Půjčky

Manželé si v roce 2010 vzali půjčku, na pořízení rodinného domu (RD), který následně za tyto prostředky, do SJM, pořídili, a v tomto RD dodnes bydlí. Půjčka je splatná do konce roku 2025. V roce 2020, tito manželé, pořídili do SJM druhý RD, který jim však nikdy k bydlení nesloužil a prodali jej v 9/2024. Příjem z prodeje tohoto druhého RD použili na úhradu půjčky z roku 2010. Vztahuje se na příjem z prodeje druhého RD osvobození od daně z příjmů?

Může podnikatel, fyzická osoba v režimu paušální daně, přijmout půjčku ve výši 3 mil. Kč, kterou bude postupně ze svých příjmů splácet na IČO? Je toto v režimu paušální daně možné? Předpokládám, že takovýto příjem na účet se nebude počítat do příjmu určeného ke zdanění.

Společnost s r. o. poskytuje půjčky vlastním společníkům v měnách CZK, EUR, USD, GBP. Část splátek zpět do s. r. o. společníci uskutečňují v Bitcoinu. Jakým způsobem ocenit Bitcoin, tj. kolik z jistiny bylo uhrazeno? Může to být v ceně, kterou v době transakce vezmu z průměru trhu, např. tří největších kryptoměnových burz, nebo je nutné stanovit jiným způsobem? U faktury vystavené za služby a uhrazené v Bitcoinu, je postup stejný, nebo lze pro ocenění hodnoty přijímaného Bitcoinu použít částku faktury, bylo-li tak domluveno? Např. faktura na 1000 USD a množství přijmutého Bitcoinu je 1000 USD, bylo-li tak domluveno. Pokud by domluveno nebylo, vezme se za ocenění v době transakce opět průměr trhu, např. tří největších kryptoměnových burz?

U jednoho z našich klientů nyní řešíme v rámci závěrky daňovou uznatelnost výnosů v souvislosti s poskytnutou půjčkou. Klient si půjčil peníze od spojené osoby, tyto peníze investoval na termínovaný účet s vyšším úrokem. Máme tedy nákladové úroky 562 za spojenou osobou a výnosové úroky 662 od banky. Jelikož se jedná o přijatou půjčku od spojené osoby, provedli jsme test nízké kapitalizace, kdy cca 85 % nákladových úroků musíme vyloučit jako nedaňový náklad. Otázkou zůstává daňová uznatelnost výnosů. Je možné v této souvislosti považovat účet 662 do výše vyloučeného nákladu za nedaňový?

Máme EUR půjčku na pořízení podílů. K této půjčce evidujeme kurzové rozdíly. Máme tyto rozdíly považovat za daňové uznatelné?

Lze odpustit jednateli poskytnutou půjčku ze s. r. o. za předpokladu dodanění ve mzdě 15 % ? V případě, že ano, je částka limitována? 

Majitel společnosti, jeden společník, půjčoval společnosti s r. o. peníze. Účtováno to bylo na MD 221(211)/D 365. Na účtě 429 neuhrazená ztráta je zůstatek. Může společník ztrátu uhradit zápočtem za svou půjčku? Pokud ano, účtování by pak bylo MD 365/D 429?

Podnikatel vede danovou evidenci. Občasně potřebuje dotovat svoji podnikatelskou činnost, tzn. půjčuje do svého podnikání finance ze svého soukromého, již dříve zdaněného příjmu (do pokladny či na podnikatelský účet). Jak vést tuto půjčku v daňové evidenci? Prozatím evidován tento typ půjčky jako nedaňový příjem a při vratce půjčky jako nedaňový výdaj. Úročit tuto půjčku není nutné? Tzn. tatáž soukromá osoba nemusí účtovat úrok sama sobě jakožto podnikateli? Jak případný úrok v daňové evidenci zaevidovat, pokud se pro úrok uváděná osoba rozhodne? Je povinen podnikatel tento vklad vrátit sobě jakožto soukromé osobě, popř. je nějaká časová, zákonná lhůta na vrácení takové půjčky? Pokud lze evidovat finance do podnikání také jako vklad do podnikání s tím, že by nebyl podnikateli jakožto fyzické osobě vrácen, evidovat následně v daňové evidenci by se měl pak takový vklad jako nedaňový příjem? Jedná se totiž o příjem z již zdaněných příjmů.

