Správa daní a poplatků

Je možný tento postup správkyně daně k poskytnutí informací? A pokud není, jaké je možné odvolání a jak má správkyně i firma postupovat? Správkyně daně zavolá na kontakt na podaném přiznání k dani z přidané hodnoty, kde vznikl odpočet daně a žádá o zaslání faktur dokazující odpočet. Kontakt jí oznámí, že faktury jí zašle, ale je nemocný a není v kanceláři. Správkyně se znovu ozve druhý den dopoledne formou SMS s tímto oznámením „Dobrý den, pokud mi do hodiny nepošlete zdůvodnění a 3-4 faktur k nadměrnému odpočtu DPH firmy XY za srpen, budu muset předat vedení neúplné podklady s informaci, že neposkytujete součinnost.“

Pokud daňový subjekt neuspěje s vyhověním žádosti o zaplacení daně ve splátkách, může podat žádost po nějaké době na finanční úřad znovu?

Pokud je podáno dodatečné daňové přiznání za období 5/2022 a za období 10/2023 s datem zjištění 15. 3 .2024 na zvýšenou daňovou povinnost, do kdy se prodlouží lhůta pro doměření daně u jednotlivých období 5/2022 a 10/2023?

Obchodní rejstřík přes datovou schránku vyzval  s. r. o. k doložení účetní závěrky do obchodního rejstříku do sbírky listin. Ovšem jediný jednatel a společník vůbech nechodí do datové schránky, takže na to nereagoval a z moci úřední soud tuto firmu zrušil a vymazal z obchodního rejstříku, prostě už neexistuje. Ovšem v neexistující firmě zůstal majetek - auta, budovy má i účet atd. Jak se má postupovat z hlediska daní a účetnictví? V podstatě toto s. r. o. už by nemělo podávat žádné daňové přiznání. Navíc s. r. o. je plátcem DPH a už nemůže podat přiznání, neboť má zrušenou datovou schránku. Je nějaká šance tento stav ještě zvrátit, když už je s. r. o. soudně zrušeno? 

Náš zaměstnanec byl předvolán jako svědek na finanční úřad ve věci svého příbuzného, který má daňovou kontrolu (s námi tento příbuzný nemá co do činění). Vypovídal, byl sepsán protokol, ve kterém mj. zaměstnanec na úvodní otázku správce daně, kde pracuje, uvedl nás jako svého zaměstnavatele. Druhý den jsme obdrželi výzvu správce daně podle § 57 odst. 1 písm. d) a za podmínek § 58 a § 93 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve které nás správce daně vyzývá, abychom ohledně našeho zaměstnance sdělili jeho čísla bankovních účtů, na které mu od roku 2020 zasíláme mzdu či cestovní náhrady, poskytli přehled cestovních náhrad vyplacených zaměstnanci v jednotlivých měsících a poskytli evidenci jeho pracovní doby v jednotlivých dnech od roku 2020. Podotýkáme, že u nás neprobíhá žádná daňová kontrola a ani zaměstnanec (svědek) nepodniká a nemá kromě nás žádného jiného zaměstnavatele. Ve výzvě není uvedeno, v souvislosti s jakým daňovým řízením toto správce daně požaduje, uvádí jen jméno našeho zaměstnance a co po nás chce, nic víc. Souvislost s jeho svědeckou výpovědí je zřejmá, když výzva přišla ihned po podání výpovědi. Je vůbec taková výzva zákonná? Proč si správce daně nevyžádal tyto údaje přímo od svědka - zaměstnance, proč obtěžuje nás? V odůvodnění jsou fakticky jen opsané příslušné paragrafy s citací zákona, tj. že jsme povinni údaje na vyžádání správce daně poskytnout a že jsou nezbytné pro správu daní a mohou být důkazním prostředkem při správě daní. U jakého subjektu není uvedeno a proč jsou nezbytné také není uvedeno. 

rád bych se poradil na postup v následující situaci týkající se podání kontrolního hlášení (KH) prostřednictvím datové schránky. Daňový subjekt podal kontrolní hlášení ve formátu XML, avšak podle kontroly EPO je tento soubor nevalidní, protože došlo k překódování znaků při přeposlání XML mezi emaily (to však netušil). Finanční úřad vyzval subjekt k podání kontrolního hlášení, jelikož nic neeviduje, přičemž protistrana má stav B2. Pokud se daňový subjekt podívá do odeslaných zpráv do datovky, zjistí, že XML bylo skutečně odesláno na finanční úřad. V poznámkovém bloku je vidět, že soubor je klasický XML, avšak v důsledku nějaké chyby obsahuje nějaké nesprávné znaky (např. háčky a čárky). Je možné argumentovat tím, že podání bylo učiněno a finanční úřad měl poslat žádost o doplnění podání kvůli vadám, nebo je situace posuzována tak, jako by podání nebylo učiněno vůbec? Na tomto základě přemýšlíme, jaký zvolit postup, abychom eliminovali pokutu. Myslíme si, že by nás finanční úřad mohl měl vyzvat k odstranění vad podání, pokud je podání neúplné nebo obsahuje chyby.

