Třístranný obchod

Společnost s.r.o., plátce DPH, registrovaná k dani pouze v České republice, nakupuje zboží (stroj) v Itálii (italský plátce DPH), které je přímo přepraveno na Slovensko (slovenský plátce DPH). Lze v tomto případě uplatnit postup formou třístranného obchodu, pokud jde o dodání zboží s instalací? Instalaci zajištuje česká společnost. Pokud ano, je problém, že pořízení a dodání zboží nejsou uvedeny ve stejném přiznání (měsíci)? Jinými slovy, je možné na řádek 30 (pořízení zboží) uvádět v moment přijetí faktury od italského dodavatele a na řádku 31 (dodání zboží) uvádět až v moment vystavení slovenskému zákazníkovi, tedy po dokončení instalace, která může trvat několik měsíců?

Český plátce DPH je v rámci třístranného obchodu v postavení prostřední osoby. Obchod vykazuje na ř. 30 a 31. Otázka, je zda je možné, aby bylo pořízení zboží vykázáno např. v měsíci září (ř. 30) a dodání zboží (ř. 31) měsíci říjnu, tzn. pořízení a dodání nebude v jednom zdaňovacím období. 

Bez existence obou režimů by se dodavatelé museli registrovat ve státě skladu nebo ve státě, kam bylo zboží přepraveno, aby bylo následně v tomto státě dodáno. Užití obou režimů sice není povinné, ale výhodné. Pozor je potřeba si však dát na podmínky, které musí být k užití režimů splněny.

 Jsme v procesu získání registrace k DPH v Rakousku. V dotazu tedy vycházíme z předpokladu, že při nákupu zboží a služeb od subdodavatelů můžeme využít buď našeho CZ DIČ nebo AT DIČ. Chystáme se v Rakousku realizovat zakázky, které budou zahrnovat dodání zboží a služeb (vybavení kancelářským nábytkem, recepce, akustické kabiny), pořízených i od subdodavatelů z jiných zemí EU vč. Rakouska. Náš odběratel bude registrovaný k DPH v AT. Možné varianty dodávek zboží v jedné zakázce: - Dodáme vlastní výrobky z ČR do AT, - Německý subdodavatel nám dodá zboží z DE přímo do AT, - Český subdodavatel nám dodá zboží s dopravou do AT. - Zboží nakoupíme od subdodavatele v AT. - Cena za montáž bude zpravidla součástí ceny zboží (nebude tedy na faktuře samostatně vyčíslena) Otázky: 1) Pokud mezi dodávanými produkty nebudou žádné stavební práce, můžeme celou zakázku fakturovat jednou fakturou jako instalační zakázku podle § 7 odst. 6 (tj. zboží včetně instalace movitého majetku) z českého DIČ? Pokud ano, není na překážku následující? a. Může taková fakturace instalační zakázky zahrnovat i zboží, které nakoupíme v Rakousku na naše AT DIČ, když ho prodáme s instalací? Budeme mít nárok na odpočet na vstupu v AT? b. Můžeme do takové fakturace zahrnout zboží nakoupené od DE dodavatele v AT fakturované na naše AT DIČ? c. Můžeme do takové fakturace zahrnout zboží nakoupené od DE dodavatele v AT fakturované na naše CZ DIČ, pokud ho v CZ vykážeme jako pořízení třístranným obchodem, ale na výstupu bude jako dodání s instalací? 2) V případě, že mezi námi dodávaným zbožím budou dodány např. vestavěné skříně nebo kuchyňské linky, bude nutné tyto položky oddělit a fakturovat v jiném režimu? Je v AT obdobné ustanovení jako v ČR § 92 zákona o DPH?

Český plátce DPH firma "A" nakoupí zboží od italského plátce DPH firmy B. Toto zboží je dopraveno z Itálie přímo na Slovensko dle požadavku firmy C. Následně proběhne fakturace od prodejce DIČ CZ "A" na konečného odběratele DIČ CZ "C". Vystaví firma A firmě C fakturu s českou daní? Pokud ne, jaký bude postup? 

