Věrné a poctivé zobrazení účetnictví

Společnost s r. o. má předmět činnosti ubytovací služby (ubytovna). Ve vnitřní směrnici má stanoveno, že bude evidovat drobný hmotný majetek od 5.000 Kč do 80.000 Kč. Máme analytiku, kde účtujeme na 501100 spotřeba ostatní a 501200 spotřeba drobného hmotného majetku, který pak ještě zvlášť evidujeme. Vše jde daňově rovnou do nákladů. Když nakoupíme např. 8 postelí za 4.000/1 ks celkem tedy za 32.000 Kč, tak účtujeme na 501100 a již nikde neevidujeme. Většinou se zařízení nakupuje po větším množství. Časové rozlišení neděláme, protože drobný majetek na ubytovně dlouho nevydrží. Lze tento způsob účtování a zdanění akceptovat?

Závěrem lze tedy shrnout, že jistě lze dát stěžovateli za pravdu, že vedení řádného účetnictví je plně žádoucí, zákonem obecně vyžadované a v praxi budou nejčastěji posuzovány právě případy, ve kterých hmotný majetek je v rámci vedeného účetnictví (viz též judikatura odkazovaná stěžovatelem) řádně evidován. V opačných případech má správce daně možnost s daňovým subjektem vést řízení o příslušném přestupku, tj. má k dispozici nástroj, jak do jisté míry „nežádoucí“ jednání sankcionovat. Nelze však paušálně vyloučit situace, ve kterých odpisovaný majetek v účetnictví uveden není (případně je zařazen nesprávně). V rovině daňových výdajů (nákladů) však subjektu musí být umožněno jinými prostředky doložit splnění rozhodných podmínek dle § 24 odst. 2 písm. a) zákona o daních z příjmů , potažmo § 26 odst. 5 téhož zákona; nikoliv tento daňový výdaj (náklad) „kontumačně“ vyloučit (k tomu viz judikatura citovaná výše).

Skutečnost, že daňový subjekt mohl přitom porušit zákon o účetnictví (jak opakovaně odkazuje žalovaný), přitom automaticky neznamená nemožnost uznat jinak věrohodně prokázaný náklad ve smyslu zákona o daních z příjmů .

Společnost s r. o. musela provést rekonstrukci účetnictví, původní účetnictví bylo velice zkreslené, prvotní doklady byly prohlášeny na odcizené. V této věci je podáno na jednatele společnosti podezření na trestní čin. Nevím nyní, jak postupovat ve vztahu k zakládání účetních závěrek do sbírky listin. Ve sbírce jsou založeny původní závěrky, které výrazně neodpovídají skutečnosti. Máme tedy zveřejnit závěrky za rekonstruovaná účetní období s poznámkou, že se jedná o rekonstruovanou účetní závěrku? V příloze máme vše popsáno. Jde o to, že budou ve sbírce listin založeny 2 účetní závěrky k totožným účetním obdobím. 

V tomto příspěvku malého seriálu s několika navazujícími dalšími články se věnujeme účetnictví firem, základním účetním zásadám, pravidlům a náležitostem. Je určen zejména začínajícím podnikatelům, aby se seznámili se základy vedení účetnictví, nutností archivace dokladů, standardními operacemi a dalšími potřebnými pojmy, protože dle našich zákonů je nutné, aby podnikatel v určité právní formě svoje účetnictví vedl či zajistil, neboť odpovídá za jeho správnost a včasnost. V článku si popíšeme jednu ze tří povinných složek účetnictví, tj. účetní doklady, jejich náležitosti a jejich oběh v podniku.

Zajistit správné vedení účetnictví patří mezi základní povinnosti každé společnosti. A to nejen z důvodů legislativních, ale hlavně proto, že účetnictví je jedním z hlavních zdrojů informací pro strategické rozhodování podniku. Interní účtárna s vlastními zaměstnanci není jediným možným řešením, jak vést účetnictví. Stále častěji se přechází na tzv. outsourcing účetnictví, kdy účetnictví vede externí účetní firma či účetní – OSVČ. Společnosti – účetní jednotky tak často řeší, jakým způsobem povedou své účetnictví, zda prostřednictvím svých zaměstnanců (samostatná účetní či účetní oddělení) či si najmou externí účetní či účetní firmu. Tyto varianty mají samozřejmě svoje výhody a nevýhody. V tomto příspěvku bych rád uvedl několik tipů, které mohou pomoci v rozhodování, zda zaměstnat účetní či si účetní firmu najmout. Účetní firmy nabízející své služby uvádí ve svých nabídkách zpravidla pouze výhody externího vedení účetnictví, já si dovolím být poněkud objektivnější a zmíním se i o nevýhodách externího vedení účetnictví. V tomto příspěvku budu zúčastněné subjekty zpravidla označovat jako „účetní jednotky“ (kdo potřebuje vést své účetnictví) a „účetní firmy“ (kdo nabízí vedení účetnictví) včetně externích účetních – OSVČ.

Základní podmínkou účetních výkazů tedy je, aby věrně a pravdivě zobrazovaly skutečnost. Účetní informace jsou pro většinu zájmových skupin stále jedním ze zásadních informačních zdrojů o podniku. Účetní výkazy zůstávají klíčovým zdrojem informací pro zpracování finanční analýzy podniku. Finančně zdravá obchodní korporace by měla být schopna v současnosti i ve výhledu do budoucna smysluplně naplňovat předmět své činnosti, dosahovat trvale požadované míry zhodnocení vloženého kapitálu investory, a to při úvaze rizik podnikání. Ovšem vycházet při řízení a hodnocení korporací pouze z vykázaných údajů ohodnocené korporace jako finančně zdravé je poměrně riskantní v důsledku vlivů týkajících se slabých stránek účetních výkazů, využívání legálních metod kreativního účetnictví a stále častějších účetních podvodů.