Škoda

Plátce DPH, OSVČ, vede daňovou evidenci (dále jen DE). Vozidlo této OSVČ havarovalo, bylo odtaženo a následně opraveno (toto neodepsané vozidlo je zavedeno plně v majetku/v podnikání OSVČ). Pojišťovna z pojistky OSVČ uznala krycím dopisem náklady na odtah (faktura č. 1 od odtahové spol.: ZD 5.896 + 21% DPH 1.238,16 = 7.134,16 Kč) - tento odtah za OSVČ pojišťovna včetně DPH uhradila přímo odtahové společnosti. Následně pojišťovna požádala OSVČ o vratku DPH (1.238,16 Kč), které za OSVČ uhradila odtahové společnosti, toto DPH pojišťovně přes b.ú. OSVČ vrátila, neboť si částku DPH z faktury č. 1 standardně nárokovala (viz bod č. 3 níže). Pojišťovna dále na opravu vozidla uznala krycím dopisem poj. plnění ve výši 113.219,- Kč a ustanovila spoluúčast OSVČ ve výši 10.000,- Kč. Uznané poj. plnění (113.219,- Kč) pojišťovna poukázala na podnikatelský b.ú. OSVČ. OSVČ následně nechala opravit vozidlo u autoservisu (faktura č. 2: ZD 123.219 + 21% DPH 28.875,99 = 149.094,99 Kč), tuto fakturu OSVČ zaplatila ze svého b.ú. (z finančních prostředků zaslaných pojišťovnou + OSVČ zaslala 10.000,- Kč navíc, aby srovnala fakturaci autoopravně/svoji spoluúčast). V rámci DE účtuje OSVČ v úč. programu Pohoda. Je následující postup řešení shora uvedeného případu v DE správný? 1.) Částky z faktury č. 1 (konečná suma: 7.134,16 Kč vč. 21% DPH) zadá OSVČ v úč. programu jakožto závazek (přijatá faktura od odtahové služby), následně stejnou, konečnou částku jako u faktury č. 1 (7.134,16 Kč) zadá jakožto pohledávku za pojišťovnou. Poté v programu Pohoda proběhne v interních dokladech postupná „likvidace výběrem“ shora uvedeného závazku a pohledávky. Nejedná se zde o zápočet v pravém slova smyslu, neboť u zápočtu jde o dvojstranný akt (zde by figurovaly strany tři, tj. OSVČ, pojišťovna a odtahová společnost). Software Pohoda dle našeho názoru proto zápočet v pravém slova smyslu nenabízí? Resp. zápočet zobrazuje jakožto nesprávné řešení. Chápeme tedy správně, že je zde vhodné zvolit postupnou likvidaci závazku a pohledávky a nikoliv zápočet? Po shora popsané “likvidaci výběrem“ se pohledávka i závazek „vynulují“ a z pohledávky za pojišťovnou se v peněžním deníku stane „příjem zvyšující základ daně“ a ze závazku za odtahovou službou „výdaj snižující základ daně“. Následně bude nutno částku, tj. 7.134,16 Kč zohlednit v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob do zdanitelných příjmů a daňově účinných výdajů (jak mj. dle našeho názoru správně vyplývá z úč. programu). Rozdíl příjmů a výdajů se touto operací nezmění. Je shora popisovaný postup řešení správný? 2.) Shora uvedený způsob v bodě 1.) lze dle našeho názoru provést i jinak, tzn. lze pohledávku za pojišťovnou do účetního programu vůbec nezadávat. Nutné by do úč. programu Pohoda bylo pouze zadat přijatou fakturu od odtahové služby (mj. kvůli uplatnění DPH) a zlikvidovat takovou fakturu v programu Pohoda "bez vazby“. Následně by se opakoval postup viz bod č. 1.). Tzn. přičetla/odečetla by se stejná částka v rámci daňového přiznání fyzických osob. Ovšem zde bychom tedy přičítali a odečítali pouze základ daně z přijaté faktury č. 1, což je 5.896,- Kč? Nebo opět by se přičítala/odečítala částka včetně DPH, tj. 7.134,16 Kč? Víme, že se tímto celkový základ daně v rámci daňového přiznání fyzických osob nezmění (nebude touto operací ovlivněn), přesto by nás to zajímalo. Mj. jsme např. kvůli vratce DPH od OSVČ pojišťovně přes b.ú. (viz bod č. 3 níže) zkoušeli vymyslet i různé jiné operace, aby se co nejlépe celý případ propojil, nicméně v úč. programu bylo následně zpracováno nelogicky, tedy všechny ostatní způsoby řešení kromě bodu 1+2 jsme tedy vyloučili. 3.) DPH (1.238,16 Kč) za odtah v rámci faktury č. 1 si OSVČ standardně nárokovala z přijaté faktury od dodavatele – odtahové společnosti. Jak bylo uvedeno, tuto částku (DPH) zaplatila za OSVČ odtahové společnosti pojišťovna. Následně tedy vratka OSVČ na b.ú. pojišťovny (za uhrazené DPH), byla zavedena v DE jakožto nedaňový výdaj, a to pouze na b.ú. Tedy rekapitulujeme, že částka 1.238,16 Kč = daňově neúčinný výdaj, zohledněný pouze na b.ú. OSVČ. Nevytvářeli jsme žádný závazek v agendě „ostatních závazků“, ani nečinili jiné operace. Je celkové řešení bodu č. 3.) zde v pořádku? 4.) Částka, resp. základ daně přijaté faktury č. 2 (123.219,- Kč) byl zadán do závazků a po úhradě skrz b.ú. promítnut do daňově účinných výdajů, včetně spoluúčasti 10 tis. Dále - DPH (28.875,99 Kč) z této faktury bylo nárokováno standardně. 5.) Krycí dopis od pojišťovny byl zadán jakožto pohledávka za pojišťovnou (113.219,- Kč). Po úhradě pojišťovnou a proúčtování skrz b.ú. OSVČ je v peněžním deníku promítnuta částka 113.219,- Kč jakožto zdanitelný příjem. Ze shora uvedeného zjednodušeně sděleno vyplývá, že DPH z obou přijatých dvou faktur bude standardně znárokováno/vypořádáno a v rámci daně z příjmů fyzických osob, resp. do daňového přiznání fyzické osoby se shora uvedené příjmy a výdaje "vynulují", kromě částky 10 tis., která bude daňově účinným výdajem (spoluúčast). Pokud není postup správný, prosíme o korekci shora uvedených bodů.

