Stavba

Fyzická osoba nepodnikající, má příjmy z pronájmu (je plátce DPH od 1/24) a ze závislé činnosti. V roce 2012 koupila pozemek - louku, který postupně změnila na stavební pozemek a zasíťovala. V r. 2023 zahájila výstavbu rodinného dvojdomku, který plánovala využít pro bydlení. Tyto plány bude nucena změnit, po kolaudaci (rok 2025) má v úmyslu domky prodat. Bude tento příjem podléhat zdanění podle §10 ZDP? Je možné uplatnit úroky z hypotéky na financování této stavby jako položku odpočitelnou od základu daně? Bude prodej domků podléhat DPH? Nejedná se o ekonomickou činnost, ale jednorázový příjem. Při výstavbě nebylo nárokováno DPH na vstupu.

S.r.o., plátce DPH, má ve svém majetku dvoupodlažní budovu, kterou využívá k pronájmu. Budova je momentálně prázdná (stávající nájmy skončily) a probíhají jednání s budoucími nájemníky. Na 1NP jako celek je nájemní smlouva již podepsaná. Nájemce, plátce DPH, bude prostory využívat k prodeji zboží. Pronajímatel bude u nájmu uplatňovat daň podle § 56a odst. 3. V nájemní smlouvě se pronajímatel zavázal provést technické zhodnocení dle specifikace nájemce (dále TZh1). 2NP je rozděleno na tři samostatné prostory. V jednom bude lékařská ordinace. Nájemce není plátcem a nájem bude osvobozen od daně. Nájemní smlouva je před podpisem a budou zahájeny stavební úpravy dle požadavku nájemce (TZh2). Jednání s budoucími nájemci na druhý a třetí prostor 2NP jsou na začátku a v současné době nelze spolehlivě určit, zda nájem bude plněním zdanitelným nebo osvobozeným. I přesto, že nájemce není znám, budou v těchto prostorách zahájeny stavební úpravy (TZh3 resp. TZh4). Stavební úpravy (TZh1 až TZh4) budou mít odlišný časový průběh. Nebudou zahajovány a ukončovány najednou. K tomu budou probíhat práce ve společných prostorách budovy (TZh5 vstupní vestibul, schodiště, ...). Jakým způsobem má pronajímatel uplatňovat nárok na odpočet u technických zhodnocení? Posuzuje se každé technické zhodnocení z hlediska nároku na odpočet samostatně? Tzn. u TZh1 plný nárok na odpočet, u TZh2 bez nároku na odpočet a u TZh3 až TZh5 v krácené výši podle § 76? Posuzuje se každé technické zhodnocení samostatně pro úpravy odpočtu daně podle § 78 a násl.? Vztahuje se na TZh1 až TZh5 fikce dodání podle § 13 odst. 4 písm. b) - DM vytvořený vlastní činností?

Klienti koupili v roce 2021 do společného jmění manželů pozemek, v témže roce čerpali hypoteční úvěr 5,6 mil. Kč a postavili dům, před dokončením a kolaudací domu-stavby, došlo v roce 2024 k prodeji pozemku s rozestavěným domem za 10 mil. Kč (nesplacenou část hypotéky na dům ve výši 5,2 mil. Kč převzal kupující), 4,8 mil. Kč bylo vyplaceno manželům. Po vkladu kupní smlouvy na katastr nemovitostí došlo k rozvodu. Vvelká část prací na domě byla provedena svépomocí. Jak bude vypadat zdanění prodeje, podmínky pro osvobození nejsou splněny, musí se danit v rámci SJM a jaká bude částka ke zdanění? 

Česká společnost a.s. se jako vystavovatel účastní veletrhu v Německu. Dodavatel z ČR na základě smlouvy o dílo zabezpečuje realizaci expozice s tím, že společnosti a.s. (vystavovateli) dodá stánek, který bude vlastnictvím vystavovatele i po skončení veletrhu, zajistí dopravu, montáž i demontáž stánku v zahraničí. Na faktuře jsou uvedeny jednotlivé součásti stánku a jeho vybavení a to např. podlaha LTD, stěny LTD, strop, dřevěná konstrukce, bar, židle, pergola, koberec, osvětlení loga, eletro rozvody, světla, plochá obrazovka apod. Každá položka má své ocenění. Některé jsou přes 80 tis. Kč. K tomu pak montáž, demontáž, doprava do a z místa veletrhu apod. I tyto položky mají svůj zvláštní rozpočet. Jak odepisovat stánek? Mohu zařadit jako celek do odpisové skupiny 2? Montáž a demontáž považovat za režijní náklady, které se budou účtovat přímo do spotřeby (skupina 51x).

