Půjčka společníkovi s. r. o.

Jak zjistím výši obvyklého úroku? Konkrétně bych potřebovala vědět rok 2021 a 2022. Jde o dopočítání úroku z půjčky společníkovi. Existuje někde nějaká evidence nebo něco takového, kde by se výše úroku dala zpětně dohledat? 

Jednočlenná s. r. o půjčí vlastníkovi této s. r. o. 1 mil. Kč. Může to být půjčka bezúročná, nebo musí být  úročená a jakou výší úroku?  A jak by tomu bylo naopak, při půjčce vlastníka do své s. r. o., bude bezúročná nebo úročená?

Lze odpustit jednateli poskytnutou půjčku ze s. r. o. za předpokladu dodanění ve mzdě 15 % ? V případě, že ano, je částka limitována? 

Důvodů, proč se společnosti s ručením omezeným („s. r. o.“) nedaří, může být řada, jak uvnitř, tak i vně firmy. Třeba špatný podnikatelský záměr, neschopné vedení, nesolventní nebo podvodní odběratelé, nekvalitní produkt, příliš schopná konkurence, neshody společníků, zpřísnění právní regulace, byrokratické komplikace atd. Pestrá je i paleta možných řešení potíží, ovšem jejich společným jmenovatelem bývá nedostatek peněz, které se zdráhá banka poskytnout, nebo je poskytuje za nevýhodných podmínek. Jindy zase firmy sice nemají naznačené potíže, ale chybí jim finance třeba na realizaci smělých projektů, na nový produkt, modernizaci, vstup na nové trhy. Nejde-li o značné částky, mohou vypomoci společníci firmy. A to asi nejčastěji, v pořadí klesající četnosti, formou bezúročné zápůjčky, úročené zápůjčky, peněžitého příplatku mimo základní kapitál a peněžitého vkladu do kapitálu. Jenže společník a jeho s. r. o. to nejsou dvě kapsy téhož kabátu, ale odlišné právní subjekty a věc má i svá daňová úskalí…

Nejčastějším důvodem rozvodů bývá manželství. Podobně je tomu s odchodem společníků (členů) ze společnosti s ručením omezeným. Kdyby se nesdružilo více osob, nevznikly by mezi nimi konflikty, kdy má každý svou pravdu a plán. Ovšem na rozdíl od manželství může společník opustit s. r. o. třeba jen proto, že už si vydělal dost, stěhuje se do ciziny, odchází do penze, chce klidnější práci ve státní sféře, ze zdravotních důvodů nebo by rád zkusil štěstí v jiné oblasti atd. Odejít z s. r. o. případně může i společník, který je jejím jediným členem. Je ale nutno splnit právní podmínky, změnu řádně zaúčtovat a daňově posoudit případný příjem za opuštění s. r. o.

Jak řešit z účetního hlediska bezúročnou zápůjčku společníka do firmy? Společník a jednatel vkládá svoji vlastní hotovost na účet s. r. o. pokaždé, když zde chybí peníze. Když společnost vyprodukuje své vlastní peníze, část těchto peněz převede zpět na svůj účet. Je nutno na každý převod peněz na účet s. r. o. sepisovat smlouvu o zápůjčce (k doložení, že se opravdu jedná o bezúročnou půjčku)? Musí se dopočítávat fiktivní úrok, případně jak ho proúčtovat? Prosím, neřešte daňové aspekty, jen účetní.

Společnost A půjčila na obvyklý úrok 140 % diskontní sazby společnosti B v r. 2015 a v r. 2016 dvě půjčky, které jí měla společnost B do konce r. 2016 splatit. V r. 2016 splatila pouze úrok a malou část půjčky r. 2015. Nyní však společnost B utlumila svojí činnost, nemá z čeho půjčky splatit (má záporný vlastní kapitál) a společnost A se rozhodla, že půjčky nebude na společnosti B vymáhat. Jaký to bude mít daňový dopad u společnosti A a jak neuhrazenou půjčku proúčtovat? Bude to mít nějaký daňový dopad i u společnosti B? Upozorňuji, že se jedná o dvě společnosti, které mají společného jednoho ze dvou jednatelů.

Po čase se opět vracíme k příjmům ze závislé činnosti. Vzhledem k tomu, že definice závislé činnosti v zákoně o daních z příjmů je širší než pouhé vymezení pracovního poměru v zákoníku práce , přináší praktická aplikace zdaňování sporné otázky, které se netýkají jen vztahu zmiňovaných dvou zákonů, ale v některých případech i jednotlivých daňových zákonů navzájem.