Vrácení daně

Fyzická osoba nepodnikající v ČR (tedy osoba nepovinná k dani) chce pořídit nový dopravní prostředek (obytné auto) od plátce DPH z Německa. Mám za to, že v tomto případě se jedná o dodání nového dopravního prostředku a tedy německý plátce by měl vozidlo dodat bez německé DPH a česká FO by měla po dovozu a registraci vozidla do Č podat přiznání a doplatit českou DPH tady. Bohužel komunikace s německým plátcem DPH je složitá a neustále přesvědčují českou FO, že faktura za dodání vozidla musí být s německou DPH a česká FO jim musí zaplatit celkovou cenu vozidla s DPH a co poté bude s vozidlem po dovozu do ˇCR je nezajímá. V tomto případě se ale domnívám, že nejen že uvedený postup není správný, ale dokonce že hrozí české FO dvojí zaplacení DPH - poprvé dodavateli v Německu a podruhé českému finančnímu úřadu v ČR? Je v daném případě postup dle § 19 namístě, tedy že skutečně německá firma musí dodat vozidlo bez DPH? Pokud by nebyla jiná možnost než jim vozidlo v Německu uhradit s DPH (jinak nepovolí převzetí vozidla), jak postupovat tady v ČR ohledně povinností, které ukládá česká daňová správa? Jen dodávám, že toto nové vozidlo bude po výrobě po dobu cca tří týdnů napsané a dočasně registrované na onoho prodejce v Německu, poté dojde k prodeji a fyzickému dovozu do ČR. Viděl jsem, že se předmětným tématem částečně zabývá otázka ID: 43487, ale potřeboval bych pro účely zodpovězení mého případu toto trošku rozvést a dát do souvislostí i této otázky.

Bude se část vrácené spotřební daně z pohonných hmot spotřebovaných v zemědělství zdaňovat jako příjem v § 7 ZDP?

Právnická osoba si nepožádala o vrácení přeplatku na DPPO a k datu 1. 1. 2024 se ve své daňové schránce dozvěděla, že byl přeplatek v řádu tisíců převeden do státního rozpočtu a o přeplatek přišla dle § 160a daňového řádu - Nepožádá-li daňový subjekt o vrácení vratitelného přeplatku do 6 let od konce roku, ve kterém přeplatek vznikl, přeplatek zaniká a stává se příjmem rozpočtu. Existuje ještě nějaká možnost získat převedený přeplatek zpět?

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 4. 2023, čj. 6 Afs 30/2022-35

Na oficiálních webových stránkách finanční správy bylo (a stále je) zveřejněno „Upozornění pro registrované daňové subjekty žádající vrácení přeplatku na dani na účet neuvedený v registraci“, ve kterém je mimo jiné uvedeno: „Pokud nemáte jiný účet, který by splňoval podmínky pro registraci, nemáte tudíž po vynětí původního účtu z registrace u správce daně registrován žádný účet, v žádosti o vrácení přeplatku můžete tedy uvést jakýkoli účet a na ten vám bude přeplatek vrácen“ (https://archiv.financnisprava.cz, podtržení doplněno). Stěžovatel tedy postupoval v souladu s oficiálními pokyny finanční správy, když ve svojí žádosti o vrácení přeplatku na dani z příjmů fyzických osob označil číslo bankovního účtu, který neuvedl při registraci. Stěžovateli na základě této informace mohl důvodně očekávat, že jedná po právu, a že mu tak bude přeplatek na dani vrácen na jím uvedený účet.

Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 6. 10. 2022 ve věci C 293/21 Vittamed technologijos

Smyslem článku je poukázat na některé komplexnější právní problémy související s uplatňováním práva Evropské unie při aplikaci zákona o DPH . Aplikace směrnice se totiž nevyčerpává prostým nahrazením vnitrostátní normy, která není slučitelná s právem EU, normou práva EU jasně vyplývající ze směrnice. Takovýto přímý střet je jevem spíše ojedinělým. Problémy, jimž čelí praxe, bývají nepoměrně složitější. Tyto složitější situace aplikace unijního práva článek demonstruje na příkladech zadržování nesporné části nadměrného odpočtu a úroku z neoprávněně zadržovaného nadměrného odpočtu. V závěru článku poukazuji na důsledky uplatňování Listiny základních práv Evropské unie, které složitost vztahu vnitrostátního a unijního práva ještě umocní.

Firma je plátce DPH od 1. 5. 2021. V měsíci dubnu nakoupila zboží z Německa (EU). Část zboží byla k 30. 4. 2021 na skladě. Tudíž by měl plátce nárok na vrácení DPH. Můžeme si podat žádost o vrácení DPH z EU? I když byl doklad z dubna, kdy žadatel nebyl plátce DPH? Může žádat i o vrácení části DPH, ze zboží které ještě má na skladě?

Kupujeme komerční objekt, kde plánujeme provozovat ubytovací zařízení od výrobního družstva, jsou plátci DPH a stojíme před otázkou, zda pořídit jako SJM, nebo jako s. r. o. které je plátcem DPH. V jakém případě a existuje vůbec možnost, že bychom mohli nárokovat vracení DPH z nemovitosti?

Zaměstnavatel byl nucen kvůli covidu uzavřít svůj provoz a dostal od státu příspěvek ve výši 100 % vyplacené náhrady mzdy + odvody. Nyní dostali zaměstnanci od zaměstnavatele za rok 2020 potvrzení o příjmu a někteří z nich mají také jiné příjmy než od toho jednoho zaměstnavatele a musejí podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob. U některých - studentů - v přiznání vyjde celková daň za rok 2020 nulová a bude jim již odvedena zálohová a srážková daň, mj. od zaměstnavatele, který dostal příspěvek za covid, vrácena např. ve výši 5 000 Kč. Má nějaký vliv to, že jejich zaměstnavatel dostal dotaci, příspěvek, že by jim nakonec ta jejich odvedená daň ve mzdách nemohla být prostřednictvím přiznání vrácena?

Manžel je fyzická podnikající osoba a vede účetní evidenci. V roce 2018 přijal zálohu na zhotovení vrat. Po uhrazení zálohy zákazníkem byl vytvořený daňový doklad, tudíž vše bylo dáno do příjmu a odvedeno DPH. Stalo se to, že zákazník stále neměl připravený otvor pro vrata a letos nám oznámil, že z finančních důvodů musí objednávku vrat zrušit a chce z pochopitelných důvodů vrátit zálohu. Jak mám postupovat, aby bylo účetně vše dobře a vrácené peníze jsem mohla dát do vydání a bylo mi vráceno DPH?

Naše společnost plátce DPH s DIČ CZ si dopraví na své náklady tooling z Německa ze sídla dodavatele (osoby registrované k dani v jiné členské zemi s VAT DE). Otázka zní: Dodavatel toolingu uvádí na faktuře dodací podmínku FCA Laupheim (Německo). Je zboží předmětem daně v Německu? Bude na faktuře německá daň? Můžeme žádat o vrácení daně v Německu? Co bychom měli změnit na dodací podmínce, ať můžeme pořízení zboží samovyměřit a nežádat o vrácení daně v Německu?

Podnikatel se lehce stane plátcem DPH. Zdálo by se logické, že až z donucení zákonem, hlavně kvůli obratu přes 1 mil. Kč za nejvýše 12 měsíců. Proč by totiž někdo soudný chtěl dobrovolně navyšovat své ceny o DPH na výstupu. Nicméně v řadě praktických případů může být plátcovství výhodnější, zejména když stojíte obchodně mezi plátci nebo povaha vaší činnosti přináší nadměrný odpočet DPH (např. dodáváte zboží mimo ČR legálně bez daně). Nepříjemností DPH je nutnost přiznávat a finančnímu úřadu odvádět daň již při dodání zboží a poskytnutí služby, bez ohledu na to, zda odběratel nakonec pohledávku zaplatí nebo ne. Od roku 2011 je ale možné – při splnění podmínek – „vrácení“ DPH z nezaplacené pohledávky dodavateli při insolvenci dlužníka. A od dubna roku 2019 došlo k rozšíření této možnosti o další důvody nedobytných pohledávek, a tím to asi neskončí…