Tuzemský plátce pořizuje zboží od osoby registrované v Polsku a chtěl by, aby toto zboží bylo přepraveno z Polska rovnou na Slovensko, osobě registrované na Slovensku. Polský dodavatel by vystavil daňový doklad tuzemskému plátci a ten by následné vystavil doklad plátci na Slovensko. Je tento postup možný? V kladném případě prosím o upřesnění, kam se uvede pořízení a následně dodání zboží v daňovém přiznání.

Jak uvádějí tyto dva rozsudky, chybějící nebo nedostatečné informace na daňovém dokladu mohou činit daňový subjekt prohrávajícím v boji o uplatnění odpočtu.

Společnost uzavírá obchod, kde by mohla využít zjednodušeného režimu dle § 17 zákona o DPH. Kupující je rakouská společnost a prodávající je německá společnost. Česká společnost, která by při této transakci chtěla vystupovat v pozici prostřední osoby má registraci k DPH také v Rakousku a Německu. (V těchto zemích nemá žádnou provozovnu ve smyslu zákona o DPH). Může česká společnost využít režim § 17 zákona o DPH pod svým českým DIČ?

Česká společnost plátce DPH nakupuje zboží od polské společnosti . Česká společnost ihned prodává toto zboží odběrateli plátci DPH v Rumunsku. Zboží je přepraveno z Polska přímo do Rumunska, přepravuje zajištuje česká společnost prostřednictvím dopravce, od kterého má veškeré doklady prokazující fyzický pohyb zboží z Polska do Rumunska. Jedná se o třístranný obchod? Jak bude česká společnost postupovat z hlediska DPH? Česká společnost nákup zboží z Polska - pořízení zboží z EU? Česká společnost prodej do Rumunska - osvobozené dodání zboží do JČS? 

Česká s. r. o., plátce DPH, sídlo v ČR, nemá stálou provozovnu v jiném členském státě, není registrované k DPH v jiném členském státě. Toto s. r. o. nakupuje od španělského výrobce plátce DPH zboží, které dodává dánskému kupujícímu plátci DPH. Dopravu zboží zajišťuje česká s. r. o. prostřednictvím českého dopravce, který vyjede z ČR, ve Španělsku naloží zboží a dovede do Dánska a fakturuje tuto dopravu na česká s. r. o., které dopravu uhradí. Fakturu na zboží včetně dopravy vystaví česká s. r. o. na dánského kupujícího, a to bez DPH. Podle § 17 ZDPH se jedná o třístranný obchod a česká s. r. o. vystupuje jaké prostřední osoba, kdy tuto vydanou fakturu uvedené v přiznání k DPH na řádku 31 a v souhrnném hlášení s kódem 2, na kontrolní hlášení vliv nemá. Nákup za zboží od španělského výrobce se uvede na řádku 30, na kontrolní hlášení vliv nemá. Je tento postup u výchozí situace v pořádku? Pokud se česká s. r. o. rozhodně určitou část zboží nakoupit přímo od španělského výrobce a dovést do ČR a zde následně prodat velkoobchodně dalším odběratelům usazeným v tuzemsku, prodá jim zboží takto dovezené do ČR a vystaví fakturu se základní 21% sazbou DPH a toto plnění odvede a uvede na řádku 1 v přiznání DPH. Lze nákup takového zboží a fakturu takového zboží ponechat na řádku 30, jak je uvedeno ve výchozí situaci? Španělský výrobce vystavuje fakturu na zboží souhrnně a nerozlišuje kam je zboží určeno. Nebo musí česká s. r. o. rozlišovat tento nákup a vyžádat si samostatný doklad a takový nákup uvést na řádku 3 a 43? Pokud česká s. r. o. nakoupí zboží od španělského výrobce plátce DPH podle výchozí situace, ale odběratelem nebude jiný členský stát a plátce DPH v něm usazený, ale bude to třetí země mimo EU, typicky Spojené království Velké Británie a Severního Irska, Norsko, a další země mimo EU. V tomto případě zboží u španělského výrobce vyzvedne opět český dopravce a odveze jej do třetí země. Jak se bude správně vystavovat faktura na odběratele? V dotazu Vývoz zboží, které bylo nakoupeno v EU, ID 39591, v obdobné situaci vyplývá, že plnění bude podléhat španělské DPH, nemáme však španělské DIČ, takže bychom měli správně zboží prodat s českou základní 21% sazbou DPH, protože nepodléhá v tomto případě osvobození? Plnění by se uvedlo na řádku 26 v přiznání k DPH a v to v částce bez DPH nebo v částce s DPH? V § 11 odst. 2 ZDPH je uvedeno že pořizovatel takového zboží by neměl nárok na odpočet, což by ale nebyl náš případ, protože dodáváme osobě nepovinné k dani usazené ve třetí zemi, je to tak? Nákup takového zboží v této situaci by se uvedl na řádcích 3 a 43?  

