Sazby náhrad cestovních výdajů

Ve smlouvě máme uvedeno místo pracoviště Česká republika, primárně kancelář společnosti, která je v sídle společnosti (Praha). Když je tomu tak, tak mohu zaměstnancům proplácet jízdné + ubytování např. v Brně, když tam jedou za klientem? Bylo by to pro firmu daňově uznatelné? Stravné bych nepočítala, když je místo výkonu ČR, ale u těchto ostatních výdajů si nejsem jistá. Uvažuji prosím správně u toho stravného, že bych ho nepočítala? 

1) Zaměstnanec jezdí na pracovní cesty, při nichž čerpá stravné na základě vyplněného cestovního příkazu. V případě, že absolvuje pracovní oběd či večeři či snídani s klientem a při návratu o tom předá firmě doklad k zaúčtování a proplacení, krátí se mu v tomto případě v cestovním příkazu stravné za příslušný den? 2) Zaměstnanec pobírá stravenkový paušál. V rámci pracovních povinností/úkolů absolvuje pracovní oběd/večeři/snídani s klientem a doklad o tom poskytne k zaúčtování a proplacení. Má toto jídlo dopad na poskytnutí plného stravenkového paušálu za konkrétní den ?

Následující článek obsahuje přehled parametrů, sazeb, vzorových výpočtů a dalších údajů z oblasti zdanění mezd a platů, odvodů na zdravotní a sociální pojištění, dávek nemocenského pojištění, důchodů a souvisejících oblastí. Jde o údaje, které používají finanční účetní, mzdoví účetní, personalisté a ekonomové při své každodenní práci. Mělo by však jít o užitečnou pomůcku nejen pro ně, ale i pro samotné zaměstnance, příjemce dávek nemocenského pojištění, budoucí důchodce a jiné osoby, např. při kontrole jejich oprávněných nároků.

Dnem 1. 1. 2023 nabyla účinnosti nová vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 19. prosince 2022 č. 467/2022 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad, a stejně tak i vyhláška Ministerstva financí ze dne 1. prosince 2022, o stanovení výše základních sazeb zahraničního stravného pro rok 2023, a to pod číslem 401/2022 Sb. Citovaná vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí současně zrušila vyhlášku č. 511/2021 Sb., vyhlášku č. 47/2022 Sb., vyhlášku č. 116/2022 Sb. a vyhlášku č. 237/2022. výše citovaná vyhláška Ministerstva financí vyhlášku č. 462/2021 Sb.

Může zaměstnavatel svému zaměstnanci poskytnout v rámci zahraniční služební cesty stravné nad limit? Např. pokud pojede na Slovensko, kde je sazba 35 EUR/den, tak stanovit stravné na 65 EUR/den a případně z této částky poměrově krátit nárok na stravné? Bude rozdíl 30 EUR podléhat u zaměstnance odvodům na SP a ZP a u zaměstnavatele se bude jednat o daňově uznatelný náklad? Jaký kurz se k dodanění má brát?

Od 20.8.2022 jsou v důsledku novelizace prováděcí vyhlášky stanoveny cestovní náhrady: 120 Kč až 142 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin, 181 Kč až 219 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin, 284 Kč až 340 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin. Pokud zaměstnavatel chce svým zaměstnancům poskytovat stravné nad horní limity, tzn.: trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin, např. 150 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin, např. 300 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin., např. 500 Kč. Rozdíly ve stravném ( 150-142 = 8 Kč, 300-219 = 81 Kč, 500-340 Kč=160 Kč) musí za uplynulý měsíc podléhat odvodu na pojistném SP a ZP u zaměstnance a u zaměstnavatele se bude jednat o daňově uznatelný náklad? Je potřeba řešit v interní směrnici? Jak se řeší služební cesta, která trvá 4,5 hodiny a je od 10:00-14:30 (tzn. zaměstnanec nemá nárok na stravné, cesta netrvá déle jak 5 hodin a v té době nemůže ani na oběd). Může zaměstnavatel poskytnout zaměstnanci stravné např. ve výši 150 Kč - podléhala by celá částka odvodům u zaměstnance?

