Věřitel

Článek rozebírá problematiku institutu započtení v průběhu insolvenčního řízení ve vazbě k insolvenčnímu věřiteli, kterým je správce daně. Je v něm pojednáno o faktických limitech jeho aplikace ve vazbě na správu daní a samotnou pozici správce daně v tomto řízení. Kromě již uvedeného se článek pokouší zodpovědět otázku, nakolik je zmíněný správce daně v rámci insolvenčního řízení VIP věřitelem a do jaké míry k tomu během času přispěla jak právní úprava, tak i judikatura správních soudů. Právě vývoji judikatury správních soudů pro tuto oblast práva v kontextu s výsledky legislativního procesu je věnována zvýšená pozornost. Nezbytnou součástí článku je i celkové zhodnocení existujícího stavu spolu s hledáním odpovědi na otázku, zda správci daní při zohlednění platné právní úpravy a účelů a cílů insolvenčního a daňového řízení postupují vždy zcela racionálně.

Cílem tohoto příspěvku je vyjasnění aplikace institutu opravy základu daně v případě nedobytné pohledávky dle § 46 zákona č. 235/2004 Sb., v platném znění, o dani z přidané hodnoty...

1. Cíl příspěvku Cílem příspěvku je vyjasnit důsledky zajišťovacího převodu práva na běh lhůty pro osvobození příjmů z prodeje nemovitostí a z převodu podílu v případě, kdy je splněn...

V souvislosti s epidemií nemoci COVID-19 a vyhlášením nouzového stavu na území České republiky byla přijata celá řada mimořádných opatření, která mají a ještě budou mít dalekosáhlé dopady do ekonomické sféry řady subjektů, zejména podnikatelů a spotřebitelů. Ke zmírnění dopadů koronavirové krize parlament ČR schválil zákon č. 191/2020, o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby poškozené, účastnící se soudních řízení, oběti trestných činů a právnické osoby a o změně insolvenčního zákona a občanského soudního řádu , tzv. lex covid justice – dále jen Lex Covid. Zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení ve Sbírce zákonů, tj. dnem 24. 4. 2020.

Účtujícímu věřiteli obvykle vzniká účetní i daňový výnos hned při vzniku pohledávky (např. dodáním zboží), bez ohledu na úhradu. Účetní předpisy přitom vyžadují, aby účetnictví podávalo věrný a poctivý obraz o hospodaření, s přihlédnutím ke všem známým předvídatelným rizikům, možným ztrátám a snížením hodnoty majetku. Přičemž v praxi nejčastějším příkladem je právě problém s úhradou, resp. ne-úhradou pohledávky, kdy je jasné, že její hodnota poklesla. Toto dočasné snížení hodnoty majetku by měl věřitel v účetnictví vyjádřit formou opravné položky (dále jen „OP“). Její tvorba představuje účetní náklad, který je pouze za podmínek zákona č. 593/1992 Sb. , o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění p. p. (dále jen „ZoR “), daňově účinný. Stanoví tak § 24 odst. 2 písm. i) zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění p. p. (dále jen „ZDP “).

Poslední přijatá novela insolvenčního zákona , provedená zákonem č. 64/2017 Sb. , přinesla změny zejména v oblasti oddlužení. Další změny, které tato novela přinesla, se týkaly např. domněnky platební schopnosti podnikatele, který vede účetnictví, způsobu ustanovení insolvenčního správce do insolvenčního řízení, svolání schůze věřitelů či výkonu hlasovacího práva. Významnou změnou je i tzv. předběžné posouzení věřitelského insolvenčního návrhu insolvenčním soudem (nově § 100a IZ ) a ochrana dlužníků před tzv. zjevně bezdůvodně podanými insolvenčními návrhy (§ 128a IZ ). Změny se dále dotkly ukládání záloh na náklady insolvenčního řízení (§ 108 IZ ), povinnosti doložit skutečného majitele pohledávky u pohledávek nabytých postoupením či obdobným způsobem, složení jistoty na náklady insolvenčního řízení (nově § 182a IZ ).

Rozhodnutí soudu o nepotvrzení některých věřitelů do věřitelského výboru OP Prostějov vyvolalo rozsáhlé debaty o podmínkách, za kterých banky budou ochotny poskytovat úvěry. Rozhodnutí soudu, a to zejména toho prvoinstančního, však nastiňuje i další rovinu potenciálních dopadů - daňových.