Dodání zboží do jiného členského státu osobě registrované k dani může být od daně z přidané hodnoty osvobozené. Prodej zboží na dálku bude zpravidla podléhat režimu jednoho správního místa. Pokud se použije zvláštní režim, předchozí uvedené neplatí. Cílem následujícího článku je proto seznámení se s pravidly při prodeji zboží do jiného státu, abychom je následně uměli správně v praxi aplikovat.

Naše firma (plátce DPH) nakoupila zboží od firmy v Nizozemí (plátce DPH). Vše fakturováno na jedné faktuře. Ale část tohoto zboží jela přímo k zákazníkovi do Německa. Dopravu jsme zařizovali my, CMR je odesílatel firma Nizozemí, vykládka firma v Německu (plátce DPH). Toto by měl být třístranný obchod. Zbytek zboží jel z Nizozemí k nám do firmy CZ. Tady se přeložilo a postupně se prodávalo zákazníkům do Německa (plátce DPH) – vývoz do JČS. Jak správně postupovat v DPH? Když první fakturaci, která jde přímo k zákazníkovi, dám na řádek č. 31 – třístranný obchod, tak mi k tomu chybí nákup na řádku č. 30, protože došlou fakturu z Nizozemí bych asi dala na řádek č. 3, protože část zboží jela k nám do firmy. 

Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 8. 12. 2022 ve věci C-247/21 Luxury Trust Automobil

Probíhá následující obchod se zbožím mezi třemi subjekty, všichni zúčastnění jsou ekonomické subjekty, plátci DPH, registrovaní v zemi svého sídla, nemají registrace k DPH či provozovny v jiných členských státech. Zboží je přepraveno fyzicky z Nizozemí do Německa. V Německu proběhnou úpravy na zboží. Z Německa jede zboží přímo do Belgie, kde zboží převezme poslední článek v řetězci – belgický kupující. Fakturace zboží probíhá následovně: nizozemský dodavatel fakturuje zboží české firmě, česká firma zboží fakturuje belgickému kupujícímu. Německá firma pouze provádí úpravy zboží na objednávku české firmy, fakturuje hodnotu úprav coby službu naší prostřední české firmě. Na německou firmu nepřechází vlastnictví ke zboží v žádné části řetězce. Přepravu po celou dobu zajišťuje česká firma coby prostředník. Všechny transakce se týkají 100% ekonomické činnosti českého subjektu, tento subjekt neposkytuje žádná osvobozená plnění bez nároku na odpočet. Lze na tuto transakci dodání zboží použít ustanovení o třístranném obchodu dle ZDPH nebo tomu brání přerušení přepravy v Německu z důvodu úprav zboží a nejde pak už o přímé odeslání z členského státu prodávajícího do členského státu kupujícího? Pokud nelze ustanovení o třístranném obchodě použít, pak se transakce českého DPH vůbec nedotkne, resp. dodání zboží by český prostředník vykázal na řádku 26 přiznání jako dodání s místem plnění mimo tuzemsko. Práce na zboží v Německu by pak v obou případech měla být vykázána v českém DPH jako pořízení služby z jiného členského státu. Jsme s vědomi faktu, že českému subjektu může v tomto případě vzniknout povinnost splnit určité povinnosti k DPH v některém ze zmíněných států, kterými zboží prochází.  

