Souběh funkcí

Právnické osoby soukromého práva, které nejsou založeny za účelem podnikání, a jejichž právní život reguluje zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník “)1), se vyznačují organizační strukturou, tedy systémem statutárních, nejvyšších, kontrolních a dalších orgánů. Ty jsou v drtivé většině obsazovány fyzickými osobami. V praxi se již dlouhou dobu řeší otázka souběhu výkonu funkce v orgánech těchto právnických osob a pracovního poměru. Existuje nepřeberné množství případů, které byly v judikatuře řešeny, zejména v oblasti obchodních korporací. Nejvyšší soud se však již vyjádřil k této problematice i v případě, který se týkal neziskového sektoru.

Aby firma řádně fungovala a prosperovala, nestačí jen spojit úsilí všech zaměstnanců, ale je potřeba také zajistit tzv. obchodní vedení společnosti. Jedná se o výkon klíčových činností, které ovlivňují fungování a směřování firmy a kdy se takříkajíc rozhoduje o samotném osudu společnosti.

Když dne 11. 4. 2018 vynesl velký senát Nejvyššího soudu České republiky rozsudek sp. zn. 31 Cdo 4831/2017 ve věci sporu bývalého generálního ředitele společnosti PROFIMONT, s. r. o., s insolvenčním správcem této společnosti, ozývaly se hlasy, že spory o přípustnost souběhu funkcí jsou snad definitivně vyřešeny. Soudní rozhodnutí však v mnoha ohledech praxi dále komplikuje.