V září 2024 způsobily povodně v Čechách a na severní Moravě značné škody na majetku. Tento článek přináší přehled klíčových daňových řešení a poznatků pro škody na hmotném majetku a zásobách u podnikatelů: Škody způsobené živelními pohromami mohou být daňově uznatelné, pokud jsou doloženy posudkem pojišťovny nebo soudního znalce, i když podnikatel není pojištěn. Při škodách způsobených živelními pohromami lze zahrnout do daňových výdajů plnou výši zůstatkové ceny zničeného hmotného majetku a zásob, jestliže podnikatel vede účetnictví. Škoda způsobená neznámým pachatelem potvrzená policií nevyžaduje posudek znalce a může být daňově uznána bez ohledu na rok obdržení potvrzení policie. Ať už vedete účetnictví, daňovou evidenci nebo uplatňujete paušální výdaje, praktické příklady vám pomohou porozumět složitým daňovým otázkám a přinést jasná řešení pro každého podnikatele, který se potýká s následky přírodních katastrof.

Došlo k totální škodě na vozidle z důvodu škodní události. Vrak auta byl prodaný v 7/2024. V průběhu r. 2023 firma zakoupila roční dálniční známky pro Českou a Slovenskou repubbliku s platností např. 20. 11. 2023 – 19. 11. 2024. Lze daňově uznat časové rozlišení dálniční známky auta za období, kdy auto prodala, např. za období 1. 8. – 19. 11. 2024?

V důsledku živelní pohromy došlo k pojistné události (totální škoda) u odepisovaného vozidla pořízeného na úvěr. Úvěr je již plně zaplacený. Auto má ZC ke dni 30. 6. 2024 488 921,08. Pojišťovna zaslala informace o tržní hodnotě vozidla bez DPH, mínus hodnota zbytků (možnost prodat v aukci), spoluúčast ve výši 5% min. 5 000 Kč, pojistné plnění celkem - které vyplatila na účet. Pojistné plnění po odečtu spoluúčasti je vyšší než ZC. Jak zaúčtovat jednotlivé případy? Plnění od pojišťovny, spoluúčast, prodej vraku, vyřazení majetku.. U auta byl uplatněn odpočet DPH při pořízení. Co je nutné vše vzít v tomto případě v potaz?