Firma nakupuje zboží od německého dodavatele plátce DPH a prodává bulharskému odběrateli. Zboží jede z Nizozemí do Bulharska. Německý dodavatel na faktuře uvádí větu: VAT-exempt intra-community delivery; Shipping from: (konkrétní adresa),NL; VAT No.: (konkrétní VAT no). Bude se jednat o třístranný obchod?

Rozsudek SD EU ve věci C-247/21 „Luxury Trust Automobil GmbH“ ze dne 8. 12. 2022, který konstatoval, že zpětně nelze splnit podmínky pro třístranný obchod.

Jedná se o tři následující transakce, všichni jsou plátci DPH: Česká firma nakoupí zboží od polského dodavatele v Polsku, a my ho prodáme našemu odběrateli v Polsku. Zboží by nepřekročilo polské hranice. Proběhne fakturace s polským DPH? Česká firma 1 nakoupí zboží od další české firmy 2, ale zboží se nachází v Německu. Česká firma 1 dále prodá toto zboží do Polska polské firmě. Zboží tedy bude přesunuto z Německa do Polska. Jak toto bude správně fakturováno z pohledu DPH? Česká firma nakoupí dřevo na Slovensku od slovenského dodavatele a poté česká firma prodá zboží do Polska polské firmě. Zboží pojede přímo ze Slovenska do Polska. Jak nejlépe tyto případy vyřešit? Vím, že je nutné vždy řešit přepravu, a tak v těch dvou případech by zajistil přepravu vždy odběratel nebo dodavatel, a v tom třetím případě si myslím, že by česká firma mohla vystupovat jako prostředník (že by mohlo jít o třístranný obchod) a pak by dopravu zajistil prostředník.

Česká společnost, plátce DPH s českým DIČ, se zabývá revizemi požárních systému včetně jejich dodání, oprav a instalací převážně na území Polska. Materiál a stroje, které si firma objednává z Německa, jde však rovnou k zákazníkovi do Polska, kde tento materiál využijí zaměstnanci české společnosti při opravách systémů, někdy je to však dodání zboží vč. instalace (u strojů). Vznikne české společnosti povinnost registrovat se k DPH v Polsku z toho důvodu, že pořídí zboží na území Polska (zboží jde z Německa přímo do Polska)? Pokud by se jednalo jen o dodání zboží, pak se domníváme, že se dá využít „trojstranného obchodu“ a povinnosti registrovat se v Polsku by nám nevznikla. Nejsme si však jisti, jak postupovat, pokud polskému odběrateli není vyfakturováno pouze dodání zboží, ale je to dodání zboží (které dojde z Německa) s instalací, případně je materiál použit na opravy systémů.

Česká společnost, plátce DPH, nakupuje zboží od nizozemské společnosti plátce DPH. Česká společnost zboží dále prodává jiné nizozemské společnosti také plátci DPH. Domníváme se, že se nejedná o třístranný obchod, ovšem nevíme, jak toto plnění vykázat v přiznání DPH, KH a SH u české společnosti. Případně, zda bude nutná registrace k DPH v Nizozemí?

Správné určení místa zdanění nezávisí jen na sídle příjemce, ale často i na provozovně. Posouzení její existence bývá mnohdy obtížné. Kromě aktivní zná zákon o DPH i provozovnu pasivní, a právě ta může být úskalím při fakturaci, proto je jedním z témat dnešní první části nového seriálu věnovanému přeshraničním obchodním transakcím. Dalšími jsou dodání zboží do jiného členského státu a zjednodušení formou třístranného obchodu.