Promlčení v daňovém řízení

Délka promlčecí doby u těch přestupků, kde zvláštní zákon nestanoví horní sazbu pokuty ve výši 100 000 Kč, ale pouze způsob výpočtu pokuty (např. procentem z předem nejasné částky), činí jeden rok [§ 30 písm. a) zákona č. 250/2016 Sb. , o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich]. Při retroaktivním užití nové právní úpravy odpovědnost stěžovatelky za jí spáchaný přestupek zanikla již dne 1. 1. 2016 (tzn. ještě předtím, než zákon o odpovědnosti za přestupky nabyl dne 1. 7. 2017 účinnosti, a to protože daňové orgány nerozhodly o sporném správním deliktu do 1. 7. 2017). Finanční úřad pro Královehradecký kraj sice u stěžovatelky provedl místní šetření již dne 27. 8. 2015, zahájil u ní daňovou kontrolu dne 1. 2. 2016, ale – což je pro tuto věc rozhodné – oznámil jí zahájení správního řízení ve věci uložení pokuty dle § 37a zákona o účetnictví až písemností ze dne 12. 6. 2017, která jí byla doručena 14. 6. 2017, tj. bezmála rok a půl po tom, co ve věci sporného skutku uplynula jednoletá promlčecí doba. Nová právní úprava je pro stěžovatelku příznivější (viz bod [17]), a proto musí být na věc aplikována.

Následující článek se zabývá neobvyklým (až kuriózním) osudem jednoho z přechodných ustanovení zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, které obsahovalo ve dvou větách speciální právní úpravu běhu promlčecích dob u přestupků a které bylo postupně zrušeno dvěma nálezy Ústavního soudu, v nichž klíčovou roli sehrál pojem „trestnost“. Dále je též popsán praktický dopad jednoho z těchto nálezů na rozhodnutí o pokutě uložené podle zákona o omezení plateb v hotovosti .

Čím dál častěji se zejména v posledních letech hovoří o daňovém a trestním řízení jako o spojených nádobách. Co se stane v jedné nádobě, to se projeví ve druhé a naopak. Důvodem je sílící tlak na výběr daní, kdy se i daňové trestné činy dostali na žebříčku společenské (ne)oblíbenosti téměř hned za trestné činy proti životu. Každá chybička v rámci řešení účetních či daňových záležitostí tak může přijít draho.

Rozsudek soudního dvora Evropské unie ze dne 20. prosince 2017, ve věci C-500/16 , Caterpillar Financial Services, dosud neuveřejněn v Úředním věstníku.

Nejen na konci účetního období, ale obvykle i v jeho průběhu se zabýváme analýzou jednotlivých položek rozvahy. Zatímco vysoká hodnota peněžních prostředků nás potěší, u hodnoty pohledávek, zvláště těch po splatnosti, je tomu právě naopak. Přesto jsou pohledávky kratší či delší dobu po splatnosti častým „průvodcem“ všech podnikatelů. Právě nedobytné pohledávky a pohledávky po lhůtě splatnosti jsou předmětem tohoto příspěvku. Odhlédněme od zajišťovacích prostředků, které jsou jakousi prevencí před vznikem nedobytných pohledávek, stejně tak se nebudeme zabývat ani prostředky, kterými dlužníky nutíme k úhradě, pomineme i zajímavou oblast pojištění pohledávek. Budeme řešit aktuální stav – tedy existenci pohledávek po splatnosti, následně jejich případný odpis v účetnictví a na dani z příjmů.

Promlčené závazky a závazky po lhůtě splatnosti v účetnictví a daňové evidenci Ing. IvanaPilařová 1. Úvod V minulém čísle časopisu jsme rozebírali pohledávky po lhůtě splatnosti, promlčené či jinak...