Průměrná mzda

Každý rok k 1. 1. se mění hranice příjmů, jejichž výše se odvozuje od výše průměrné mzdy. Na výši průměrné mzdy jsou navázány redukční hranice pro výpočet dávek nemocenského pojištění a náhrady mzdy za prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti, maximální výše vyměřovacího základu, rozhodná částka pro účast na nemocenském pojištění a u osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) minimální výše základů pro odvod pojistného a pro účast na důchodovém pojištění u OSVČ vykonávajících vedlejší samostatnou výdělečnou činnost.

Dle současně platné legislativy vzniká odvodová povinnost z uzavřených dohod o provedení práce z hlediska sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění po překročení absolutního limitu ve výši 10 000 Kč hrubého měsíčního výdělku. Zároveň pokud úhrnná výše příjmů na základě dohody o provedení práce u téhož plátce daně nepřesáhne za kalendářní měsíc tuto částku a pokud u daného zaměstnavatele nebylo zaměstnancem podepsáno pro dané zdaňovací období Prohlášení poplatníka k dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, příjem plynoucí z dohod o provedení práce podléhá srážkové dani ve výši 15 %. V původním návrhu novely zákona o nemocenském pojištění s plánovanou účinností od 1. července 2024 se předpokládaly dva limity pro účast zaměstnanců na pojistném na sociální zabezpečení – ve výši 25 % průměrné mzdy v případě jedné či více dohod u jednoho zaměstnavatele (tj. 10 500 Kč pro 2024) a dále kumulativní limit v případě, kdy by měl zaměstnanec podepsaných více dohod o provedení práce souběžně u více zaměstnavatelů ve výši 40 % průměrné mzdy (tj. limit 17 500 Kč pro rok 2024) ze všech těchto dohod. Odborná veřejnost a celá řada zaměstnavatelů však upozorňovala na komplikace způsobené zavedením kumulovaného limitu, a i na opomenutí potřebné právní úpravy v zákoně o veřejném zdravotním pojištění , která byla ponechána v původním znění. Proto se teď zákonodárci snaží využít poslední čas, kterým jim do 1. července 2024 zbývá, a ještě vše zvrátit tak, aby tato právní úprava nikdy nezačala platit a namísto toho byla přijata nová úprava, která by měla být propsána do obou pojistných zákonů (tj. nejen do zákona upravujícího odvody pojistného na sociální zabezpečení, ale i do zákona upravujícího odvody zdravotního pojištění).

Tento tradiční lednový příspěvek obsahuje stručný popis změn, ke kterým došlo od 1. 1. 2023 oproti roku 2022 v oblasti mezd a platů, co se týká jejich zdanění, ale také pojistného, pracovního práva, důchodů a souvisejících oblastí. Nepůjde o vyčerpávající souhrn všech změn dotýkajících se těchto oblastí, ale spíše o výběr těch změn, které by mohly mít dopad i na práci finančních účetních, či by finanční účetní mohli z nějakého důvodu zajímat.

Od 1. 1. 2023 se mění hranice příjmů platná v nemocenském a důchodovém pojištění a v pojistném na sociální pojištění, jejichž výše se odvozuje od průměrné mzdy. K valorizaci těchto hranic příjmů dochází každoročně vždy od 1. 1. Dnem 1. 2. 2023 nabývá účinnosti zákon, kterým se zavádí sleva na pojistném na sociální zabezpečení pro zaměstnavatele na zaměstnance se zkráceným pracovním úvazkem. Jsou navrhovány další změny, jejich účinnost se předpokládá v průběhu roku 2023; informace o nich bude uveřejněna až po jejich schválení.

