Smlouva mandátní

Klient OSVČ poskytující finanční služby na základě mandátní smlouvy dostal od mandanta potvrzení o poskytnutí nepeněžního plnění ve formě školení digitalizace. Tento nepeněžní příjem musí OSVČ zahrnout do základu daně z příjmu. Spadá toto nepeněžní plnění pod § 7 odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů nebo pod § 10 zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů?

Problematikou závazků ze smluv příkazního typu se zabývá zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), v dílu 5, hlavy II, části čtvrté, konkrétně v § 2430 až 2520, které dále rozděluje do oddílů zabývajících se příkazem, zprostředkováním, komisí, zasílatelstvím a obchodním zastoupením. V příspěvku pro srovnání nechybí ani některá související ustanovení dřívější právní úpravy, která byla vymezena v zákoně č. 40/1964 Sb. , občanský zákoník (dále jen „starý občanský zákoník“), a zákoně č. 513/1991 Sb. , obchodní zákoník (dále jen „obchodní zákoník “). Oba tyto zákony byly zrušeny občanským zákoníkem.

Toto pojednání se věnuje často užívaným smluvním typům českého zákona č. 513/1991 Sb. , obchodní zákoník , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obchodní zákoník “) - smlouvě mandátní, upravené ve III. části obchodního zákoníku ustanoveními § 566 až § 576 , a smlouvě komisionářské, jejíž úprava přímo navazuje v § 577 až § 590 obchodního zákoníku .

Dnešní zákoníky kontinentálního práva tento typ obchodní smlouvy neupravují a vystačí s úpravou příkazní smlouvy v občanských zákonících; mandátní smlouvu neznal, mj. ani náš dřívější zákoník mezinárodního obchodu.