Služební poměr

Změny služebního poměru představují široký okruh různých situací. S řadou z nich se setká každý státní zaměstnanec, některé se objevují spíše výjimečně. Co ukazují praktické zkušenosti se zákonem č. 234/2014 Sb. , o státní službě, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o státní službě “), pět let po jeho účinnosti? I tím se zabývá první z článků na toto téma.

Poslanecká sněmovna dne 23. 1. 2019 schválila dlouze diskutovanou novelu č. 35/2019 Sb. , zákona č. 234/2014 Sb. , o státní službě, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o státní službě “), kterou následně dne 31. 1. 2019 podepsal prezident. Účinnosti nabyla patnáctým dnem po vyhlášení ve Sbírce zákonů ČR. S ohledem na čerstvé datum nabytí účinnosti je účelné podívat se na změny, které tato novela přinese. Z pohledu služebních úřadů a jejich personalistů se v některých ohledech může jednat o vítané výjimky a zjednodušení, v jiných případech o komplikace nebo zřídka se vyskytující zvláštnosti.

Jedním z cílů kladených na zákon č. 234/2014 Sb. , o státní službě, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o státní službě “), v době jeho přijetí byla i profesionalizace státní správy. Hlavním prostředkem, jak tohoto cíle dosáhnout, je zvýšený důraz kladený jednak na vzdělání státních zaměstnanců, jednak na jejich další vzdělávání v průběhu trvání služebního poměru.

Jak jsme již upozornili stručně v DHK č. 7/2016, Generální finanční ředitelství vydalo 21. března 2016 na internetových stránkách Finanční správy ČR sdělení k problematice studia za trvání služebního poměru, v němž mimo jiné sděluje informace k výkladu ustanovení § 12 odst. 1 písm. a) bodu 1 zákona o státní sociální podpoře :