Tak jako v minulých měsících přicházíme i tentokrát s novinkami ze světa účetnictví a daní. Nejprve se zaměříme na dopady zvýšení hodnoty průměrné mzdy pro rok 2023 a následně se budeme zabývat nenápadnou novelou umožňující správci daně dálkový přístup k informacím o vozidlech z informačního systému technických prohlídek, stručně shrneme novou ohlašovací povinnost provozovatelů internetových platforem, a nakonec upozorníme na kontrolní akci správce daně v oblasti zdaňování příjmů ze zábavních internetových platforem (např. YouTube).

Informace pro plátce a poplatníky daně ze závislé činnosti o zvýšení průměrné mzdy pro rok 2023 v souvislostech zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

Na počátku roku 2022 nabyly účinnosti zákony, které novelizují pravidla platná pro odvod pojistného na zdravotní pojištění. Detailněji se budeme věnovat zákonu č. 371/2021 Sb. , který bývá nazýván jako správní novela. Popíšeme i dopady zákona č. 286/2021 Sb. , kterým byl novelizován exekuční řád . Zmíníme i zkušenosti s prvním rokem fungování paušální daně. V neposlední řadě budou popsány i dopady změn cizineckých zákonů na zdravotní pojištění. Na úvod zařazujeme tradiční zvýšení parametrických částek.

Tento tradiční lednový příspěvek obsahuje stručný popis změn, ke kterým došlo od 1. 1. 2022 oproti roku 2021 v oblasti mezd a platů, co se týká jejich zdanění, ale také pojistného, pracovního práva, důchodů a souvisejících oblastí. Nepůjde o vyčerpávající souhrn všech změn dotýkajících se těchto oblastí, ale spíše o výběr těch změn, které by mohly mít dopad i na práci finančních účetních, či by finanční účetní mohli z nějakého důvodu zajímat. Poznámka autora: Článek vychází z legislativních nařízení k 31. 12. 2021. Dne 11. 1. 2022 Poslanecká sněmovna schválila v legislativní nouzi normativní náklady na bydlení s účinností od 1. 1. 2022, což může vést k možnému zvýšení srážek z mezd.

V letošním posledním a adventním úvodníku se zabýváme zajímavým tématem „co nás čeká po volbách“. Pokusili jsme se vybrat některé body z budoucího programu nové vlády a část z nich více či méně kriticky okomentovat. V další části úvodníků jako obvykle přinášíme vybrané novinky, které mají reálný dopad na současnost či nejbližší budoucnost.

Rok 2021 co do intenzity legislativních zásahů do zákona o daních z příjmů 1) navazoval na předchozí rok 2020. Vedle reakcí na aktuální situaci ovlivněnou dopady šíření virové pandemie však byly přijaty novely zákona o daních z příjmů v návaznosti na jiná témata. Obdobně jako v minulosti se soustředím na představení novel zákona o daních z příjmů ve vazbě na daň z příjmů fyzických osob. Příspěvek je tedy již tradičně zaměřen pouze na ty novely zákona o daních z příjmů , které již byly schváleny a byly publikovány ve Sbírce zákonů.

Tak jako v minulých měsících, i tentokrát přicházíme s novinkami ze světa účetnictví a daní. Nejprve shrneme rozhodnutí ministryně financí o prominutí DPH u dodání elektřiny a plynu, které pro daňové poplatníky vyvolává ke dni psaní tohoto úvodníků spoustu nejasností, zejména co se možného nesouladu jak s českým, tak s unijním právem týče. Následně se budeme zabývat návrhem nové interpretace Národní účetní rady týkající se účetního zachycení přijatých záloh v cizí měně, ve které jsou navrženy závěry do značné míry měnící dosavadní účetní praxi. Na závěr uvedeme ve zkratce další novinky, které se udály za poslední měsíc.

Na základě rozhodnutí Vlády České republiky a následným schválením Poslaneckou sněmovnou byla zrušena superhrubá mzda, a to zákonem vyhlášeným dne 31. 12. 2020 ve Sbírce zákonů pod č. 609/2020 Sb. , změna některých zákonů v oblasti daní a některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový balíček 2021“), a to s účinností ke dni 1. 1. 2021. Nově se tak vypočítává daň z příjmů z hrubé mzdy místo ze superhrubé mzdy, což má příznivý finanční dopad pro řadu lidí. Tento článek se zabývá tím, jak se tyto příznivé změny dotknou zaměstnanců a co nová právní úprava obecně přináší, včetně srovnání s dřívější úpravou.

