Rozvaha

Vlivem povodní v září 2024 došlo k poškození několika nemovitostí v majetku s.r.o. Pojišťovna přiznala náhradu a tuto vyplatí do konce roku 2024. Samotná oprava nemovitostí bude probíhat na jaře roku 2025. Dotazy: 1. V roce 2024 bude mít s.r.o. účetní (daňový) výnos z titulu pojistné náhrady, v roce 2025 pak účetní (daňový) náklad z titulu opravy majetku. Je správný postup z hlediska účetního vytvořit v roce 2024 účetní (nedaňovou) rezervu ve výši předpokládané hodnoty opravy? Je potřeba tento nesoulad nákladů a výnosů řešit nějak i daňově? 2. Je možné případně vytvořit k 31.12.2024 i opravnou položku na dočasné snížení hodnoty nemovitostí z důvodu poškození povodní?

Jsme registrovaní k DPH ve Španělsku. Patří na řádek rozvahy C.II.2.4.3 Stát – daňové pohledávky a na řádek C.II.8.5. Stát – daňové závazky také pohledávky a závazky z titulu DPH ve Španělsku?

Společnost s r. o., mikro účetní jednotka, předává prostřednictvím FÚ rozvahu a přílohu do sbírky listin. Za rok 2022 předávala rozvahu z plném rozsahu (nad rámec zákona, protože si to majitel firmy přál). Nyní za rok 2023 by chtěla zveřejnit rozvahu již pouze ve zkráceném rozsahu. Nebude nějaký problém nebo nesoulad na FÚ, když v roce 2022 byl výkaz zaslán v plném rozsahu a v roce 2023 již ve zkráceném rozsahu?

Při předávání účetnictví účetní jednotky (zapsaný ústav) a zápisu počátečních stavů rozvahy (k 1. 1. 2021) do nového účetního SW nebyla zapsána hodnota zapsaného vlastního jmění ve výši 20 000 Kč na účet 901000. Jak nejlépe tuto chybu opravit, aby rozvaha odpovídala skutečnosti?

Společnost s r. o. vznikla 1. 7. 2023 a sestavila zahajovací rozvahu 100 000 Kč MD 353/D 411. Jak bude vypadat rozvaha k 31. 12. 2023? Budou čísla zahajovací rozvahy uvedena v posledním sloupci 4 „Minulé účetní období“?

Společnost s r. o.  za r. 2022 nevykázala žádnou činnost, nevlastní žádný majetek, nemá žádné závazky, neměla žádné příjmy, žádné výdaje. Stačí na finanční úřad podat daňové přiznání s nulami? V rozvaze a výkazu zisku a ztrát jsou také nuly. Portál hlásí jako propustnou chybu, že není přiložena příloha k účetní závěrce – je třeba ji přikládat? A je nutné zveřejňovat „nulovou“ rozvahu a přílohu ve Sbírce listin?

Převzali jsme účetnictví jedné firmy a zjistili jsme, že minulá účetní nikde neevidovala (už se s ní nedá spojit) dlouhodobý úvěr, který si firma od banky půjčila (hledal jsem to na účtech 461, 231. Bankovní účet, na který byl úvěr převeden, ten sedí do koruny. Splacen ještě určitě není, mají ho splatit až za pár let.) Tzn. nikde v rozvaze není a teďka, jak to napravit. Přemýšlel jsem o účtů 426, ale z povahy věci tento účet by měl sloužit, pokud se hýbe s výnosy či náklady. Máme tam z toho úroky z úvěru, ale ty se dají přinejhorším nedaňově tento rok, ale problém je pravděpodobně s účtem 461. Nemáte nějakou zkušenost, jak dostat účet do rozvahy? A jaký účet postavit proti zmiňované 461, aby seděla aktiva, pasiva? 

Společnost eviduje krátkodobý závazek splatný do 12 měsíců (konkrétně 30. 6. daného roku). K rozvahovému dni daného roku není uhrazen - stává se dlouhodobým?

Tento příspěvek na praktických příkladech ilustruje sestavení rozvahy a výkazu zisku a ztráty (druhové členění) v plném rozsahu tak, jak je vyžadováno pro účetní jednotky, jejichž účetní závěrka podléhá ověření auditorem.

Vzhledem k blížícímu se termínu účetních závěrek bychom se v následujícím příspěvku zaměřili na shrnutí problematiky účetní závěrky u vybraných účetních jednotek, které účtují v souladu s vyhláškou č. 410/2009 Sb. , kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „prováděcí vyhláška“).

V článku jsou popsány hlavní účetní výkazy, jsou podrobněji vysvětleny jednotlivé položky a analyzovány souvislosti. Znalost obsahové náplně výkazů a hlavních položek je důležitá pro rozhodování podnikových manažerů. Pro posouzení finanční situace firmy nebo instituce se vychází z formalizovaných výsledků zachycených danou formou účetnictví, tj. z účetních výkazů. Účetní výkazy jsou konečnými výstupy zpracování účetních informací. Zákonem je předepsáno jejich sestavení, způsob výpočtů i termíny k předkládání uživatelům.

Rozvahovým dnem odštěpení společnosti sloučením je 1. 1. 2022 a zápis v OR 1. 11. 2022. Na jaké účty by se měly zaúčtovat pohledávky, závazky, náklady a výnosy, které byly účtovány do 31. 10. 2022 ve společnosti A a souvisely s odštěpením do společnosti B?