OSVČ, plátce DPH, uplatňuje skutečné výdaje. V majetku nemá zařazený automobil. Je možné, aby si vyplňoval cestovní náhrady vč. stravného, pokud jede na pracovní cestu a využije:   1) automobil, který je vypůjčený z rodiny? (žádné smlouvy o výpůjčce neexistují - musí být?)  2) osobní automobil?  3) nyní za rok 2022 mu nevznikne povinnost odvodu silniční daně?

V současné době v souvislosti s častým pohybem cen pohonných hmot došlo opět k úpravě výše cen pohonných hmot. Jedná se konkrétně o změnu provedenou vyhláškou Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 10. května 2022 č. 116/2022 Sb., kterou se mění vyhláška č. 511/2021 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad, ve znění vyhlášky č. 47/2022 Sb.

Otázka Obracíme se na Vás s prosbou při pomoci vyúčtování cestovného. Zaměstnankyně má podepsanou Dohodu o prohlubování kvalifikace, na jejímž základě si účtuje cestovné a další náklady spojené s dalším vzděláváním. Nyní v rámci vyúčtování cestovného doložila nejen jízdenky za dopravu na složení atestační zkoušky, ale také doklad o úhradě atestační zkoušky ve výši 500 Kč. Mám otázku, zda do vyúčtování cestovného lze zahrnout i tento doklad jako vedlejší výdaje (např. poplatky za semináře atd.).

Dnem 1. 1. 2022 nabyla účinnosti nová vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 15. 12. 2021 č. 511/2021 Sb. , o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad, a stejně tak i vyhláška Ministerstva financí ze dne 3. 12. 2021, o stanovení výše základních sazeb zahraničního stravného pro rok 2022, a to pod číslem 462/2021 Sb. Citovaná vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí současně zrušila vyhlášku č. 589/2020 Sb. a s ní i vyhlášku č. 375/2021 Sb. a výše citovaná vyhláška Ministerstva financí vyhlášku č. 510/2021 Sb.

S účinností od 1. 1. 2022 byly změněny sazby, na jejichž základě se vypočítávají nároky zaměstnanců na cestovní náhrady při tuzemských a zahraničních pracovních cestách.

V návaznosti na současnou situaci se začaly objevovat mylné představy o poskytování cestovních náhrad, zejména v souvislosti s výkonem práce doma, a to konkrétně s požadavky na předmětné náhrady také mimo pracovní cesty. Tuto problematiku upřesníme v následujícím textu.

Pracovní cesty zaměstnanců byly a jsou stále aktuální problematikou v ekonomické oblasti. V souvislosti s jejich vyúčtováním však přetrvává poměrně velký počet chyb a nejasností, takže je určitě vhodné něco z těchto otázek vysvětlit.

Následující článek obsahuje přehled parametrů, sazeb, vzorových výpočtů a dalších údajů z oblasti zdanění mezd a platů, odvodů na zdravotní a sociální pojištění, dávek nemocenského pojištění, důchodů a souvisejících oblastí. Jde o údaje, které používají finanční účetní, mzdoví účetní, personalisté a ekonomové při své každodenní práci. Mělo by však jít o užitečnou pomůcku nejen pro ně, ale i pro samotné zaměstnance, příjemce dávek nemocenského pojištění, budoucí důchodce a jiné osoby, např. při kontrole jejich oprávněných nároků. Jako každý rok, tak i od 1. 1. 2020 došlo k valorizačním úpravám různých sazeb a parametrů ve výše uvedených oblastech. K zásadním změnám pro zaměstnavatele dochází při zpracování dočasných pracovních neschopností zaměstnanců zavedením tzv. eNeschopenky. Zmíním se zde i o dalších spíše drobnějších změnách v uvedených oblastech.

S účinností od 1. 1. 2018 dochází ke změně sazeb náhrad cestovních výdajů. K uvedenému datu dochází ke změně sazeb stravného, sazby základní náhrady a průměrných cen pohonných hmot pro používání soukromých silničních motorových vozidel při pracovních cestách zaměstnanců, a to konkrétně novými vyhláškami Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva financí. Jedná se o vyhlášku č. 463/2017 Sb. , o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad, ze dne 15. 12. 2017, a vyhlášku č. 401/2017 Sb. , o stanovení výše základních sazeb zahraničního stravného pro rok 2018, ze dne 23. 11. 2017.