Sdružení

Lze zrušit registraci DPH u jednoho ze společníků (dříve sdružení)? Druhý by nadále byl plátcem DPH. 

Jak je to s přechodem společnosti bez právní subjektivity (dříve sdružení) na veřejnou obchodní společnost? „Sdružení“ má dva společníky OSVČ, plátce DPH, vedou podvojné účetnictví a vlastní hmotný movitý majetek (částečně odepsaný). Jak nejlépe vyřešit převod do v. o. s.? Pokud by se šlo cestou nepeněžního vkladu mimo základní kapitál, nebude tento vklad podléhat znaleckému ocenění, DPH a ani dani z příjmů? Předpokládám, že v. o. s. bude pokračovat v odpisování, tzn. vklad se jeví jako daňově neutrální a nejvhodnější varianta?

Matka a syn společně podnikají formou společnosti (dříve sdružení bez právní subjektivity) v oblasti maloobchodního prodeje nábytku. Na majetku společnosti se podílejí každý 50 %. Příjmy a výdaje dělí v jiném poměru 5 % matka a 95 % syn. Matka by chtěla synovi odprodat celý svůj podíl na majetku společnosti s tím, že by se nadále účastnila společného podnikání a dále by se podílela na příjmech a výdajích společnosti, ale už bez majetkového podílu. Majetek představují především zásoby zboží, ale také pohledávky, závazky a peníze v hotovosti a na účtu. Podíl by se prodával za cenu odpovídající pořizovací ceně zásob a nominální hodnotě ostatních složek. Je tento postup možný? A pokud ne, pomohlo by kdyby matka odprodala například 45 % podílu a zůstalo by jí 5 %? 

Dva společníci, fyzické osoby, se sdružili za společným účelem činnosti dle § 2716 až 2746 občanského zákoníku. Příjmy a výdaje si dělili podle dohody v roce 2022 v různém poměru, příjmy v poměru 60:40, výdaje v poměru 50:50. Společně vykonávaná činnost spadá pod příjmy dle § 7 ZDP. V roce 2023 došlo k vrácení většího množství záloh, které přijali společníci v roce 2022. V souladu s § 5 odst. 6 ZDP o vrácené zálohy sníží společníci příjmy. Pro rok 2023 však také změnili způsob dělení příjmů a výdajů, příjmy si budou dělit v poměru 90:10 a výdaje rovněž v poměru 90:10. Je nutné zálohy vracené v 2023 rozdělit v daňovém přiznání k dani z příjmů ve stejném poměru jako v roce 2022, nebo dle nově dohodnutého poměru v roce 2023?

Dva účastníci sdružení, otec a syn chtějí ukončit společnost (dříve sdružení) s tím, že by otec činnost ukončil zcela a syn by pokračoval a převzal by od otce veškeré složky majetku. Podíl mezi společníky je 50/50. Oba jsou plátci DPH a vedou daňovou evidenci. Rádi bychom Vás požádali o stanovisko k vypořádání společnosti, jak z pohledu DPH, tak daně z příjmů u níže uvedených položek. Společnost má aktuálně v tis. Kč: zásoby bez DPH: 1400 banka: 300 Pohledávky: 500 Závazky: 100 Hmotný majetek (vozidlo) zůstatková cena 0Kč. 

Dle dřívější terminologie - ve sdružení jsou tři fyzické osoby. K podnikání používají jeden bankovní účet, ten je zveřejněn na stránkách Finančního úřadu. Vzhledem k tomu, že žádost o dotaci ze SZIF (neinvestiční dotace, na plochu atd.) podali dva ze společníků, musel každý uvést do žádosti jiné číslo bankovního účtu. Jeden uvedl účet, který je v podnikání používán, druhý si založil nový. Je třeba i ten nový účet nahlásit na Finanční úřad? Nebude používán pro nic jiného než příjem dotace ze SZIF. Je možné přeposlat dotaci z tohoto účtu na společný účet? I když byl založen nový účet, stále to jsou finance nikoliv z vlastní činnosti jednoho ze společníků, ale celého sdružení.

