Stravné

S.r.o. pořádalo pro své zaměstnance školení v hotelu mimo sídlo firmy (BOZP, zhodnocení roku 2024 atd...). Bylo to v klasické pracovní době zaměstnanců. U této příležitosti byl jako občerstvení raut. Všichni zaměstnanci mají stravenkový paušál ve výši 80,- Kč. Nyní přišla faktura na pronájem prostor + občerstvení. Nájem jsme ponechali jako daňově uznatelný náklad (nárokovali jsme DPH), občerstvení je nedaňový náklad - reprezentace (bez nároku na DPH). Je občerstvení osvobozeno u zaměstnanců (prosím o jaký se jedná paragraf zákona)? Můžeme ponechat na tento den stravenkový paušál?

Klient, přepravní firma, zjistil, že chybou SW bylo v roce 2022 počítáno špatně stravné pro řidiče. Zaměstnanci dostali tedy stravné nad limit. V březnu tohoto roku zahájil finanční úřad kontrolu na závislou činnost za rok 2022, při které se na toto přišlo. Kontrola stále běží a nebyla zatím ukončena. Zaměstnanci přepravní firmy byli požádání, aby neoprávněné částky stravného nad limit vrátili (z důvodu bezdůvodného obohacení), což se skutečně stalo v červnu 2024 a všichni stravné nad limit vrátili. Společnost na základě této skutečnosti podala dodatečné přiznání k dani z příjmu právnických osob za rok 2022, vyloučila toto nadlimitní stravné z daňových nákladů a uhradila daň z příjmu právnických osob ze zvýšeného základu daně. Finanční úřad však chce toto nadlimitní stravné dodanit za rok 2022 v rámci daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti a probíhající kontroly a argumentace, že došlo v roce 2024 k vrácení tohoto plnění zaměstnanci jako bezdůvodné obohacení ho nezajímá. Je jejich postup správný? Tím by jedno pochybení bylo zdaněno 2x - jednou dani z příjmu právnických osob vyloučením z daňových nákladů a podruhé zdaněním daní z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti pro zaměstnance, kteří toto plnění v červnu 2024 vrátili.

Zaměstnanci společnosti měli pracovní cestu. Podle pracovní smlouvy zaměstnanci mají nárok na stavenkový paušál. Bude-li zaměstnanec zároveň mít nárok na stavenkový paušál a stravné na pracovních cestách? Zaměstnanci jezdili na svých osobních autech a předložili účtenky za spotřebu PHM. Lze účtenky za spotřebu phm zahrnout do cestovních náhrad? Pokud zaměstnanec byl na pracovní cestě od pondělí do pátku, o víkendu byl doma, pokaždé bude nový cestovní příkaz (od pondělí do pátku)? 

Zaměstnanec měl vždy jedno místo výkonu práce (Ostrava). Pravidelné pracoviště není výslovně ve smlouvě sjednáno. Pokud jezdil některé dny do provozovny ve Zlíně, byla to pracovní cesta, kde si psal cestovní příkaz a do odpracované doby nepočítal čas přejezdu (není dle smlouvy řidič, ale technik). Nyní má upravenou smlouvu a místo výkonu práce je Ostrava a Zlín. Zaměstnanec jezdí mezi městy, tak že vyjíždí z Ostravy a večer se tam vrací, nebo někdy až druhý nebo třetí den. Jak je máme brát cesty mezi místy výkonu práce - jedná se o pracovní cesty? Přísluší za dané dny cestovní náhrada za stravné? Počítá se přesun mezi městy (čas na cestě) jako odpracovaná doba? Pravidelné pracoviště není výslovně ve smlouvě sjednáno. Dá se tedy chápat, že výjezd z města výkonu Ostravy i Zlína jsou pracovní cesty? (předpokládám, že ano). Pokud se však jedná přímo ze Ostravy do Zlína, tak netušíme, zda se jedná o pracovní cestu Pokud by ve smlouvě bylo výslovně zmíněné, že místem pravidelného pracoviště je jen jedno z dvou měst, kde je výkon práce - bylo by řešení jiné? A je vůbec možné mít dvě místa výkonu práce a jedno pravidelné pracoviště?

Má zaměstnanec pracující na DPP nárok na cestovní náhrady a stravné? Je toto třeba mít zakomponované v dohodě? 

Zaměstnanec byl na pracovní cestě. Přinesl doklad, kde je uvedena částka za ubytovací služby a v dalším řádku vyčíslena strava - snídaně. Zaměstnanec má z důvodu poskytnutí snídaně krácenou dietu. Strava je ve 12% DPH. Jsme plátci DPH. Je možné si uplatnit nárok na odpočet DPH u snídaně? Předpokládám, že když zaměstnanci krátíme dietu, je snídaně daňově účinným nákladem zaměstnavatele.