Máme v majetku pořízené dva automobily na úvěr. Úvěr u automobilu č. 1 je již zaplacený, úvěr u automobilu č. 2 není ještě plně zaplacený. Obě vozidla se odpisují. Nyní došlo ke škodní události u obou automobilů. Pojišťovna zaslala likvidační dopis u vozidla č. 2 s tím, že by měla kupce na bezplatný odvoz zbytků vozidla z aukční nabídkou. 1. Jak se bude postupovat v případě, kdy bychom nabídky odkupu nevyužili, jaké budou daňové dopady? 2. Jak se bude postupovat v případě, kdy bychom nabídky odkupu využili, jaké budou daňové dopady? V případě, že vozidlo neprodáme prostřednictvím aukce a budeme ho i nadále evidovat v majetku, i když nebude funkční, můžeme uplatňovat odpisy a do jaké částky – výše náhrady škody, vstupní ceny?

U společnosti, která pronajímá kancelářské prostory, došlo v červnu 2023 k pojistné události - poničení střechy a zatečení do pronajímaných prostor. V této souvislosti se vyskytlo několik událostí: 1. střecha byla v roce 2023 opravena, pojistné plnění vyplaceno zálohově v r. 2024 - v r. 2023 vznikly náklady na opravu střechy, na pojistné plnění byla v r. 2023 vytvořena dohadná položka aktivní - dopad na DPPO byl v r. 2023 nulový; 2. v pronajímaných prostorách zatím nedošlo k opravě ani k pojistnému plnění - v této souvislosti bych si s Vámi ráda potvrdila, že není zapotřebí tvořit dohadné položky aktivní na pohledávky za pojišťovnou z titulu opravy prostor, do kterých zateklo; případně že není zapotřebí tvořit rezervy na náklady na opravu; do současné chvíle není oprava hotova, žádné náklady zatím nevznikly, od pojišťovny máme pouze souhlas s opravami, ale nemáme žádný příslib pojistného plnění ani jeho výše v souvislosti se zmiňovanou opravou - dopad na DPPO je v r. 2023 nulový; 3. nájemce, který má dotčené prostory pronajaty, požaduje slevu na nájemném vzhledem k nemožnosti užívání prostor; společnost, která prostory vlastní, bude tuto slevu uplatňovat u pojišťovny jako pojistné plnění z titulu ztráty nájemného - vzhledem k tomuto faktu, jsou ve výnosech tvořeny dva dohady (1. dohad na ztrátu nájemného, 2. dohad na pojistné plnění z titulu ztráty nájemného - ve stejné výši - dopad na DPPO je v r. 2023 nulový). Můžete nám prosím potvrdit, že jsou výše uvedené kroky správné? 

Majetek je zařazen do užívání 12/2022 a zahájeno odpisování. Stroj byl opakovaně reklamován. V 12/2023 uznaná reklamace a stroj vrácen (firma nám vystavila dobropis). Bude vyrovnání oprávek danové uznatelný náklad, vyřazení 082/022, vyrovnání oprávek 541/082? 

Spol. s r.o. je pojištěna na případné nehody v rámci jejího oboru činnosti (elektroinstalace). Na pracovišti, kdy zmíněná s. r. o. prováděla elektroinstalace, se stal drobný úraz cizí osobě (nebyla zaměstnancem s. r. o.), kdy pojišťovna pojistnou událost uznala a uhradila část celkového pojistného přímo této poškozené osobě, druhou část pak této osobě jako spoluúčastník nehody uhradila společnost s. r. o. Konkrétní částky jsou v rámci účetního případu následující: celková výše škody: 12.987 Kč, zaplaceno pojišťovnou poškozenému: 7.987 Kč, spoluúčast s. r. o. k úhradě poškozenému: 5.000 Kč. Prosíme o ucelený postup účtování celého účetního případu, tzn. celé pojistné události (MD/DAL), včetně do jakých „agend“ účtovat v účetním softwaru – tzn. pohledávky, závazky, interní doklady apod. – zde se totiž odborné zdroje neshodují). Pokud bude účtována pohledávka s. r. o. za pojišťovnou, pak lze ideálně tuto pohledávku zlikvidovat v úč. programu „bez vazby“? Účetní jednotka používá účetní systém Pohoda. Dále – spol. s. r. o. uhradila poj. událost poškozenému v eurech, neboť poškozený je ze zahraničí, jak proúčtovat i tuto záležitost? Z běžného účtu s. r. o. takto fakticky odešlo více finančních prostředků, než by mělo odejít dle předpisu pojišťovny v českých korunách – to má být však v pořádku, v eurech hradila poškozenému i pojišťovna (a dle předpisu pojišťovny bylo i pochopeno, že s. r. o. má při platbě převést měnu CZK na měnu EUR). Dle skutečnosti tak odešlo z b. ú. společnosti na přepočet 5.180 Kč (205,39 EUR/kurz 25,22158 Kč k 30. 10. 2023). Lze tedy „přeplatek poškozenému“ ve výši 18 Kč zaúčtovat jako u standardních, obchodních plnění (kurzovým rozdílem)? Účetní jednotka využívá kurz k okamžiku uskutečnění účetního případu/kurz ČNB/denní, aktuální kurz. Prosíme i zde o přesný postup zaúčtování. Závěrem se tážeme, zda je třeba případ ještě jakkoliv navíc zohlednit v rámci daňového přiznání PO v jeho určitém části/oddíle, či nikoliv?