Jak postupovat v následujícím roce po vzniku společnosti (sdružení živnostníků), resp. jednoho živnostníka a jednoho s. r. o. V roce 2023 vzniklo sdružení, já jako účetní OSVČ stále účtuji v daňové evidenci a vzájemně si fakturujeme se s. r. o. Nevím, zda je nutné vést nějakou oddělenou evidenci pro účely daně z příjmů nebo podávat extra daňové přiznání? A jakým způsobem se vypořádají závazky a pohledávky před zahájením vedení účetnictví?

Matka se synem založili v minulosti sdružení bez právní subjektivity. Maminka je v důchodu a chce k 31. 12. 2022 ukončit veškerou činnost ve sdružení a celkové podnikání. Syn bude pokračovat dál, ale už samostatně. Sdružení má prodejnu, podniká v nákupu a prodeji zboží. Nyní vede daňovou evidenci, kde maminka byla určena jako osoba, která je zodpovědná za sdružení, tj. veškeré doklady jsou fakturovány na ni. Pracovní smlouvy jsou taky sepsány s maminkou. Nemovitost - prodejna - vlastní 3 osoby - maminka, syn (členové sdružení) a dcera, která je zaměstnána ve sdružení. V majetku jsou automobily a majetek, který slouží pro sdružení. Podíl ve sdružení je nyní = syn 90 %, matka 10 %. Oba jsou plátci DPH. Jak pokračovat při ukončení sdružení k 31. 12. 2022? Jak nejlépe vypořádat majetek a zásoby? Lze pracovní smlouvy převést na syna dodatkem?

Máme několik typů sdružení a vzájemně si přefakturováváme podíly jak na nákladech tak na výnosech. U jednoho typu sdružení veškeré náklady související se stavební zakázkou jdou na nás jako vedoucího účastníka a také co se týká výnosů vystupujeme vůči investorovi jako poskytovatel celého plnění . Jednotliví účastnici sdružení pak fakturují svoje předem stanovené podíly na výnosech na nás. A my přefakturujeme zase jim jejich podíly na nákladech, přičemž u přefakturace uplatníme stejný režim DPH, jak nám fakturovali dodavatelé. Pokud fakturujeme na investora stavební práce s přenesenou daňovou povinností , tak ostatní účastníci sdružení uplatňují stejný režim, tedy na nás fakturují svoje podíly na výnosech také v přenesené daňové povinnosti. Problém nastává u fakturace , kdy na investora fakturujeme stavební práce s DPH, protože je investor nemá pro svoji ekonomickou činnost. V jaké sazbě si mají přeúčtovávat společníci své podíly na výnosech v případě, že faktura na investora je s se sazbou DPH a přitom jedná se o přeúčtovaní stavebních prací patřících do kódu CZ-CPA 41-43? Připomínám, že se nejedná o fakturaci stavebních prací, kterou pro sdružení vykonal jiný společník, jedná se skutečně o přefakturaci podílů na fakturovaných výnosech sdružení. Stavební práce do sdružení tedy provedl jiný dodavatel jako subdodávku a ten nám tyto fakturuje s přenesenou povinností.

Jak se řeší situace při tvorbě daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2021, když měla fyzická osoba sdružení do 31. 3. (2 společníci 50 %), 1. 4. - 30. 6. podnikal sám a od 1. 7. měl spolupracující osobu manželku. Vstupují tam příjmy - výdaje dle úhrad k 31. 3. a u manželky dělit příjmy - výdaje od 1. 7. - 31. 12.? 

Svěřenské fondy a společníci sdružení ve společnosti jsou dvě zcela odlišné entity, které mají společné pouze to, že pravidla jejich fungování upravuje občanský zákoník. Jsou však subjektem dalších právních předpisů, z nichž se budeme věnovat nepříliš frekventované, avšak zajímavé oblasti, a to vedení účetnictví.