Jediný společník společnosti s r. o. v ČR je také jediným společníkem s. r. o. na Slovensku. Jedná se o propojené osoby, společnosti spolu obchodují, rozdělují si dosažené zisky. Společnost s r. o. na Slovensku se rozhodla pro výplatu nerozděleného zisku minulých let. Společník se rozhodl poslat vyplacený, zdaněný zisk ze Slovenska přímo na účet společnosti s r. o. v ČR. Bude tím řešit vrácení půjčky, kterou má ve své české společnosti. Lze přijetí platby výplaty zisku z SK, zaúčtovat v české s .r. o. přímo na účet, na kterém je vedena půjčka? A jakým kurzem? Kurzem ČNB dnem přijetí platby, nebo kurzem banky, kterým byla částka převedena na CZK?

Společnost s. r. o. zapůjčila peníze svému jednateli ve výši 1 mil. Kč v roce 2010. Každý měsíc je jednateli srážena ze mzdy splátka ve výši cca 4 500 Kč. Jak má být tato půjčka úročena? Dočetla jsem se, že o tento úrok má být navýšena hrubá mzda jednatele jako o nepeněžitý příjem, ze kterého má být odvedeno sociální a zdravotní pojištění. Proč tento úrok navyšuje hrubou mzdu jednatele, když se jedná o závazek jednatele vůči firmě, tzn. firmě dluží?

Zaměstnanec půjčil společnosti s r. o. v roce 2020 půjčku ve výši 250 000 Kč. Může být bezúročná nebo musí být úročena, a jak se bude chovat tato půjčka u zaměstnance a jak u s. r. o.?

Je možné poskytnout bezúročnou půjčku? Zaměstnanec půjčil společnosti s. r. o. v roce 2020 půjčku ve výši 250 000 Kč. Musí být úročena a jak se bude chovat tato půjčka u zaměstnance a jak u s. r. o.? 

Společník půjčuje bezúplatně pravidelně stroj do své montážní firmy. Tento stroj společnost využívá jen pro ekonomické účely. Vzniká společnosti tímto majetkový prospěch, který by měla zdaňovat nebo je situace neutrální obdobně jako u bezúročné půjčky? Vzniká nějaký daňový dopad u společníka tímto bezúplatným půjčením stroje do firmy? Pokud by dopady bezúplatného vztahu nebyly daňově v pořádku, bylo by lepší půjčit úplatně, ale za nižší cenu než obvyklou?

Společnost s r. o. vyvinula elektromobil, který prezentuje na veletrzích a provádí následné ukázky. Společnost s r. o. nemá žádnou jinou činnost než vývoj elektromobilu a jeho následnou propagaci. Společnost provozuje elektromobil na převozních značkách (značky pro trvalou manipulaci). Elektromobil nebude převeden na standardní poznávací značku, jelikož by pak auto neprodali jako nové, prvnímu vlastníkovi. Doposud (veškeré náklady na projekt a konstrukci vozu společnost účtuje na pořízení majetku na 042. Na který majetkový účet zaúčtovat zařazení elektromobilu - bude to nehmotný majetek, hmotný majetek či kombinace obojího. Kdy nastává moment zařazení elektromobilu do majetku (dnem získání převozní značky)? Lze do ceny pořízení zahrnout mimo jiné i provozní náklady haly, ve které se provádí konstrukce elektromobilu, jako jsou energie a pronájem haly? Nebo jiné provozní náklady spojené s chodem firmy, jako je například externí vedení účetnictví? Je možné do pořizovací ceny zahrnout i úroky z půjček od fyzických osob, které byly přijaty na financování provozu firmy a vývoje elektromobilu? Ve smlouvě o půjčce není výslovně stanoveno, na co je půjčka poskytnuta.

