Účetní ztráta

Pokud jsme vystavili zálohovou fakturu v CZK na 26 000 včetně DPH. Klient ale poslal částku omylem na eurový účet, což bylo asi 1 025 EUR a při vystavování daňového dokladu se mi vystavil doklad na tu částku 1 025 EUR, ale v CZK se jedná asi o 25 877 CZK (používáme denní kurz ČNB). Vznikla nám tady kurzová ztráta 123 CZK. Je daňový doklad k záloze takto správně, tedy na těch 25 877 (namísto 26 000) a já pak akorát interním dokladem zaúčtuji kurzový rozdíl? Nikdy jsem se s tímto nesetkala, že vlastně částka na záloze nebude souhlasit s částkou na daňovém dokladu. Poté bude ještě vystavována konečná faktura na doplatek a bude se tam odečítat ta záloha, ale odečtu zálohu ve výši 26 000 nebo v té výši 25 877 Kč? 

Společnost s r. o., plátce DPH, už ví, že bude mít za rok 2023 účetní ztrátu. Nechce dosáhnout i ztráty daňové a proto by v rámci daňového přiznání chtěla v oddíle A vyloučit některé náklady. Uvažuje o veškerém zaplaceném pojistném (účet 548) a daňových odpisech. Pokud to nebude stačit, lze vyloučit např. i náklady za opravy vozidel, když už u nich byla uplatněna DPH? Které jiné náklady účtované v průněhu roku by šlo vyloučit a není to ze strany FÚ napadnutelné, že bylo zaplaceno, ale vyloučeno z nákladů?

V s. r. o. jsou zůstatky na účtech 428 a 429. Je možné provést proúčtování mezi těmito účty? Je zapotřebí v tomto případě ještě něco zohlednit nebo vyřešit před proúčtováním? Pokud je toto možné, tak předpokládám, že k tomu bude potřeba rozhodnutí jediného společníka - je to tak?

Ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru na podnikatelské prostředí byla vydána celá řada opatření. Jedním z nich je i možnost zpětného odečtu daňové ztráty (carry loss back). Tuto možnost zřejmě využijí především daňové subjekty, jejichž daňová povinnost v letech 2018 a 2019 byla vysoká, zatímco v roce 2020 docílí významné daňové ztráty. Nová právní úprava odečtu daňové ztráty je zakotvena v zákoně č. 299/2020 Sb. a použije se poprvé za zdaňovací období ukončené ode dne 30. 6. 2020. Mohou ji tedy využít nejen poplatníci, jejichž zdaňovacím obdobím je kalendářní rok, ale například i poplatníci, jejichž hospodářský rok skončí již v roce 2020 v období po účinnosti zákona.

Zákonem č. 299/2020 Sb. dochází k rozšíření možnosti uplatnit stanovenou daňovou ztrátu jako položku odčitatelnou od základu daně, a to i za zdaňovací období předcházející zdaňovacímu období, za které byla daňová ztráta stanovena (tzv. carry loss back). Ukážeme si, jaké možnosti a varianty má poplatník daně z příjmů v případě dosažení daňové ztráty v roce 2020.

Asi nikdo nezačne podnikat se záměrem dosáhnout ztráty. Nicméně zejména v počátku podnikání je nutno vynaložit více peněz, než kolik se jich ihned vrátí, a tak ekonomické, účetní i daňové výsledky končí v červených číslech neboli ztrátou. Přirozenou příčinou ztráty mohou také být rozsáhlé investice včetně zahraničních akvizic, provádění generálních oprav výrobní linky, které tak provází výpadek produkce apod. Pochopitelně že do ztráty se lze snadno dostat rovněž pro podnikatelské nezdary, z důvodu neplatičů nebo z čistě spekulativních příčin. Je ale zásadní rozdíl mezi daňovým versus účetním pojetím ztráty, které mají nejen rozdílné příčiny, ale i důsledky.

Pokud má společnost s ručením omezeným (s. r. o.) za účetní období vyšší náklady než výnosy, tak vykáže ztrátový (záporný) výsledek hospodaření za účetní období alias účetní ztrátu, kterou je třeba dříve či později nějakým způsobem řešit. Obvykle a pro společníky „bezbolestně“ se to děje na úkor dřívějších nebo budoucích účetních zisků. Je-li ztráta výrazná, dřívější zisky byly rozděleny společníkům a ty budoucí jsou nejisté, je možné ztrátu vyrovnat příspěvky společníků, případně snížením základního kapitálu.