Nevím, jestli máte zkušenosti s podáváním žádostí o vrácení daně na vstupu s místem plnění v jiném členském státě dle § 82 zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “). Tato žádost má své specifika, především podávaní žádosti prostřednictvím elektronického portálu spravovaného Generálním finančním ředitelstvím. Správce daně proto také všechny své úkony vůči žadateli o vrácení daně činí také elektronicky, které doručuje na elektronickou adresu uvedenou v žádosti o vrácení daně – tedy na uvedenou e-mailovou adresu. A to už z podávání kontrolního hlášení víme, že doručením se pak rozumí odeslání datové zprávy na uvedenou elektronickou adresu. V tomto okamžiku vyvstává případný problém, protože žadatel se nemusí z různých objektivních důvodů seznámit s odeslanou e-mailovou zprávou, ale přitom platí, že odesláním e-mailové zprávy je tato zpráva doručená a rozbíhá se lhůta pro reakci na případnou výzvu správce daně.

Objevují ve vám v účetnictví doklady s DPH z jiných států? Ještě po letech od změny pravidel nalézáme v nákladech toto DPH zaúčtované, protože to je nejjednodušší cesta, jak se dané pohledávky za daňovou správou cizího státu zbavit. Existuje ale i hospodárnější způsob, a to požádat o vrácení této daně. Základní podmínkou je, že jste plátcem DPH se sídlem nebo provozovnou v České republice a ve státě, kde chcete žádat o vrácení daně, vám nevznikla povinnost přiznat daň z dodaného zboží nebo poskytnuté služby. Před v tomto směru revoluční Směrnicí Rady 2008/9/ES (dále Směrnice) byly žádosti o vrácení daně ve státech EU časově i finančně náročné. Podle pravidel platných do konce roku 2009 se muselo žádat přímo v konkrétním státě Evropské unie na formuláři v jazyce tohoto státu, což se často neobešlo bez asistence tamního daňového poradce, čímž se celý proces značně prodražoval a pouštěli se do něj tedy jen ti, kteří žádali o významnější částky.

Podnikatel, plátce DPH, se rozhodne jako občan zakoupit byt od developera s tím, že bude byt po dobu nejméně 10 let pronajímat v rámci § 9 zákona o daních z příjmů. Ještě neví jistě, zda se mu podaří byt pronajmout plátci DPH, který ho bude používat k ekonomické činnosti, či zda se mu podaří byt pronajmout občanovi k bydlení. Protože však chce byt určitě pronajímat a z titulu OSVČ je plátce DPH, uplatní si DPH na vstupu při koupi nemovité věci. Pokud byt nakonec pronajme občanovi k bydlení, bude nájem osvobozen bez nároku na odpočet. Předpokládáme, že již uplatněné DPH na vstupu bude muset státu vrátit. Kdy bude toto DPH vracet a v jakých částkách?