Pro výpočet náhrady mzdy (Antivirus B) je rozhodným obdobím 4.Q 2020, ale v tomto období už byly vypláceny náhrady z důvodu uzavření provozovny (zaměstnanci nemají odpracované dny). Jak zjistím průměrný výdělek pro výpočet náhrady v roce 2021?

Rok 2021 přináší několik změn v oblasti zdravotního pojištění. Nejzásadnější změnou pro OSVČ je zavedení možnosti volby režimu paušální daně. Význam této změny by více vynikl v době méně poznamenané opatřeními proti šíření onemocnění covid-19. Základní pravidla, která od 1. 1. 2021 mají být platná pro vstup do paušálního režimu OSVČ, budou řešena v samostatné kapitole. Na úvod však popíšeme parametrické změny a další kapitolu budeme věnovat zbývajícím legislativním změnám platným od ledna 2021 s výhledem na očekávané změny v dalším období.

S účinností od 1. 1. 2020 dochází ke změnám, které mají přímý vliv na placení pojistného jednotlivými skupinami plátců, jimiž jsou ve zdravotním pojištění zaměstnavatelé, samoplátci (tj. osoby samostatně výdělečně činné a osoby bez zdanitelných příjmů) a stát, platící pojistné za tzv. státní pojištěnce.

Přelom let je (nejen) ve zdravotním pojištění obdobím pro přijímání legislativních změn, což platí i tentokrát. Jak se s účinností od 1. 1. 2020 mění ve zdravotním pojištění podmínky u jednotlivých plátců pojistného, tedy u zaměstnavatelů, osob samostatně výdělečně činných, osob bez zdanitelných příjmů a také u plateb pojistného státem za tzv. „státní pojištěnce“. Proberme si nyní nejdůležitější změny včetně zejména dopadů do placení pojistného zaměstnavatelem.

Tento tradiční lednový příspěvek obsahuje stručný popis změn, ke kterým došlo od 1. 1. 2019 oproti roku 2018 v oblasti mezd a platů, co se týká jejich zdanění, ale také pojistného, pracovního práva, důchodů a souvisejících oblastí. Nepůjde o vyčerpávající souhrn všech změn dotýkajících se těchto oblastí, ale spíše o výběr těch změn, které by mohly mít dopad i na práci finančních účetních, či by finanční účetní mohly z nějakého důvodu zajímat.

V uplynulém období byly ve Sbírce zákonů publikovány dva právní předpisy, které s účinností od 1. ledna 2019 ovlivní placení pojistného všemi skupinami plátců, kterými jsou ve zdravotním pojištění (kromě státu) zaměstnavatelé, osoby samostatně výdělečně činné a osoby bez zdanitelných příjmů.

Prosím o upřesnění, zda jsou správně obě varianty výpočtu pro pravděpodobný průměr a pak záleží jen na tom, jakou variantu si společnost určí pro výpočet ve své směrnici? Zaměstnanec neodpracuje v rozhodném období - předchozí čtvrtletí 21 dnů, měsíční mzda ve smlouvě: 20 000 Kč, úvazek 40 hod/týdně: a) (20 000 : 40) : 4,348 = 114,995 - výpočet koeficientem, b) (3 x 20 000) : 520 = 115,384 - výpočet dle fondu pracovních hodin v předchozím čtvrtletí.

V měsíc 7/2018 byly vyplaceny pololetní prémie za období 1-6/2018. Výpočet byl proveden procentem z hrubé mzdy. Jak tyto prémie ovlivní průměrnou hodinovou mzdu a ve kterých obdobích?