Popis situace: – dva účastníci sdružení – fyzické osoby, oba plátci DPH, – z prostředků sdružení byla v roce 2009 nakoupena nemovitost, ve které se podniká, – byla pořízena nástavba této nemovitosti (byt), o které nebylo účtováno, tzn. nebyla odpočítávána ani DPH – kolaudováno 2018, – nyní „sdružení“ končí a jeho účastníci se chtějí vypořádat následovně: ten, který bude pokračovat v podnikatelské činnosti, si ponechá původní část nemovitosti (přízemí) a druhý si ponechá patro (tedy byt). Jak danou situaci správně vyřešit z pohledu daně z příjmů fyzických osob a jak z pohledu DPH?

Společnost (dříve sdružení) má dva společníky. Jeden fakturuje odběrateli celou částku a druhý si 50 % nárokuje fakturací vůči prvnímu společnikovi. To samé u výdajů, jeden nakoupí a druhému 50 % fakturuje. Tzn. že jeden eviduje 100 % příjmů a jeden 50 %. Jak to bude v případě uplatnění paušálních výdajů u daně z příjmů fyzických osob? Každý si dá do příjmů pouze „svých“ 50 % a z toho uplatní paušál?

Tři společníci, plátci DPH, podnikají na základě smlouvy o sdružení fyzických osob. Pověřený člen sdružení vede daňovou evidenci a ve vztahu k DPH fakturuje konečnému spotřebiteli, další dva členové mu od 1. 1. 2019 fakturují a platí svůj podíl za stavební práce v režimu přenesení daňové povinnosti. 1. Jak zařadit fakturaci podílů za stavební práce dvou společníků pověřenému členu sdružení, který vede daňovou evidenci? Je třeba navýšit příjmy a výdaje společníků, nebo je neúčtovat a vycházet z § 2728 NOZ ? 2. Uvedené sdružení pořídilo za dobu společného podnikání tři osobní automobily, které jsou zapsány v evidenci vozidel na pověřeného člena sdružení. Pokud by sdružení ukončilo činnost ke konci roku 2020, jakým způsobem by se převedly dva automobily na ostatní členy sdružení – fakturovat a odvést DPH, nebo jinak?

V současné době mám problém, se kterým se nevím rady a žádný z oslovených účetních, nebo daňových poradců mi nedokáže poradit. Jedná se o nové opatření v oblasti DPH ve sdružení platné od 1. 1. 2019. Jsme sdružení otec a syn, vedeme daňovou evidenci, oba jsme plátci DPH, čtvrtletní zdaňovací období, paušální daně. Syn vede evidenci ve sdružení a má na otce rozdělovat DPH dle dohodnutého poměru 60 : 40 %. Rozdělení vydaných a přijatých daňových dokladů je vcelku jasné a není v tom problém. Potíž je s režimem přenesené daňové povinnosti jako dodavatele služeb – stavební činnost.

Společnost (sdružení) má dva společníky s podíly 50 % a 50 %. Za společnost jedná pouze pověřený účastník, a to vlastním jménem a na účet dalšího společníka. Dodávají zboží na Slovensko. Společník A vystaví fakturu na celé plnění a uplatní osvobození při dodání do JČS. Společník B vystaví fakturu společníkovi A na 50 % plnění. Bude plnění také osvobozeno jako dodání do JČS nebo u něj bude uplatněna tuzemská DPH? [Dle GFŘ v případech uvedených v situaci 1/ a 2/ budou plnění uskutečněná vůči třetí osobě i mezi společníky navzájem podléhat stejnému daňovému režimu. Pokud jsou odběrateli poskytnuty např. stavební práce včetně projektové dokumentace, bude každým ze společníků (při splnění zákonných podmínek) aplikován režim přenesení daňové povinnosti podle § 92e zákona o DPH ]. Dá se to považovat za stejný daňový režim? Jak prokáže společník B dodání do JČS pro účely osvobození? Případně pokud by společník B nemohl osvobodit a vystavil by fakturu s tuzemskou DPH, nebude mít společník A problém s odpočtem DPH?