Zákon 563/91 Sb. o účetnictví (dále jen ZÚ) umožňuje některým typům neziskových organizací účtovat v soustavě jednoduchého účetnictví (dále jen JÚ). Mezi těmito účetními jednotkami se hojně vyskytují veřejně...

Pokračování účetních a daňových dopadů mimořádných opatření do účetnictví a daní si neklade za cíl předkládat detailní rozbory zákonů zmirňujících ekonomické následky, které jsou důsledkem pandemie. Stejně jako v prvním dílu se budeme zabývat následky těchto opatření v oblasti účetnictví a ve vztahu k dani z příjmů a dani z přidané hodnoty. Navazujeme tam, kde jsme v minulém čísle skončili – tedy zachycením běžných situací ve výjimečné době, poté probereme schvalování účetní závěrky, odklady splátek úvěrů, nájemní vztahy a dopady nové úpravy insolvence.

Mateřská (česká společnost) půjčila v průběhu roku 2019 své dceřiné (slovenské společnosti) částku ve výši cca 100 000 EUR. Tuto zápůjčku účtuje mateřská společnost na účet 378. Ke konci roku 2019, po přepočítání aktuálním kurzem k 31. 12. 2019 vznikl nesoulad, kdy v důsledku kurzového rozdílu došlo ke změně částky půjčky v Kč. Původně byla účtována částka půjčky 2 500 000 Kč, aktuálně výše půjčky vychází na částku 2 541 000 Kč. Jakým způsobem zaúčtovat rozdíl částky 41 000 Kč? Jako kurzový zisk? 378/663? Je nějaká jiná možnost, jak částku zaúčtovat, aby se nemusela načítat do výnosů? Nebo je možnost to nechat být, jak to je a nepřepočítávat kurzem k 31. 12. 2019.?

Současná situace s sebou kromě obavy z nakažení přináší řadu komplikací týkajících se zejména poklesu příjmů. Vedle krizových opatření, které mají přispět ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru na zdraví lidí však existují i některé instituty, jejichž cílem je pomoci osobám, které se dostaly do finanční nouze.

Kdo se trochu motá kolem účetnictví a daní, nepochybně ví, co obnáší pojem „technické zhodnocení“ (dále jen „TZ“). Může jít o půdní vestavbu, zateplení fasády, změnu palivového systému auta z nafty na LPG, rozšíření možností výrobní linky, nahrazení plynového kotle tepelným čerpadlem, výkonnější server počítačové sítě, plovoucí podlaha kanceláře místo koberce atd. Jelikož tyto položky mají vesměs investiční charakter – zvyšují užitnou i tržní hodnotu zhodnoceného majetku – nakládá s nimi účetní a daňové právo obdobně jako s výdaji na pořízení zhodnocené věci. Čímž jsme u hlavního problému TZ. Tak jako náklady na pořízení (dlouhodobého) hmotného majetku, ani výdaje na jeho TZ nejsou okamžitým účetním ani daňovým nákladem, ale – až na malé výjimky – zvyšují ocenění zhodnoceného majetku. Což znamená, že do účetních a daňových nákladů se výdaje za TZ promítnou až v poměrně dlouhém čase postupně formou odpisů nebo v zůstatkové ceně, anebo vůbec.

Zejména po zvýšení základního přídělu Fondu kulturních a sociálních potřeb (dále jen „FKSP“) zpět na 2 % z ročního objemu příslušných nákladů vzrostl zájem o různé možnosti využití prostředků z tohoto fondu k co nejširšímu uspokojení různých potřeb zaměstnanců a dalších osob, kterým je určen. V praxi se opakovaně vyskytuje řada dotazů, zejména v souvislosti s tím, komu, jak a na co je z FKSP možné přispět. Těmto tématům a praktickým doporučením se věnuje následující text.