Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti

Jsme střední škola, zřízená krajem. Naše mzdová účetní poslala na finanční úřad pozdě vyúčtování daně z příjmů fyzických osob 2023, tzv. tvrzení daně, ale daň byla během roku 2023 řádně placena. Byla nám FÚ předepsána pokuta za pozdní podání tvrzení daně. Zažádali jsme o prominutí. Není ještě vyřízeno, tedy jsme zatím pokutu uhradili. Neprominutou částku budeme požadovat po mzdové účetní? Jak správně v tomto případě postupovat a jak o tomto správně účtovat?

Dobrý den, prosím o ujištění, zda postupuji správně při vykazování počtu zaměstnanců ve vyúčtování daně z příjmu ze závislé činnosti: 1) Zaměstnanec má v průběhu roku souběh HPP, DPP i DPČ (nejedná se o malý rozsah, prohlášení podepsané). V oddíle 05 ho do počtu zaměstnanců zahrnu pouze 1x i v měsících, ve kterých dostal odměnu i z obou dohod (v měsíci lednu má zaměstnanec 3 mzdové listy, v dalších měsících jsou již všechny odměny vykázány na jediném ML). 2) Zaměstnanec má podepsanou DPP na celý rok 2023, odměnu vyplácenou pouze v některých měsících, vykážu jej v oddíle 05 pouze v měsících, ve kterých mu byla vyplacena odměna (podepsal prohlášení) V příloze č. 1 počet zaměstnanců k 1. 12. uvedu zaměstnance z případu č.- 1 opět 1x, zaměstnance, který má uzavřenou pouze DPP s podepsaným prohlášením uvedu rovněž, i když mu v období 9-12/2023 nebyla vyplacena žádná odměna (smlouva trvá do 31. 12., odpracované hodiny ale neměl).

Jaký název obce uvést do přílohy č. 1 k vyúčtování daní z příjmů ze závislé činnosti v případě, že má zaměstnanec dle pracovní smlouvy dvě místa výkonu práce (A - obec sídla firmy a za B - obec svého bydliště). Zaměstnanec má 6 hodinovou pracovní dobu, pracuje v místě svého bydliště a většinou 1x za týden dojíždí do sídla firmy, což je považováno za služební cestu mezi A a B. Zároveň v průběhu měsíce vyjíždí i na jiné služební cesty z místa svého bydliště. Má nějaký vliv uvedení názvu obce v příloze 1 na posouzení soukromých a služebních cest?

Máme povinnost podávat Vyúčtování srážkové daně a Vyúčtování daně ze závislé činnosti, pokud jsme daný rok neměli žádného zaměstnance s některou z daní?

V souvislosti s realizací připravovaného projektu Individualizace daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, v rámci kterého budou získávána individualizovaná data o příjmech poplatníků daně z příjmů ze závislé činnosti od plátců daně, dochází v zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon o daních z příjmů“) na základě konsolidace veřejných rozpočtů s účinností od 1. 1. 2024 ke zrušení institutu plátcových pokladen.  

V článku chceme upozornit na méně známé souvislosti při podávání daňových tvrzení po úmrtí fyzické osoby z pohledu daně z příjmů. V článku se zaměříme na rozdílnou situaci při podání vyúčtování daně z příjmů za plátce a podání daňového přiznání poplatníka daně z příjmů zástupcem, který má zpřístupněnu datovou schránku, která mu byla zřízena ze zákona, a proto má povinnost učinit formulářová podání pouze elektronicky s využitím dálkového přístupu ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně.

Ve Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti za rok 2021 byl vykázán přeplatek na dani ve výši 5651 Kč ( ř. 10- část II.) O vrácení tohoto přeplatku plátce správce daně nepožádal. Z tohoto přeplatku byly pak postupně hrazeny odvody daně ze závislé činnosti za období 1-3/22. Jak tento přeplatek vykázat ve výkazu Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti za rok 2022? Pokud by se tento nikde ve výkazu neevidoval, nedoplatek na dani by ve výkazu za rok 2022 činil  5651 Kč.

Jeden zaměstnanec pracuje u společnosti na DPP (do 10 000 Kč měsíčně) a DPČ (do 3 500 Kč měsíčně) zároveň, HPP nemá nikde, zdravotní si platí sám jako OBZP. Prohlášení poplatníka má podepsané. Pro účely slevy na poplatníka se příjmy sečtou a daň je nulová. Jinak se hodiny i pracovní činnost vykazuje samostatně, pracovní náplň je pochopitelně různá. Prosím o názor, je vše v regulích zákona? Nyní provádíme Vyúčtování daně z příjmu ze závislé činnosti s nulou.

Podává se na FÚ Vyúčtování daně z příjmu ze závislé činnosti (za rok 2022) i za zaměstnance na DPP? Zaměstnanec má podepsané prohlášení poplatníka daně z příjmů fyckých osob ze závislé činnosti. Jedná se o starobní důchodkyni.