Při placení faktury z BÚ klienta došlo prolomení klíče KB a následně byly veškeré finanční prostředky na BÚ podvodně vyčerpány. Platbu zpracovávala jednatelka s. r. o., která má s klientem uzavřenou smlouvu na poskytování služeb. Na Policii je učiněno trestní oznámení, které není ukončené a klient na základě sdělení, že banka neudělala chybu požaduje finanční prostředky po s. r. o. a jednatelce. Prosím o sdělení zda finanční prostředky, které budou s touto činností zaplaceny, jsou daňově uznatelné výdaje v s. r. o. 

Jak ocenit mobilní telefon, který účetní jednotka získala zdarma od operátora, platila jen dopravu? Jak ocenit klimatizaci, kterou účetní jednotka nehradila, protože ji proplatila účetní jednotce osoba, která původní klimatizaci poškodila?

S.polečnost s r. o. postavila rodinný dům se třemi byty. Kolaudace proběhla v dubnu 2023. 2 byty jsou již prodány. Chybou dodavatele instalačních prací došlo k vytopení právě těchto prodaných bytů (popraskané vedení podlahového topení). S.r.o. v rámci reklamace musela zajistit a uhradit faktury za opravy (výměna podlah, opravy omítek, malování a spotřebu elektrické energie na vysoušení). Veškeré tyto náklady budou řešeny přes pojistku dodavatele. a) Budeme tyto práce a energii účtovat nákladově s nárokem na odpočet DPH? b) Jakým způsobem vyúčtujeme dodavateli? Jako náhradu škody bez DPH? Domnívám se správně, že nemůžeme dodavateli přeúčtovat veškeré náklady jako práce v režimu PDP, když tyto práce nebyly prováděny pro něho, ale pro nás, i když byly v rámci reklamace z jeho viny?

Firma účtuje o skladu způsobem B. Některé zboží je použito v průběhu roku a vyskladněno prostřednictvím výdejky ze skladu do spotřeby např. na základě reklamace, propagace apod. Je nutné v průběhu roku účtovat o těchto výdejkách analogicky také v účetnictví přeúčtováním z účtu 504 na účet 501?

Zaměstnanec zaplatil firemní kartou platbu za nákup zboží nejmenovanému e-shopu, který se ukázal jako podvodný (zboží dodáno nebylo, platba nebyla vrácena) - účtovat nedaňově na 548/221?

Má plátce povinnost odvést DPH z přijaté úhrady za krádež od známého pachatele v tržní ceně? Zloděj ukradne zboží v prodejně, manko (549) se zaúčtuje v nákupních cenách. Policii je nahlášeno odcizení zboží v prodejních cenách a v této výši je vystaven protokol. Pachatel uhradí zboží v tržních cenách. Od přijaté platby se odečte nákupní hodnota zboží a ze zůstávající částky se odvede v příslušné sazbě DPH. Je tento postup správný? Má se manko vykazovat v nákupních cenách, když protokol od Policie ČR je veden v prodejních cenách? 

Firma vystavila fakturu na zboží, které pošta ztratila. Pošta uznala část fakturované částky, kam se zaúčtuje rozdíl vystavené faktury? A lze i tento rozdíl uznat do daňových nákladů?

