Promlčení v občanském právu

Fyzická osoba, nepodnikatel, nepronajímá majetek, má pouze příjmy jako zaměstnanec, pořídil nemovitou věc. Shodou náhod nedošlo k úhradě a v letošním roce by se závazek promlčel. Má to pro FO daňové dopady? V § 23 jsou uvedeny případy dodanění promlčeného závazku v případě, že souvisí s příjmy podle § 7 nebo § 9, ale nikoliv v běžném občanském životě. 

Následující příspěvek popisuje vymezení právní úpravy promlčení a prekluze v zákoně č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a některá s tím související ustanovení. S promlčením a prekluzí se v občanském zákoníku setkáme primárně v § 609 až 654 občanského zákoníku , ve kterých je vymezena prekluze. Pro srovnání je také uvedeno vymezení promlčení v zákoně č. 40/1964 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, kde bylo promlčení upraveno v § 100 až 114 .

1)V minulém článku (Účetnictví v praxi č. 5/2015, str. 25) byl kladen důraz na základní novinky, které přinesla do promlčení nová právní úprava. Bylo zmíněno, že na rozdíl od právního stavu před lednem 2014 nemusíme u nových případů rozlišovat, zda se jedná o promlčení podle občanského (zákon č. 40/1964 Sb. - zrušen), nebo obchodního (zákon č. 513/1991 Sb. - zrušen) zákoníku. Nový občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb. , dále jen „NOZ“) sjednotil úpravu promlčení stejně jako délku promlčecích lhůt. Základní lhůta, kterou je nutné znát, jsou tři roky, respektive deset let, pro práva zapsaná ve veřejném seznamu (například zástavní právo k nemovitostem). Je ale nutné upozornit, že strany si nově mohou zákonem stanovenou délku promlčení upravit podle svého. Jsou při tom limitovány intervalem jednoho roku a patnácti let. Dnešní text se spíše telegraficky zaměří na některé odchylky od obecných pravidel délky promlčecích lhůt. Jedná se o situace, u kterých měl zákonodárce za to, že klasická délka lhůty je příliš krátká, nebo naopak zbytečně dlouhá s ohledem na povahu vztahu, který se promlčuje.

1)Promlčení je právní institut, který stojí na staré zásadě vigilantibus iura scripta sunt, tedy že právo náleží bdělým (respektive zákony jsou psány pro bdělé). Pokud se někdo o svá práva dlouhodobě nestará a neuplatňuje je (například někomu půjčí sumu peněz a dlouhá léta je po dlužníkovi nechce), není důvod, proč by ho měly zákony chránit. Promlčení zná právo stovky let, co se s novým právem (zejména zákonem č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, dále jen „NOZ“) mění, jsou zejména délky promlčecích lhůt. V tomto článku budou představeny základní principy promlčení.