Služba do zahraničí

Zapsaný ústav je dle zakladatelské listiny (zřízen fyzickou osobou) neziskovou organizací v oblasti kultury. Je pořadatelem hudebního festivalu. V rámci festivalu jsou pořádány kulturní vystoupení, kde je vybíráno vstupné, prodávány programy. Dále v rámci těchto akcí ústav poskytuje partnerům reklamu. Dalším zdrojem příjmů jsou dotace. Je poskytování reklamy partnerům zdanitelné plnění nebo plnění osvobozené bez nároku na odpočet ve smyslu § 61 zákona o DPH? Nyní má ústav zájem pozvat zahraniční orchestr z Německa, který je také neziskovou právnickou osobou a který vystoupí v ČR. Stane se ústav přijetím této služby osobou identifikovanou a bude muset odvést z této poskytnuté služby 21 % DPH? Nebo je možné toto plnění na vstupu „osvobodit“ od DPH? Pokud ano, podle jakých ustanovení?

Růst byrokracie nakládané na bedra podnikatelů se podobá ohřívání vody v hrnci se žábou. Přibude pár kolonek, podrobnější příloha, zavede se (nejprve stručný) nový formulář, zkrátí lhůty, zvýší sankce… To přece ještě lehce snesou, jako ona žába pár stupínků teploty vody. Až jednoho dne skončí přehřátý život žáby i firmy. Před pár lety by nás ani nenapadlo hlášení osvobozených příjmů občanů (nad 5 000 000 Kč), on-line oznamování tržeb (EET), účetní udržitelné hrátky a unijní hodnoty (ESG), zdanění neočekávaných zisků… Od dubna 2019 se takto plíživě rozšířilo také oznamování firemních plateb do zahraničí. Samo ministerstvo však uznalo, že to bylo příliš, a tak od roku 2024 došlo – neobvykle příznivě – k uvolnění opratí a odlehčení břemene.

Klient A prodal firmě ze 3.země 3D tiskárnu. Prošlo celnicí, vykázali jsme jako vývoz. Zanedlouho vrátili vadnou část stroje, prošlo to přes celnici, kde vykázali přibližnou cenu dílu, v ČR došlo k opravě a zdarma bylo posláno zpět. Jak toto vykázat v DPH prosím? Prvotní vývoz je jasný, ale jak dále? 

Spolek - plátce DPH (česká společnost) fakturuje pronájem reklamní plochy společnosti s.r.o. se sídlem na Slovensku, plátci DPH. Tato fakturace bude v režimu přenesené daňové povinnosti? Nebo se bude fakturovat s daní 21%, protože reklamní plocha je umístěna na nemovitosti, která je v ČR. Vztahuje se nájem reklamní plochy pod §10 ZDPH?

V následujícím příspěvku Vám přinášíme dokončení článku z minulého čísla časopisu DHK č. 14/2021. Pomocí praktických příkladů si shrneme základní pravidla při poskytování služeb v mezinárodním měřítku.

Podnikatelský sektor je velmi rozmanitý, a tak není neobvyklé, že dochází i k rozličným, mnohdy nestandardním transakcím. Kromě prodejů zboží a poskytování služeb v tuzemsku jsou v současné době na denním pořádku i transakce se zahraničními obchodními partnery, a to ať dodavateli, či odběrateli. Vzhledem ke skutečnosti, že se svět neustále posouvá kupředu, není divu, že moderní technologie (v současnosti i díky pandemii covid-19) umožňují poskytovat služby i na dálku a mnozí čeští podnikatelé nabízejí své služby do zahraničí či zahraničním subjektům. Během své praxe se tedy poměrně často setkávám s poskytováním služeb nejen do jiných členských států Evropské unie (dále jen „EU”), ale i do třetích zemí. A právě v těchto případech je důležité pamatovat na správné vykazování poskytování služeb v přiznání k DPH, v souhrnném hlášení nebo Intrastatu, ba co více, je nutné si také prověřit, zdali českému plátci nevzniká z tohoto titulu povinnost registrovat se k DPH v zahraničí. Cílem tohoto článku bude shrnout základní pravidla poskytování služeb v mezinárodním měřítku na základě konkrétních příkladů z praxe autora.

Poradenské služby patří do kategorie velmi četných plnění nejen v rámci tuzemského fakturačního styku, ale i v zahraničí. Z hlediska uplatňování DPH si nejprve musíme odpovědět na otázku, zda patří mezi služby podléhající základnímu pravidlu (viz § 9 ZDPH ), anebo některému ze speciálních pravidel umístěných v § 10.