Je možné u finančního úřadu nárokovat navrácení již zaplacené daně z nabytí nemovitých věcí (plátcem byl nabyvatel)? Pokud ano, za jakých podmínek? Původní majitel se s majitelem novým domluvil na odstoupení od smlouvy poté, co bylo podáno řádné daňové přiznání a daň zaplacena (v roce 2018). Vlastníkem nemovité věci je opět původní vlastník. Musí nabyvatel podat dodatečné daňové přiznání, nebo jakou formou o navrácení daně může FU požádat? V Zákoně o dani z nabytí nemovitých věcí je to totiž napsáno v § 55: „Daňová povinnost podle odstavce 1 zaniká ke dni nabytí účinnosti rozhodnutí správce daně o stanovení daně na základě přiznání podle odstavce 2 písm. b) s tím, že daň lze stanovit bez ohledu na to, zda již uplynula lhůta pro stanovení daně.“ Znamená to, že o tom bude FÚ rozhodovat, takže vyhotoví oficiální rozhodnutí o vrácení daně, které zašle poplatníkovi? Jak doložit skutečnost, že vlastníkem nemovitosti je původní vlastník - výpisem z katastru? Existují přesně stanovené důvody odstoupení od smlouvy, aby mohla být daň navrácena poplatníkovi? Existuje nějaká lhůta, do kdy lze o navrácení daně požádat? Do roku 2013 platilo, že GFŘ na žádost daň subjektu daň z „převodu“ nemovitosti promine v případě odstoupení od smlouvy, pokud k němu dojde ve lhůtě 3 let ode dne vzniku právních účinků vkladu práva do katastru nemovitostí.

Společnost provozuje mezinárodní nákladní dopravu. Nákup PHM po EU uskutečňuje prostřednictvím smluvní společnosti, která má zastoupení i ČR. Řidiči mají tankovací karty. Faktury - daňové doklady společnost obdrží po jednotlivých státech, např. DE, AT, Dodavatel xx - německé DIČ, dodavatel xx - rakouské DIČ. Faktury obsahují základ + německou DPH, rakouskou DPH a pod. Firma celou částku, kterou uhradí účtuje do nákladů a následně přes jinou společnost vyřizuje vrácení DPH ze zahraničí. Vyřízenou vratku DPH účtuje do výnosů. Přelom účetních období časově rozlišuje. V českém přiznání k DPH se doklady neuvádí. Je to tak v pořádku?

Rakouský dodavatel vína, plátce DPH, nám odmítl nadále dodávat zboží v režimu reverse charge, i když jsme plátci DPH. Dle sdělení jejich daňového poradce to není možné a můžeme si prý požádat rakouský finanční úřad o vrácení DPH. Na dodavatelské faktuře je uvedeno jejich DIČ i naše DIČ, ale je tam vyčíslené 13% rakouská DPH. Máme nějakou šanci se bránit? Mají na to právo? Jediný problém, který by mohli mít, je to, že si zboží vyzvedáváme sami přímo u dodavatele v Rakousku a oni nemají možnost zkontrolovat, jestli zboží překročilo hranici. Jiní rakouští dodavatelé s tím ale problém nemají. Když dostanu fakturu včetně rakouského DPH a potřebuji do českého přiznání k DPH uvést základ daně a českou daň, mám jako základ daně uvést částku bez rakouského DPH? A mohu žádat o vrácení rakouského DPH? Nebude mi žádost zamítnuta z důvodu, že se měl použít reverse charge?

Jaké jsou podmínky a případná omezení, pokud by si slovenská společnost s. r. o. (v současné době vykonává činnost jen ve Slovenské republice a je slovenským plátcem DPH) jako investor a budoucí vlastník nechala od české stavební společnosti postavit komplex nemovitostí v ČR (sportovní hala + objekt s ubytováním - celková investice cca 150 mil. Kč bez DPH) a chtěla by si nárokovat vratku celé DPH z výstavby? Slovenská společnost by nemovitosti po jejich dokončení buď sama provozovala, anebo by je celé pronajala provozovateli. Musí si zřídit v ČR organizační složku, anebo může tuto investici zrealizovat jen na „stálou provozovnu v ČR“? Musí se stát slovenská společnost plátcem DPH v ČR? Spadá taková investice do režimu přenesené daňové povinnosti k DPH (reverse charge)? Jaké jsou podmínky a případná omezení při nárokování vratky DPH a co musí slovenská společnost splnit, aby mohla tento projekt v ČR vůbec zrealizovat?