Zabýváme se montáží vrat (posuvných, rolovacích...) a montáží žaluzií (všeho druhu). Nejsme si jistí, zda lze uplatnit v těchto případech sníženou sazbu DPH (bod 1+2) a zda se jedná o přenesenou daňovou povinnost v případě bodu 3+4): 1. Zákazník-občan požaduje výměnu vadných lamel na rolovacích vratech v garáži rodinného domu určený k bydlení. 2. Zákazník-občan požaduje opravu žaluzií (vodících lišt, lamel) v rodinném domě. 3. Zákazník-firma (plátce DPH) požaduje opravu a seřízení motoru na posuvné bráně (jedná se jen o zásah do elektroniky motoru). 4. Zákazník-firma (plátce DPH) požaduje výměnu a instalaci nového motoru za vadný na posuvné bráně. Motor může být umístěn přímo na posuvném křídle nebo na sloupku plotu. 

Společnost si nechala postavit novou kolárnu vč. stavebního povolení. Kolárna má kovovou konstrukci, opláštěná fundermax. deskami, zámková dlažba. Můžeme zatřídit do 3. OS pod CZ-CPA 25.11.10 nebo 4. OS ? Ke kolárně jsme nechali udělat přístřešek k administrativní budově, střecha je propojena se střechou kolárny, může být tato odpisován spolu s kolárnou ?

Právnická osoba (s.r.o.) prodává svému společníkovi stavební pozemek (při koupi si nenárokovala DPH). Musíme prodej zatížit 21% DPH? Jelikož se jedná o spojené osoby, tak sjednaná cena musí odpovídat ceně obvyklé. Tu máme stanovenu na základě posudku. Bere se tato cena v posudku jako cena konečná, ze které při prodeji vypočítáme DPH shora, nebo se tato cena v posudku považuje za cenu bez DPH a musíme k ní připočítat 21% DPH?

V rámci smlouvy o zamezení dvojímu zdanění s USA je v čl. 5 odst. 3 uvedeno následující: „Stálá provozovna nevznikne v žádném daňovém roce, ve kterém činnost popsaná v pododstavcích a) („staveništní“ stálá provozovna) nebo b) („službová“ stálá provozovna) tohoto odstavce trvá po jedno nebo více období nepřesahující v úhrnu 30 dnů v tomto daňovém" Toto ustanovení je avšak celkem matoucí, neboť časový test pro vznik staveniště v rámci této smlouvy je uveden na 12 měsíců a v případě poskytování služeb se jedná o 9 měsíců ve 12měsíčním období. Jaký je tedy účel a význam výše uvedeného ustanovení?

Klient prodal nemovitost, u které nesplnil žádnou podmínku osvobození, a chce tedy využít možnost využití peněz pro zajištění vlastní bytové potřeby. Lze za zajištění bytové potřeby považovat rekonstrukci plotu kolem rodinného domu a zhotovení bazénu na zahradě? Je možné v případě využití jen části peněz z prodeje k zajištění bytové potřeby, použít jako náklad k zdanění zbylého příjmu odhad nemovitosti k datu získání nemovitosti?

V důsledku realizace stavby Obcí XY bude naší společnosti znemožněn stávající vjezd do areálu a bude přistoupeno k nucené likvidaci části objektů (vrátnice, vnitrokomunikace, apod.). Obec následně bezúplatně převede na naši společnost pozemky, na kterých bude provedena stavba spočívající v nově vybudovaných objektech, které nahradí objekty původní. Náš názor je, že pokud převezmeme do svého vlastnictví pozemky a již zkolaudované stavby nahrazující původní, u společnosti v okamžiku nabytí nebudou předmětem daně z příjmu a lze bezúplatné pořízení pozemků v ocenění dle § 29 písm. d) zákona o dani z příjmů, zaúčtovat kapitálově na účet příslušné skupiny 41X . Prosím o posouzení správnosti názoru.

Stavíme novou výrobní halu a pod zpevněnou plochou u výrobní haly provádíme výkopové práce kvůli hlouběji zavedenému elektrickému vedení a následně po výkopu nový asfaltový povrch (koberec). Jsou tyto náklady součástí investice 042 na výrobní halu, nebo jak mám zaúčtovat a zatřídit tuto zpevněnou plochu?

V posledních letech se téma bydlení a bytové výstavby dostalo do popředí společenské debaty. S tím je rovněž spojeno schválení nového stavebního zákona a nových prováděcích právních předpisů. Z různých stran se objevuje snaha na snížení standardů a různých limitů pro bytovou výstavbu. Pak si však položme otázku, zda takový přístup není trošku tunelovým viděním. Chceme kvalitní bydlení západního střihu nebo opět králíkárny s příchutí bakelitu?

Nájemce v pronajatých nebytových prostorech provedl bourací práce pro propojení dvou místností a dále zhotovil vstup do nebytových prostor (skladu). Celkové práce byly ve výši 50 tis. Žádné další práce provedené nebyly. Tyto práce byly se schválením pronajímatele. Nájemce tyto práce pronajímateli nebude přeúčtovávat. Jsou tyto práce daňově účinný náklad u nájemce jako oprava (přímo do nákladů), nebo bude muset nájemce tyto práce odepisovat dle odpisové skupiny nemovitosti?

Jsme stavební společnost. Pořádáme exkurze mimopražských studentů na našich stavbách s cílem získat z řad studentů nové zaměstnance. Jsou náklady na exkurzi (doprava autobusem na stavbu apod.) daňově uznatelné?