Stanovení vyměřovacího základu zaměstnance pro odvod pojistného na zdravotní pojištění je přímo navázáno na zdaňování příjmů ze závislé činnosti podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “). Neboli vychází se ze zásady, že pokud se příjem (nebereme-li v úvahy výjimky) zdaňuje podle § 6 ZDP , podléhá návazně i odvodu pojistného na zdravotní pojištění a naopak. Vyměřovacím základem zaměstnance je dle § 3 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb. , o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 592/1992 Sb. “) úhrn příjmů ze závislé činnosti, s výjimkou náhrad výdajů poskytovaných procentem z platové základny představitelům státní moci a některých státních orgánů a soudcům podle zákona č. 236/1995 Sb. , o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v ČR, předmětem daně z příjmů fyzických osob podle § 6 ZDP a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním. Zúčtovaným příjmem se pro tyto účely rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popř. připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance. Do vyměřovacího základu zaměstnance se nezahrnují nezdaňované příjmy neboli příjmy, které nejsou předmětem daně (§ 3 odst. 4 a § 6 odst. 7 ZDP ) a jsou od daně osvobozené (§ 4 , 4a a 6 odst. 9 ZDP ).

Upozorňujeme plátce daně z příjmů ze závislé činnosti a tvůrce mzdových programů na aktualizované tiskopisy na dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a na dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za zdaňovací období 2022 a pro zdaňovací období 2023.

Informace pro plátce daně z příjmů ze závislé činnosti k novele zákona o daních z příjmů, provedené zákonem č. 142/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, v souvislosti s nepeněžním příjmem zaměstnance formou bezplatného poskytnutí motorového vozidla zaměstnavatelem zaměstnanci k používání pro služební i soukromé účely.

K vyplňování Přílohy č. 1 - Počet zaměstnanců ke dni 01. 12. 2021 Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti za zdaňovací období 2021, prostřednictvím Aplikace EPO, Generální finanční ředitelství uvádí:

V následujícím příspěvku bychom se blíže věnovali problematice oprav chyb zaměstnavatelů jako plátců daně. Budeme se tedy zabývat řešením situace, kdy zaměstnavatel zjistí chybu při vybírání daně z příjmů ze závislé činnosti, a tedy jak a v jakém termínu by měl tuto chybu napravit.

Jak správně vyplnit formulář Vyúčtování daně vybírané srážkou? Setkal jsem se s dvěma výklady, a proto bych rád měl jistotu. Jde o sloupce 1, 2 a 10. Pokud pan X měl za leden 2017 na DPP 10 000 Kč v hrubém a 8 500 Kč v čistém, vyplním formulář ve sloupci 1 již za leden 1 500 Kč, anebo až v únoru při skutečné úhradě, tedy v době, kdy i dojde k samotné srážce? Podle mne by to mělo být až v únoru ve sloupci 1+2 a sloupec 10 podle toho, zda se opravdu sražená daň odvedla, či nikoliv (a odvedla se až další měsíc). A v případě pana Y, který měl DPP pouze za prosinec opět 10 000 Kč hrubého a 8 500 Kč čistého, bych tuto DPP ani do Vyúčtování srážkové daně nedával za rok 2017, ale až rok 2018. 

Zaměstnankyně je zaměstnaná u zaměstnavatele celý rok 2017, ale zároveň donesla potvrzení o zdanitelných příjmech za rok 2017 od jiného zaměstnavatele, kde je vyplaceno odstupné z minulých let (firma zkrachovala), přičemž ale na potvrzení je 2017. Je zaměstnavatel povinen udělat vyúčtování daně? 

Daň z příjmů ze závislé činnosti - tiskopisy pro zdaňovací období roku 2017 a 2018 Jana Šmídová Tiskopis Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti na...

Dobrý den, k 30. 9. 2016 jsem ukončila pracovní poměr v České republice a od 1.10. jsem začala pracovat v Belgii, kde jsem si také nahlásila bydliště. Trvalé bydliště budu mít stále v ČR. Za rok 2016 jsem se v České republice zdržovala méně než 183 dnů, což znamená, že můj příjem v jiném členském státě nebude podléhat dvojímu zdanění. Potřebuji doložit finančnímu úřadu nějakou dokumentaci? Doložení počtu pracovních dní českým zaměstnavatelem? Doložení adresy v jiném členském státě? A jak to bude s ročním vyúčtováním daně za rok 2016 za leden až září?

Náš zaměstnanec v roce 2015 dosáhl 60 let věku. Z tohoto důvodu ukončil své životní a penzijní pojištění, z obou mu byly vyplaceny naspořené částky. Nyní dostal potvrzení za rok 2015 o částkách zaplacených na obě tato pojištění. - Mohu mu provést roční zúčtování daně a o obě tyto zaplacené částky ponížit základ daně i když tato pojištění již byla v průběhu r. 2015 ukončená z důvodu dosažení 60 let věku poplatníka? Nemusí si tento poplatník sám podat daňové přiznání a z vyplacených částek odvést ještě nějaké daně ? Nejsem si jistá, jestli pojišťovna i penzijní společnost při ukončení životního pojištění a penzijního připojištění z důvodu dosažení stanoveného věku poplatníka, zdaní vyplacené částky, nebo se z naspořené částky daň již neodvádí, anebo má tuto povinnost poplatník daně?

Informace pro plátce daně z příjmů fyzických osob, srážkové daně a pojistného na důchodové spoření a aktuální tiskopisy pro rok 2015 a 2016 Jana Šmídová Část I. – tiskopisy...