Firma evidovala auto v cca zůstakové ceně 1,5 mil Kč. Auto bylo nabouráno, šetřila policie, dáno na opravu a žádáno o pojistné plnění. Po nějaké době máme vyjádření z pojištovny a servisu že auto je neopravitelné a navrhuje jeho likvidaci či prodej na díly. Pojistné plnění bylo cca 500 000 Kč již vyplaceno. Auto následně za 90 000 Kč prodáno. Jak postupovat? Z hlediska § 24 odst. 2 písm. c) a § 25 odst.1 písm. n) se uplatnuje zůstatková cena jen do výše náhrady. Auto ale zlikvidováno nebylo, nebylo ale ani opraveno ale prodáno. Lze tedy v případě prodeje uplatnit celou zůstatkovou cenu? 

Společnost se zabývá maloobchodním i velkoobchodním prodejem zboží. V roce 2022 přišla objednávka zboží od zahraničního zákazníka (plátce DPH v JČS). Zboží bylo (prostřednictvím přepravní společnosti) zasláno na domluveno adresu v JČS státě, kde bylo převzato. Následně se ukázalo, že došlo k podvodu, kdy někdo, kdo vystupoval jako údajný zákonný zástupce zahraniční společnosti (plátce DPH v JČS) objednal na tuto společnost zboží, toto zboží převzal, ale dosud za něj nezaplatil. Skutečný zákonný zástupce zahraniční společnosti následně popřel, že by k dané objednávce z jejich strany došlo. Tento podvod byl ohlášen na Policii ČR, která po provedeném šetření případ odložila s tím, že byl spáchán podvod neznámým pachatelem. Může společnost provést daňový odpis neuhrazené pohledávky vzniklé z tohoto prodaného zboží na základě výsledku šetření Policie ČR?

Pokud řidiči chybí nějaké zboží (jedná se o potraviny s 15 % DPH), pak jsou tyto položky přefakturovány k úhradě zaměstnavateli tohoto řidiče. Je to tak, že se jedná o škodu a nelze proto uplatnit zmíněných 15 % DPH za zboží v přiznání zaměstnavatele - plátce DPH, i když je na faktuře DPH vyčíslená?

V říjnu 2022 jsme od leasingové společnosti odkoupili na úvěr automobil. Automobil jsme zařadili do majetku a odepisovali. Dle technického průkazu je naše firma provozovatelem a vlastníkem je úvěrová společnost. V listopadu 2022 nám bylo auto zničeno dopravní nehodou způsobenou třetí osobou. Bylo řešeno přes pojišťovnu a teprve v březnu 2022 byla tato pojistná vyřešena a tím pádem zbytek vraku přepsáno na nás jako na vlastníka vozidla. Mám vytvořit dohadnou položku do roku 2022 na škodu a zároven na pojistné plnění, nebo náklad a výnos z pojistné události dát do roku 2023, kdy jsme se stali vlastníkem?

S.r.o. plátce DPH si v 04/2021 pořídila automobil na leasing. Leasingová společnost vystavila fakturu na celou částku hodnoty vozu (600 tis. + DPH) a tato faktura byla postupně hrazena měsíčními splátkami (odpočet DPH byl uplatněn již na začátku, měsíční splátky DPH neobsahovaly, vedle ještě bylo hrazeno pojistné). Vůz byl v 04/2022 zničen (shořel) a leasing. společnost vystavila v 11/2022 s.r.o. opravný daňový doklad na zbytek neuhrazené faktury (270 tis. + DPH). Leasing. společnost uplatnila náhradu své škody (270 tis. Kč) u pojišťovny (pojišťovna jim proplatila 260 tis. Kč) a zároveń leas. spol. prodala vrak vozu za 275 tis. Kč. Leas. společnost rozdíl mezi škodou a výnosem z prodeje vraku (5 tis. Kč) a přijatou náhradu škody od pojišťovny (260 tis. Kč) přefakturovala s.r.o. formou dobropisu - dobropis je na celkovou částku 265 tis. Kč (DPH tam není) a bude s.r.o. proplacen. Předpokládám, že do daň. nákladů mohu dát pouze poměrnou část splátek přidajících na období mezi začátkem leasing. smlouvy a vystavením ODD, zároveň ODD započtu s přijatou fakturou na předmět leasingu a ta tím pádem bude celá uhrazená. Zbytek zaplacené částky půjde do nedaňových nákladů. Jak mám ale naložit s přijatým dobropisem na to pojistné plnění a rozdíl mezi škodou a výnosem z prodeje vraku? Bude to pro s.r.o. zdanitelný příjem?