Jsme střední škola, zřízená krajem. Naše mzdová účetní poslala na finanční úřad pozdě vyúčtování daně z příjmů fyzických osob 2023, tzv. tvrzení daně, ale daň byla během roku 2023 řádně placena. Byla nám FÚ předepsána pokuta za pozdní podání tvrzení daně. Zažádali jsme o prominutí. Není ještě vyřízeno, tedy jsme zatím pokutu uhradili. Neprominutou částku budeme požadovat po mzdové účetní? Jak správně v tomto případě postupovat a jak o tomto správně účtovat?

To, že si správce daně zajistil díky právní úpravě v § 242 zákona č. 280/2009 Sb. , daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „DŘ “, příp. „daňový řád “) svým způsobem specifické postavení oproti ostatním věřitelům (účastníkům insolvenčního řízení), už dnes nikoho nepřekvapuje. Jak přistupovat k samotné aplikaci tohoto ustanovení DŘ ve vztahu k insolvenčnímu řízení už také judikatura Nejvyššího správního soudu, popř. Ústavního soudu z větší části vysvětlila, avšak i přesto dochází občas k určitým excesům, na které je vhodné poukázat v rámci celkové osvěty této společnosti. Typickým příkladem mohou být snahy některých správců daně „předbíhat“ ve frontě se zbývajícími věřiteli i v případech, kdy je dlužníkem v úpadku daňový subjekt a tento úpadek je řešen konkursem. V průběhu tohoto konkursu se navíc zjistí, že jde o tzv. „předlužený“ konkurs, jelikož z rozvrhového usnesení vydaného v rámci tohoto insolvenčního řízení vyplývá, že stav majetkové podstaty, resp. dosažený výtěžek z jejího zpeněžení neumožní ze 100 % uspokojit všechny pohledávky za majetkovou podstatou, pohledávky jim postavené na roveň a zajištěné pohledávky v rozsahu stanoveném v § 167 a 298 zákona č. 182/2006 Sb. , o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „IZ “, příp. „insolvenční zákon “).

Dle § 35d odst. 8 zákona o daních z příjmů se stanovuje termín pro výplatu přeplatku na dani z ročního zúčtování záloha daňového zvýhodnění a doplatku na daňovém bonusu nejpozději při zúčtování mzdy za březen po uplynutí zdaňovacího období. Při zpětné kontrole mezd nastala situace, že přeplatek na dani za rok 2023 nebyl zaměstnanci promítnutý do mzdy za březen 2024. Je možné provést roční zúčtování daně za rok 2023 do mzdy zaměstnance za duben 2024, resp. hrozí ze strany finančního úřadu sankce v případě tohoto postupu, či je vhodnější, aby zaměstnanec provedl storno žádosti o roční zúčtování daně a podal si u finančního úřadu daňové přiznání sám?

Klientka 14 let pracovala ve firmě, kde si myslela, že uplatňuje slevu na dítě měsíčně, ve mzdě. V této práci si nechávala dělat i roční zúčtování daně. V průběhu roku 2023 změnila zaměstnání a nyní jsem jí chtěla vytvořit roční zúčtování daně. Ze zdanitelných příjmů od bývalého zaměstnavatele jsem zjistila, že jí za rok 2023 nebyla uplatňována sleva na dítě. Zde je to bez problému, za rok 2023 se jí sleva nyní v ročním zúčtování daně vrátí. Lze nějak zpětně podat daňové přiznání FO, i když jí bylo prováděno roční zúčtování daně ve mzdě, když jí nebyla uplatněna za minulé roky sleva na dítě? Pokud ano, jak by se v takovém případě mělo postupovat? Je potřeba nějaké potvrzení od bývalého zaměstnavatele, že jí prováděl roční zúčtování, ale slevu na dítě neuplatnil? Případně jak zpětně lze podat DPFO? Hrozí klientce nějaká pokuta?

Jak zpracovat DPFO ke dni ukončení dědického řízení a v jaké výši uplatnit odpisy u úmrtí OSVČ vedoucí daňovou evidenci (skutečné výdaje)? Úmrtí OSVČ 8/2023, dědické řízení ukončeno 1/2024. Zatím podáno DPFO do dne předcházejícího úmrtí. Po smrti žádné příjmy ani výdaje. V majetku pouze neodepsaný osobní automobil. Správce pozůstalosti nebude v podnikání pokračovat.

Akciová společnost má základní kapitál ve výši 50 milionů Kč. Společnost vlastní 2 akcionáři, fyzické osoby, rezidenti v ČR. Akcie nabyli před rokem 2000 od původního vlastníka. Vzhledem k délce vlastnění akcií už nejsou schopni prokázat jejich nabývací hodnotu. V roce 2024 došlo k rozhodnutí snížit základní kapitál z 50 na 2 miliony Kč. Bude příjem společníků podléhat zdanění, pokud základní kapitál nebyl nikdy navýšen z vlastních zdrojů společnosti(zisku) a zároveň společníci nemohou prokázat nabývací hodnotu akcií, které získali v roce 2000? Má nemožnost prokázání nabývací ceny akcií vliv na případné zdanění této výplaty?

