Smlouva o sdružení v občanském právu

Prosím o posouzení činnosti - rozdělení na hlavní (neziskovou) a vedlejší (ekonomickou) u sdružení (nezisková organizace) Taneční studio, ve stanovách má tyto základní cíle: a) oživení kulturních tradic, zejm. tradičních tanců, b) zprostředkování kulturního, sociálního a estetického cítění dětem a široké veřejnosti, c) umožnění zdravého pohybu ..., d) podpora výchovného programu pohybové estetiky ..., e) podpora a tvorba programů pro aktivní a smysluplné využívání volného času dětí a široké veřejnosti, včetně prázdninových programů. Formy činnosti studia: 1) činnost hlavní - vše, co je uvedeno v základních cílech studia (viz výše), 2) činnost doplňková (účelem je získávání finančních prostředků sloužících k zabezpečení hlavní zájmové činnosti): a) poskytování zájmových kroužků pro děti a rodiče, b) poskytování kurzů pro veřejnost, c) vydávání propagačních materiálů, d) pořádání kulturních, sportovních a jiných společenských akcí, e) účast na soutěžích a jiných formách uměleckého vystupování, f) výroba a šití tanečních potřeb. V praxi toto studio pořádá taneční kurzy (tradiční irské i jiné tance) a s nimi související soustředění - vybírá kurzovné, a účastní se různých soutěží, platí pronájem prostor, materiál a šití kostýmů na vystoupení apod. Nevybírá žádné členské příspěvky dle stanov. V létě pak pořádá dětský tábor pro širokou veřejnost (nejen účastníky kurzů), za který také vybírá poplatky, a platí nájem prostor, různý materiál pro táborové aktivity, odměny vedoucím na táboře apod. Prosím o posouzení, zda obě činnosti se dají posuzovat jako hlavní (nevýdělečná) činnost, nebo zda taneční kurzy se musí posoudit jako činnost vedlejší - výdělečná. Na obě aktivity studia (taneční kroužky i letní tábor) studio dostává granty od Místního úřadu a Městského úřadu hl. m. Prahy.

Sportovní klub, občanské sdružení, má ve svém majetku bezúplatně nabytou budovu na úplatně nabytém pozemku a bezúplatně nabytý přívěs za auto. Pokud by klub zanikl, předpokládám, že by podle občanského zákoníku soud určil likvidátora (za jakých podmínek určí soud likvidátorem některého z členů spolku?), po té by došlo k prodeji majetku a k uspokojení případných dluhů a zbytek by byl rozdělen mezi členy spolku, či jiným způsobem? Ve stanovách spolku je o zániku pouze obecně ujednáno: „Klub zaniká rozpuštěním nebo sloučením s jiným sdružením na základě rozhodnutí členské schůze a členská schůze rozhodne o způsobu majetkového vypořádání.“ Prosím, kromě odpovědí na uvedené otázky i o odpověď, zda se společný majetek nějakým způsobem též vypořádává při úmrtí člena, případně při zrušení členství.

Třebaže se zdá, že stávající tržní prostředí již nabízí více než vše potřebné a chtěné, takže pro nějaké další podnikatele zde již není místo, stále přicházejí noví dobrodruzi pokoušející se vlastním přičiněním uplatnit ve světě byznysu. Zpravidla dotyčná osoba přesně ví v čem podnikat, co se vyučila, naučila nebo v čem chce zkusit štěstí díky zaměstnání povolaných odborníků. Pak je ale na pořadu dne otázka, jakou formou podnikat, kde se nabízí celá řada možností, jejichž hlavní pro a proti si v první části stručně shrneme. Obvykle přitom vyhraje ta nejjednodušší forma samostatného podnikání fyzické osoby, alespoň v počáteční fázi. Z důvodu omezení podnikatelských rizik je hned druhá v pořadí forma společnosti s ručením omezeným. Proto se dále podrobněji zaměříme na přípravu a rozjezd obou těchto hlavních forem podnikatelské činnosti.