Společnost s ručením omezeným v letech 2019–2020 chybně vytvářela rezervy MD 552/D 451, v roce 2021 již rezervu netvořila a dodatečným daňovým přiznáním provedla opravu základu daně a daň doměřila. Jak v roce 2022 tuto skutečnost zohlednit rozvahově (B.I.3. řádek=0) a při roční závěrce?  

V odpovědích na zahajovací rozvahu (např. Ing. Jiří Vychopeň, dne 8.8.2022 - otázka "Založení nového s.r.o. - zahajovací rozvaha") je uvedeno, že v zahajovací rozvaze se může uvádět i "Dluh vůči vkladatelům vzniklý dne zákona o obchodních korporacích." To samé je uvedeno i v ČSÚ č.012, čl. 3.1.1.1.a). Prosím o uvedení alespoň jednoho příkladu z praxe. V zákoně o obchodních korporacích nemohu najít ustanovení, kterému bych výše uvedenou formualci uměl přiřadit.

Dne 22. 6. 2022 je založena nová dceřiná společnost s r. o., jejímž jediných společníkem je mateřská společnost. Datum zápisu do obchodního rejstříku je 23. 6. 2022. Mateřská společnost dne 22. 6. 2022 složila základní kapitál ve výši 100 % – 20 000 Kč. Zřizovací výdaje nejsou. Jak by měla vypadat zahajovací rozvaha: aktiva = hotovost 20 000 Kč účtování MD 211/D 701 a pasiva = základní kapitál: účtování MD 701/D 411? Výlohy spojené s notářem zaplacené přes účet po jejím vzniku účtovat MD 518/D 221?

S. r. o. A v dubnu 2022 koupila 100% obchodní podíl v s. r. o. B a plánuje fúzi obou společností s rozhodným dnem k 1. 1. 2022. Lze toto provést? Pokud ano, jak bude v zahajovací rozvaze k 1. 1. 2022 zohledněný budoucí dubnový nákup obchodního podílu?

Odborný dohled: Ing. Jiří Vychopeň V článku, který je prvním příspěvkem malého seriálu věnovaného účetnictví, si všímáme té lepší stránky podnikání, tj. rozvoje firmy, její úspěšnosti a s tím i spojenou povinnost opustit vedení daňové evidence a potřeby či nutnosti přejít na vedení účetnictví. Uvádíme zejména povinnosti podnikatele při přechodu z daňové evidence na účetnictví i prvotní operace. Podnikatel by měl mít alespoň rámcový přehled nad postupy účtování, i když jeho účetnictví vede jeho účetní nebo celá účtárna. Přechod z daňové evidence na účetnictví může být dobrovolný, ale také nucený, pokud podnikatel dosáhne kritérií stanovených v zákoně o účetnictví. Článek má následující strukturu: Přechod z daňové evidence na účetnictví Zahájení účetnictví Zahajovací rozvaha Účty Účtování typických účetních operací Účetnictví je komplexnější zachycení hospodářských operací než daňová evidence, jež zachycuje finanční toky, a to jen ty, které ovlivňují daňový základ. V účetnictví se naproti tomu účtuje nejen o provedených platbách, tedy příjmech a vydáních na účtech a v pokladně, ale rovněž o všech závazcích a pohledávkách, tedy právech.

Řeším situaci na konci účetního období, kdy doklady, které jsou doručeny v lednu, mají DUZP do 31. 12. Musím přeúčtovat na účet 349-Vyrovnávací účet nebo nechám na účtu 343?

Obracím se na Vás s řešením následující situace: Společnost v roce 2021 měla běžný účet u Sberbank CZ, a.s., který k 31.12.2021 převyšoval pojištěnou hodnotu. Protože ČNB v této době zahájila kroky směřující k odejmutí povolení společnosti Sberbank CZ, a.s. působit jako banka, měla by být tato skutečnost dle mého názoru promítnuta již v účetní závěrce za rok 2021. Společnost předpokládá, že i v případě insolvence banky obdrží minimálně 70% hodnoty nepojištěného vkladu na běžném účtu. Měla by být opravná položka ve výši 30% nepojištěného zůstatku bankovního účtu zúčtována v roce 2021 a netto zůstatek v bance bude vykázán na řádku aktiv rozvahy „Peněžní prostředky na účtech“.

S. r. o. s jedním společníkem, který je zároveň jednatel, byla založena před 4 roky a nevykonávala doposud žádnou činnost. Ve své rozvaze eviduje pouze základní kapitál ve výši 5 000 Kč a hotovost v pokladně v této výši. Roky zpětně podávala daňové přiznání s touto rozvahou, výsledovkou a přílohou. Ale bohužel se zapomněl zaúčtovat soudní poplatek ve výši 6 000 Kč, který v roce založení platil jednatel a společník v jedné osobě ze svých soukromých prostředků. Je to velká chyba? Může nyní s. r. o. rozvahu opravit o tento poplatek a případně jak jej má vykázat, nebo to již řešit nemusí, protože to není podstatné? Jiné poplatky společník při založení neplatil. S. r. o. činnost vykonávat nebude ani v roce 2022.