Firma, plátce DPH koupila v roce 2021 od občana pozemek-zahradu. Začala na ní financovat stavební práce na postavení rodinného domu (sociálního, spadá do 12%). Z nakoupených stavebních materiálů i služeb si uplatňovala odpočet DPH. Teď, v roce 2024 bude prodávat rozestavěnou stavbu i s pozemkem druhé firmě, plátci DPH. 1) Jak je to u prodeje s DPH a daní z příjmů? Předpokládám, že dle §56 osvobozeno od DPH nemá, nepřekročila vlastnictví 5let. Bude celé zdaňovat 12% protože to bude po dokončení rodinný dům, nebo 21% protože tam dům ještě nestojí a je to stavební pozemek? (v katastru ale stále vedeno jako zahrada) 2) Co se týká daně z příjmů, zdaňuje celý výnos a jako náklad si odečte kupní cenu pozemku a veškeré náklady na stavební práce? 3) Jak má být formulována kupní smlouva? V návrhu jsem totiž viděla jen prodej zahrady. Má tam být uvedena i rozestavěná stavba rodinného domu?

Společnost vlastní administrativní budovu a poskytla nájemci příspěvek na výstavbu terasy v hodnotě 200tis. Kč. Terasa je v podstatě volně stojící položený rošt na štěrkovém podloží (tedy není připevněna k budově ani k zemi). Na roštu jsou přišroubovaná terasová prkna. Dílo je dle dodavatele kvalifikováno jako zahradní doplněk nikoliv stavební dílo. Rádi bychom tímto zkonzultovali, zda je vhodnější dílo zařadit do majetku jako samostaný movitý majetek (případně v jaké odpisové skupině), nebo technické zhodnocení k administrativní budově. Dále pracujeme i s variantou, že bychom k dílu přistoupili tak, že bychom ho po dobu trvání nájemního vztahu postupně rozpouštěli do nákladů, jelikož po ukončení nájemní smlouvy má nájemce terasu odstranit (pokud se s pronajímatelem nedohodne jinak). 

V praxi se lze občas setkat se situací, kdy účetní jednotka potřebuje z nějakého důvodu vyřadit či zařadit pouze část dlouhodobého hmotného majetku účtovaného v účtové skupině 02. Vzhledem k tomu, že tato oblast je v účetní a daňové legislativě upravena jen sporadicky, pokusili bychom se v tomto článku vysvětlit hlavní praktické aspekty vyplývající z těchto změn dlouhodobého hmotného majetku a souboru hmotných movitých věcí. Výklad doplníme o postupy účtování účetních případů včetně příkladů vztahujících se k této oblasti pro dva druhy účetních jednotek. V našem případě jsme zvolili charakterem činnosti relativně vzdálené, ale současně podobné subjekty, a to podnikatele a vybranou účetní jednotku v podobě státní příspěvkové organizace (dále jen „SPO“). V závěru našeho příspěvku zmíníme i postup řešení v případě, že se účetní jednotka rozhodla používat metodu komponentního odpisování.

Společnost, plátce DPH, staví pro FO, neplátce, zahradní domek. Jedná se o přízemní, samostatně stojící dřevostavbu cca 50 m2. Domek bude stát na jednom pozemku vedle rodinného domu. Bude připojen k vodě, elektřině apod. V katastru i stavebním povolení bude evidován jako zahradní domek. Nicméně „víme“, že bude moci sloužit také k bydlení. Jakou sazbu v tomto případě použít?

Fyzická osoba koupila v roce 2016 pozemek. Tento pozemek byl v tomto roce rozparcelován na menší části - parcely. Druh pozemku i po rozdělení zůstává stále stejný. V roce 2023 došlo k prodeji několika parcel. Bude prodej těchto pozemků od daně z příjmu osvobozen dle § 4 ZDP (lhůta 5 let od nabytí pozemku)? Dle sdělení majitele nebylo od data jeho pořízení s pozemkem (trvalý travní porost) vůbec nijak nakládáno, nebylo provedeno žádné zasíťování, přivedení cesty či jiné dodatečné úpravy. Pozemek byl pouze rozdělen z jedné na několik parcel. Jinak je ve stejném stavu jako při původním pořízení.

Stavební firma dělá přípravné práce pro stavbu nového RD (rodinného domu) a dále pokračuje přímo ve výstavbě RD. Nejprve na pozemku provede bourací práce na staré stodole, poté dělá terenní úpravy. Dále základy RD. Tyto plnění fakturuje postupně zvlášť – může u všech použít sníženou sazbu 12 % ? Stavební firma má subdodavatele, který provedl bourací práce stodoly v režimu PDP a napsal do faktury sazbu 21 %. Domníváme se, že subdodavatel měl správně fakturovat s 12 %, protože tyto bourací práce jsou vedlejším plněním k výstavbě RD (200 000 Kč) a celá akce je výstavba nového RD a měla by být použita snížená sazba 12 %. Jaký postup a sazba DPH je správná?