Náš zaměstnanec přišel do práce v 6:20. Od 8:12 do 16:42 byl na služební cestě, po návratu ještě pracoval od 16:42 do 18:00. Směnu máme stanovenou od 7: 00 do 15:30. Máme pružnou pracovní dobu. Služební cesta trvala déle než 5 hodin = nárok na stravné. Tento den odpracoval více než 3 hodiny = nárok na stravenku. Bude v tomto případě vůbec nárok na stravenku, když máme směnu stanovenou od 7:00 do 15.30 a v tomto intervalu 3 hodiny neodpracoval? A pokud bude nárok na stravenku, bude toto poskytnutí stravenky posouzeno jako plnění osvobozené od daně? 

Pokud má zaměstnanec sjednané místo výkonu práce Česká republika a pracuje jako obchodní zástupce, musí mu být vypočtené a proplacené stravné? Pokud ne, stačí zaúčtovat pouze fakturu za ubytování a jízdenky, a to bez nutnosti zpracování cestovního příkazu?

V minulém článku jsme se přesvědčili, že i když je pracovní cesta tradičním a v praxi hojně aplikovaným institutem pracovního práva, neznamená to, že bychom v tomto tématu nenašli problémy nebo aplikační nejasnosti. Něco obdobného je možné konstatovat i o právní úpravě cestovních náhrad, kterým je věnován následující text. S ohledem na rozsah problematiky se v něm budeme zabývat pouze tuzemskými pracovními cestami.

Několik zaměstnanců se na pracovní cestě účastnilo konference, výkonný ředitel si do vyúčtování pracovní cesty zahrnul účtenku za oběd pro sebe a 3 další zaměstnance, který zaplatil svou soukromou kartou. Druhý den platil oběd v hotovosti pro sebe a 1 dalšího zaměstnance. Účtenky požaduje proplatit a do vyúčtování uvedl, že mu bylo poskytnuto bezplatné stravování. Pozvaní zaměstnanci také uvedli, že jim bylo poskytnuto bezplatné stravování. Jak v takovém případě postupovat? Jsem toho názoru, že takto placené obědy nelze brát jako zajištění stravování zaměstnavatelem a neměly by být proplaceny. Kdyby obědy platil firemní kartou, byl by v tom nějaký rozdíl?

Zaměstnanec má pracovní směnu od 6:00 do 14:30. V 15:30 byl vyslán na pracovní cestu trvající déle než 5 hodin. Může zaměstnavatel poskytnout zaměstnanci stravenkový paušál v částce 116,20 a zároveň cestovní náhradu při pracovní cestě? Jsou oba příspěvky u zaměstnance osvobozeny a u zaměstnavatele daňově účinné?

Zaměstnanec byl na zahraniční pracovní cestě. Ubytování (bez jídla) a letenku měl hrazeno předem z firemního účtu. Pro drobné útraty měl firemní kartu, firemní kartou si koupil 1) na letišti svačinu - kafe a koláč, 2) další den ve městě svačinu - pizzu a balenou vodu ruky a 3) na zpáteční cestě kolu bez pokrmu (let byl pozdě). Od všech těchto drobných nákupů donesl řádně účtenky. Zažádal si o plné nekrácené stravné o jídlo. Může si žádat na všechny dny plné nekrácené stravné, nebo musí krátit o „svačiny“? Předpokládám, že se samotnou kolu jako nápoj při pracovní cestě můžeme dát do nákladů bez krácení stravného a bez dodanění mzdy zaměstnanvi. Jak ale s pizzou a koláčem? Rádi bychom vyšli zaměstnanci vstříc, a pokud by byla nutná varianta dodanění do mzdy těchto svačin, tak bychom raději pokrátili stravné. Veškeré „svačiny“ dáváme zatím jako nedaňový náklad.

Společnost nakupuje obědy od externího dodavatele, které vydává zaměstnancům ve své jídelně. Do 31. 12. 2023 účtovala 55 % z ceny oběda bez DPH do daňově uznatelných nákladů účet 527, část oběda si hradil zaměstnanec účet 335 a z této částky byla odváděno DPH. Pokud správně chápu změnu od roku 1. 1. 2024, daň uznatelná je částky do výše 70 % horní hranice stravného 5-12 hod., tj. 116,20 Kč, za předpokladu dalších ustanovení mimo jiné odpracování alespoň 3 hodin; tzn. že pokud částka obědy bez DPH, kterou nám fakturuje externí dodavatel nepřevýší tuto hranici (116,20 Kč), je celá daňově uznatelná a pokud společnost zaměstnanci oběd prodává za například 30 Kč ( z této částky samozřejmě odvádí DPH 12%), tak pak bude účtovat: Příklad fa od externího dodavatele 100 Kč za oběd (účet 321) bez DPH 89 Kč(účet 527) DPH 12% vstup tj. 11 Kč(účet 343). Prodej oběda zaměstnanci 30 Kč (335) částka bez DPH 27 Kč (účet -527) DPH 12% výstup 3 Kč (343). Je toto účtování správné? 

