo poskytnuto zboží/výrobek/výrobky zdarma. Neprobíhalo by tedy finanční vyrovnání. Jak se vypořádat se zaúčtováním a s DPH u takto poskytnuté odměny? Je rozdíl, pokud se odměna touto formou poskytne osobě, která podniká (má IČO) a osobě, která IČO nemá? Jaký doklad je v těchto případech pro firmu daňově uznatelný?

Článek demonstruje klíčové principy zdaňování prodejců využívajících distribuční kanály Amazonu či obdobných platforem, upozorňuje na možné kritické body z pohledu identifikace daňových povinností prodejce a jejich plnění a také ukazuje trend zdanění prodejců Amazonu v blízké budoucnosti se zaměřením na zásadní změny v Evropě a nedávný přelomový judikát v USA, který mění principy fungování sales tax ve státech USA právě pro prodejce využívající platformy typu Amazon.

Opět pokračujeme v systematickém probírání všech ukončených tzv. Koordinačních výborů (dále jen „KooV“). Připomeňme, že KooV jsou uznávaná odborná jednání na aktuální daňové problémy předestřené daňovými poradci, k nimž se vyjadřují zástupci finanční správy – dnes se jedná vesměs o pracovníky Generálního finančního ředitelství (dále jen „GFŘ“). Z praktického hlediska jsou hlavní předností KooV dvě věci: a) závěry potvrzené Finanční správou České republiky (dále „ČR“) lze považovat za bezpečné daňové řešení, které zřejmě řadoví pracovníci finančních úřadů nezpochybní (tzv. správní praxe), b) odborné názory zde „nepadají z nebe“, ale jsou věcně odůvodněné, takže nabízejí argumentační oporu pro řešení obdobných sporů a je vidět i logika uvažování správců daně. KooV jsou zveřejňovány na http://www.financnisprava.cz/cs/dane-a-pojistne/prispevky-kv-kdp .

Stále více výrobců či obchodníků se zajímavým sortimentem řeší otázku, jak expandovat do zahraničí. Domácí trh je jim buď moc těsný, anebo v zahraničí sice již jejich zboží přítomno je, avšak není zde prodáváno způsobem, který by je uspokojoval. Co mám tímto na mysli? Především způsob, jakým se jejich bezpochyby zajímavé zboží do ciziny dostává, a především to, že drtivá část obchodní marže zůstává u nějakého místního podnikatele (zpravidla velkoobchodníka), který si ponechá její podstatnou část, a domácí podnikatel se musí spokojit pouze s minimem. Takoví podnikatelé si logicky kladou otázku, jak prodávat nadále v zahraničí, avšak „obejít“ toho neoblíbeného obchodníka, který přemosťuje mezeru mezi ním a konečným zákazníkem.