S účinností od 1. 7. 2017 byla novelou zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “), která byla provedena zákonem č. 170/2017 Sb. , zrušena dřívější specifická pravidla pro správu DPH u společníků společnosti. V této novele bylo zakotveno přechodné ustanovení pro společnosti, které vznikly do 1. 7. 2017, podle něhož mohly tyto společnosti v tomto přechodném období, které trvalo do 31. 12. 2018, ještě postupovat podle dřívějších specifických pravidel pro uplatňování DPH ve společnosti. Od 1. 1. 2019 (po skončení tohoto přechodného období) již musí všechny společnosti postupovat podle standardních pravidel, která však nejsou pro společnosti zákonem o DPH nijak upravena, a proto jsou dovozována pouze výkladově a vyplývají z Informace GFŘ k uplatňování DPH u společníků společnosti od 1. 7. 2017, která je zveřejněna na webových stránkách finanční správy (dále jen „informace GFŘ“). Z této informace však nevyplývá jednoznačné řešení všech problémových situací, se kterými se lze v roce 2019 při uplatňování DPH ve společnosti setkat. V článku jsou s využitím příkladů vysvětlena aktuálně platná standardní pravidla pro přiznávání daně na výstupu a pro odpočet daně ve společnosti, a to ve srovnání s dřívějšími specifickými pravidly.

Ke společnému podnikání lze vytvořit tzv. společnost, jejíž právní řešení nalezneme v § 2716 až 2746 občanského zákoníku (zákona č. 89/2012 Sb. , dále jen „OZ “). Jedná se o obdobu sdružení bez právní subjektivity dle § 829 až 841 dřívějšího občanského zákoníku (zákon č. 40/1964 Sb. ). V článku si blíže uvedeme právní řešení společnosti a zaměříme se na daňové řešení společnosti související se zdaněním dosažených příjmů ze společné činnosti, ukážeme si možnost daňového odpisování a možnost využití spolupráce osob.

V novém vydání měsíčníku opět přinášíme výběr novinek a užitečných informací, se kterými se setkáváme v naší praxi. V hlavním příspěvku zmíníme důležité změny, jež vyplývají z novely zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti . Možná se také ptáte, jak to vypadá s připravovaným daňovým balíčkem, z něhož jsme v minulých číslech časopisu postupně představovali některé změny daňových předpisů. K tomuto tématu lze pouze uvést, že novela je na pořadu schůze Poslanecké sněmovny, která se koná od 4. prosince. Účinnost změn tedy můžeme očekávat až v průběhu příštího roku.

Sdružení bylo založeno v roce 1996 a má 3 společníky (A, B, C). Tržby a náklady se dělí dle společenské smlouvy. Veškeré tržby a náklady eviduje společník A. Též vystavuje faktury odběratelům. Stejně pokračuje sdružení i v roce 2018. Do roku 2018 bylo sdružení plátcem DPH. Od roku 2018 již plátcem DPH není. Jakého obratu musí sdružení za rok 2018 dosáhnout, aby bylo plátcem DPH (větší než 1 000 000 Kč)? Posuzuje se obrat za celé sdružení, nebo se dělí dle společenské smlouvy? Pokud by byly tržby za celé sdružení např. 1 200 000 Kč a dělilo by se to na 3 společníky (každý 400 000 Kč). Dle společenské smlouvy se dělí tržby a náklady jednou třetinou, budou společníci plátci DPH? Bude v roce 2019 evidovat společník A tržby a náklady za všechny společníky a čtvrtletně převede fakturované příjmy, výdaje podle výše svého podílu na činnosti provedené na základy společenské smlouvy?