Není tomu tak dávno, co nabyl účinnosti zákon č. 284/2023 Sb. , o preventivní restrukturalizaci (dále jen „zákon o restrukturalizaci“). Smyslem preventivní restrukturalizace je nalezení dohody mezi podnikatelem a jeho věřiteli, resp. jde o hledání akceptovatelné ekonomické nabídky věřitelům tohoto podnikatele při současném zachování provozu obchodního závodu. Samotná preventivní restrukturalizace je považována za selektivní mechanismus, což je dáno tím, že může být zorganizována dlužníkem s podporou nebo vynucenou podporou pouhé části dotčených stran, které mají v daných okolnostech své vlastní zájmy. Preventivní restrukturalizaci lze též považovat za jistou formu předúpadkového mechanismu, který má umožnit ozdravění podnikatelských aktivit směrem k předejití možnému hrozícímu úpadku podnikatele. Zákon o restrukturalizaci však sám o sobě může řešit jen takovou tíživou ekonomickou situaci podnikatele, který se ještě nenachází ve stavu úpadku dle zákona č. 182/2006 Sb. , o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „insolvenční zákon “). Podrobnější popis všech těchto souvisejících aspektů by však vydal na samostatný komentář. V tomto článku bychom se proto zaměřili spíše na to, v jaké míře zasahuje zákon o restrukturalizaci do pozice jednoho z věřitelů podnikatele, kterým je správce daně. V případě preventivní restrukturalizace se jedná zejména o dopady institutu všeobecného moratoria a popř. individuálního moratoria, které jsou upraveny v již zmíněném zákonu o restrukturalizaci.

    Vyměřování místních poplatků po novele zákona účinné od 1. 1. 2024 Mgr. Petr Taranda Shrnutí Článek zevrubně informuje o dosud poslední novele zákona o místních poplatcích, která byla...

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 6. 2023, čj. 10 Afs 257/2022-60

V loňském roce jsem se zamýšlela nad prvním rokem fungování paušálního režimu, nad některými úskalími i nesprávným pochopením tohoto režimu. Uplynul další rok fungování paušálního režimu, přičemž od 1. 1. 2023 došlo v zákoně o daních z příjmů k rozsáhlým změnám v této oblasti. Proto stojí za to se nad touto problematikou znovu zamyslet. Vždy je třeba nad paušálním režimem a jeho dopady přemýšlet včas, protože po skončení roku je na rozhodování ohledně paušálního režimu jen krátká doba – všechna podstatná rozhodnutí musí být vždy poplatníkem učiněna do 10. ledna příslušného roku.

1. Výklad pojmů a zkratek DŘ - zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění účinném k 1. 1. 2023 DS - daňový subjekt FS - Finanční správa České...

Fyzická osoba má v DIS+ (daňová informační schránka) evidovaný přeplatek 271 Kč na dani z příjmů fyzických osob starší než 4 roky (víc zpět nevidím). Může si požádat o vrácení, i když je to starší přeplatek? Jiný klient má nově DIS+ a má přeplatek jen 80 Kč. Ten se nevrací. Ale může si ho fyzická osoba zahrnout například do zaplacených záloh v daňovém přiznání a zaplatit o to méně?

Dne 17. 2. 2023 podala společnost s r.o., měsíční plátce DPH dodatečné daňové přiznání k DPH a zároveň následné kontrolní hlášení za období 10/2022. Při kontrole účtu 343 000 DPH v 02/2023 bylo zjištěno, že v řádném daňovém přiznání k DPH nebylo uplatněno DPH z přijatých zdanitelných plnění u dvou faktur a to z důvodu, že při pořízení faktur přijatých do programu, byl omylem uveden datum 12.10.2011, namísto datumu 12. 10. 2023, tudíž program nezahrnul faktury do období 10/2022 a nebyl uplatněn odpočet DPH. Původní daňová povinnost za období 10/2022 byla 1 094 Kč. Na základě dodatečného daňového přiznání by měla být původní daňová povinnost snížena. Po zjištění chyby bylo dodatečné daňové přiznání+následné kontrolní hlášení ihned odesláno na příslušný FÚ. Do dnešního dne 31. 3. 2023 nebyla společnost žádným způsobem vyrozuměna FÚ o průběhu řízení. Má FÚ stanovenou lhůtu pro vyřízení dodatečného daňového přiznání+následného kontrolního hlášení? Pokud ano, jakou?

Jednatel malé s. r. o., která je už pátým rokem bez činnosti, zrušil kvůli měsíčním poplatkům jediný bankovní účet, vybral hotovost a převedl do pokladny. Je možné, aby s. r. o. (bez příjmů) nemělo žádný bankovní účet? A pokud bez účtu být může, jakým způsobem by se měla zaplatit případná daň (např. za rok 2022 vyšla daň z příjmů necelých 200 Kč z důvodu odúčtování prominutého závazku do výnosů), když se jedná o právnickou osobu?