Vysílání zaměstnanců

Mateřská společnost plánuje vyslat svého zaměstnance na služební cestu do dceřiné společnosti v Uzbekistánu. Zahraniční pracovní cesta by měla trvat rok. Mateřská společnost bude vyplácet mzdu a cestovní náhrady. Daň z příjmů, zdravotní a sociální pojištění bude hradit v ČR. Bude to tak správně? Nebudeme muset hradit daň z příjmů nebo odvody pojistného v Uzbekistánu? Nehrozí mateřské společnosti povinnost založení stálé provozovny?

OSVČ, plátce paušální daně v ČR, provádí lesnické práce v Německu, které si bude fakturovat jako identifikovaná osoba firmě v Německu. Má nějaké povinnosti vůči České správě sociálního zabezpečení? Musí vyplnit formulář A1 nebo E101?

Dle novely zákoníku práce budeme se zaměstnanci podepisovat dohody o práci na dálku. Jeden náš zaměstnanec ale na Slovensku. Příjem má jen od naší firmy z hlavního pracovního poměru, místo výkonu práce je v našem sídle v ČR. Do zaměstnání pravidelně dojíždí. Rozsah práce na dálku v dohodě chceme nastavit na 50 %. Jaký je postup, když chceme, aby náš zaměstnanec zůstal účasten v systému sociálního a zdravotního pojištění v ČR? Lze v tomto případě uplatnit rámcovou dohodu k aplikaci čl. 16(1) nařízení (ES) č. 883/2004? 

Přijali jsme na dohodu o provedení práce zaměstnankyni, která nemá českou občanku. V pase má státní příslušnost Slovensko, trvalý pobyt. Odměna z DPP bude do 10 000 Kč. Musíme ji hlásit první den nástupu na Úřad práce - Informace o nástupu do zaměstnání občana EU?

Stavební firma bude posílat svoje zaměstnance pracovat do Německa (služební cesta) na 3-6 měsíců. Je povinnost mít s sebou formulář A1? Pokud ano, kdy o něj žádat, a k čemu formulář slouží? 

Ministerstvo práce a sociálních věcí předložilo vládě návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce “), a zákon č. 435/2004 Sb. , o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o zaměstnanosti “). Důvodem pro předložení návrhu zákona je transpozice nových pravidel pro vysílání zaměstnanců, které zavedla směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/957 ze dne 28. 6. 2018, kterou se mění směrnice 96/71/ES o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb. Lhůta pro provedení transpozice směrnice je stanovena do 30. 7. 2020, kdy by měl zákon zároveň nabýt účinnosti.

Od vstupu České republiky (ČR) do Evropské unie (EU) k datu 1. 5. 2004 se naši občané při svém pohybu v rámci Společenství začali řídit Nařízeními Rady (EHS) č. 1408/71 a 574/72. Uplynulým vývojem byla tato nařízení postupně překonána a s účinností od 1. 5. 2010 byla nahrazena nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení (dále jen „nařízení č. 883/2004“), včetně prováděcího nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení. Tato nařízení představují základní a závazné normy, které jsou postaveny nad národní právní předpisy jednotlivých států, a podle nich postupují i občané a instituce z Norska, Islandu, Lichtenštejnska [států Evropského hospodářského prostoru (EHP)] a Švýcarska.