Vyslání zaměstnance na pracovní cestu není jen o tom, aby měl zaměstnanec vytvořeny vhodné podmínky pro splnění pracovního úkolu v rámci pracovní cesty. Jde také o to, aby pracovní cesta byla správně vyúčtována, aby zaměstnavatel mohl správně dostát své zákonné povinnosti vyplatit zaměstnanci náhrady výdajů souvisejících s pracovní cestou, na které má zaměstnanec nárok, a aby bylo vše také řádně zaúčtováno. Navíc je vhodné nastavit pravidla tak, aby příjem z vyplacených cestovních náhrad nebyl předmětem daně u zaměstnance a aby se nemuselo odvádět sociální ani zdravotní pojištění.

Rozumím dobře tomu, že dle Metodické informace ke zdaňování benefitů od 1. 1. 2024 je oběd, který spotřeboval obchodník na pracovní schůzce, daňovým nákladem, pokud obchodníkovi pokrátím stravné, případně mu neposkytnu stravenku (pokud mu nevznikl nárok na stravné na pracovní cestě)? Jak máme ale přistupovat k pití, případně kávě? Je to ještě součást oběda, nebo to už bude nedaňový náklad a započítávat ho do limitu? Popřípadě, co když půjde obchodník s obchodním partnerem pouze na kávu? 

Jak se bude postupovat v případě, že zaměstnanec půjde na pracovní oběd se zákazníkem ve své pracovní době v městě shodném s místem výkonu práce. Bude mít nárok na stravenkový paušál za ten den v maximální výši 116,20 Kč a zároveň oběd zaplacený zaměstnavatelem, který bude pro zaměstnavatele daňově neúčinným nákladem? Nejedná se o služební cestu. Jak to bude v případě večeře, která proběhne v městě shodném s místem výkonu práce - mimo pracovní dobu - nejedná se o služební cestu. Jak to bude v případě oběda/večeře se zákazníkem na služební cestě? Dieta bude krácena, ale jídlo musí být přiměřené hodnoty a zvyklostem prostředí/zákazníka... Pro zaměstnavatele se bude jednat vždy o nedaňový náklad? Daňový může být pouze v případě, že doměří nějakou hodnotu zaměstnanci?

Jsme základní škola - příspěvková organizace. Aby měl zaměstnanec nárok na příspěvek na stravné z FKSP, je potřeba, aby splnil podmínku odpracování 3 hodin ve stanovené směně. Jak to bude u pedagogického pracovníka, který: a) má na den určené 3 hodiny výuky od 7.55 do 10.40 hodin, tj. i s přestávkami 2 hodiny 45 minut a po 3. vyučovací hodině jde domů; b) má na den určené 3 hodiny výuky od 7.55 do 10.40 hodin, tj. i s přestávkami 2 hodiny 45 minut a po 3. vyučovací hodině bude vykonávat ještě nepřímou vyučovací povinnost v délce 60 minut; c) má na den určené 2 hodiny výuky, příjde do práce a 3. a 4. hodina je mu přidělena jako suplování za nemocného pedagoga; d) má na den určené 4 hodiny výuky, ale 4. hodinu musí odejít na předem objednané vyšetření k lékaři Ve kterém případě bude mít nárok na příspěvek na stravné? 

Zaměstnanci na DPP cestují kvůli výkonu činnosti hromadnou dopravou a s. r. o. jim proplácí i tento čas strávený na cestě domluvenou hodinovou sazbou (jedou třeba vlakem 2 hodiny, tam 1 hodinu vykonávají práci, a pak jedou 2 hodiny zpět). Počítají se i tyto hodiny strávené na cestě u DPP do odpracované doby, a ovlivňují tudíž i ten roční limit u DPP ve výši 300 hodin?

Firma dávala zaměstnancům v rámci stravného stravenky, nyní přešla na platební karty. Lze uplatnit do nákladů aktivaci a vedení účtů zaměstnanců? Lze uplatnit odpočet DPH? 

Zaměstnanci dostávají ve firmě hodnotu stravenky ve výši 180 Kč. Z této stravenky platí zaměstnanec 30 a zaměstnavatel přispívá 150 Kč. Účtujeme 527/213 daňově ve výši 99 Kč, 528/213 nedaňově ve výši 51 Kč a 331/213 ve výši 30 Kč. Do daňových nákladů tedy účtujeme 55 % hodnoty stravenky. Co bude daňovým nákladem zaměstnavatele v r. 2024 a do jaké výše to bude osvobozeno u zaměstnance? Jak by to bylo v případě, že zaměstnavatel by přispíval pouze 90 Kč a 90 Kč by si platil zaměstnanec sám?