Základ daně

Plátce DPH, OSVČ, vede daňovou evidenci (dále jen DE). Vozidlo této OSVČ havarovalo, bylo odtaženo a následně opraveno (toto neodepsané vozidlo je zavedeno plně v majetku/v podnikání OSVČ). Pojišťovna z pojistky OSVČ uznala krycím dopisem náklady na odtah (faktura č. 1 od odtahové spol.: ZD 5.896 + 21% DPH 1.238,16 = 7.134,16 Kč) - tento odtah za OSVČ pojišťovna včetně DPH uhradila přímo odtahové společnosti. Následně pojišťovna požádala OSVČ o vratku DPH (1.238,16 Kč), které za OSVČ uhradila odtahové společnosti, toto DPH pojišťovně přes b.ú. OSVČ vrátila, neboť si částku DPH z faktury č. 1 standardně nárokovala (viz bod č. 3 níže). Pojišťovna dále na opravu vozidla uznala krycím dopisem poj. plnění ve výši 113.219,- Kč a ustanovila spoluúčast OSVČ ve výši 10.000,- Kč. Uznané poj. plnění (113.219,- Kč) pojišťovna poukázala na podnikatelský b.ú. OSVČ. OSVČ následně nechala opravit vozidlo u autoservisu (faktura č. 2: ZD 123.219 + 21% DPH 28.875,99 = 149.094,99 Kč), tuto fakturu OSVČ zaplatila ze svého b.ú. (z finančních prostředků zaslaných pojišťovnou + OSVČ zaslala 10.000,- Kč navíc, aby srovnala fakturaci autoopravně/svoji spoluúčast). V rámci DE účtuje OSVČ v úč. programu Pohoda. Je následující postup řešení shora uvedeného případu v DE správný? 1.) Částky z faktury č. 1 (konečná suma: 7.134,16 Kč vč. 21% DPH) zadá OSVČ v úč. programu jakožto závazek (přijatá faktura od odtahové služby), následně stejnou, konečnou částku jako u faktury č. 1 (7.134,16 Kč) zadá jakožto pohledávku za pojišťovnou. Poté v programu Pohoda proběhne v interních dokladech postupná „likvidace výběrem“ shora uvedeného závazku a pohledávky. Nejedná se zde o zápočet v pravém slova smyslu, neboť u zápočtu jde o dvojstranný akt (zde by figurovaly strany tři, tj. OSVČ, pojišťovna a odtahová společnost). Software Pohoda dle našeho názoru proto zápočet v pravém slova smyslu nenabízí? Resp. zápočet zobrazuje jakožto nesprávné řešení. Chápeme tedy správně, že je zde vhodné zvolit postupnou likvidaci závazku a pohledávky a nikoliv zápočet? Po shora popsané “likvidaci výběrem“ se pohledávka i závazek „vynulují“ a z pohledávky za pojišťovnou se v peněžním deníku stane „příjem zvyšující základ daně“ a ze závazku za odtahovou službou „výdaj snižující základ daně“. Následně bude nutno částku, tj. 7.134,16 Kč zohlednit v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob do zdanitelných příjmů a daňově účinných výdajů (jak mj. dle našeho názoru správně vyplývá z úč. programu). Rozdíl příjmů a výdajů se touto operací nezmění. Je shora popisovaný postup řešení správný? 2.) Shora uvedený způsob v bodě 1.) lze dle našeho názoru provést i jinak, tzn. lze pohledávku za pojišťovnou do účetního programu vůbec nezadávat. Nutné by do úč. programu Pohoda bylo pouze zadat přijatou fakturu od odtahové služby (mj. kvůli uplatnění DPH) a zlikvidovat takovou fakturu v programu Pohoda "bez vazby“. Následně by se opakoval postup viz bod č. 1.). Tzn. přičetla/odečetla by se stejná částka v rámci daňového přiznání fyzických osob. Ovšem zde bychom tedy přičítali a odečítali pouze základ daně z přijaté faktury č. 1, což je 5.896,- Kč? Nebo opět by se přičítala/odečítala částka včetně DPH, tj. 7.134,16 Kč? Víme, že se tímto celkový základ daně v rámci daňového přiznání fyzických osob nezmění (nebude touto operací ovlivněn), přesto by nás to zajímalo. Mj. jsme např. kvůli vratce DPH od OSVČ pojišťovně přes b.ú. (viz bod č. 3 níže) zkoušeli vymyslet i různé jiné operace, aby se co nejlépe celý případ propojil, nicméně v úč. programu bylo následně zpracováno nelogicky, tedy všechny ostatní způsoby řešení kromě bodu 1+2 jsme tedy vyloučili. 3.) DPH (1.238,16 Kč) za odtah v rámci faktury č. 1 si OSVČ standardně nárokovala z přijaté faktury od dodavatele – odtahové společnosti. Jak bylo uvedeno, tuto částku (DPH) zaplatila za OSVČ odtahové společnosti pojišťovna. Následně tedy vratka OSVČ na b.ú. pojišťovny (za uhrazené DPH), byla zavedena v DE jakožto nedaňový výdaj, a to pouze na b.ú. Tedy rekapitulujeme, že částka 1.238,16 Kč = daňově neúčinný výdaj, zohledněný pouze na b.ú. OSVČ. Nevytvářeli jsme žádný závazek v agendě „ostatních závazků“, ani nečinili jiné operace. Je celkové řešení bodu č. 3.) zde v pořádku? 4.) Částka, resp. základ daně přijaté faktury č. 2 (123.219,- Kč) byl zadán do závazků a po úhradě skrz b.ú. promítnut do daňově účinných výdajů, včetně spoluúčasti 10 tis. Dále - DPH (28.875,99 Kč) z této faktury bylo nárokováno standardně. 5.) Krycí dopis od pojišťovny byl zadán jakožto pohledávka za pojišťovnou (113.219,- Kč). Po úhradě pojišťovnou a proúčtování skrz b.ú. OSVČ je v peněžním deníku promítnuta částka 113.219,- Kč jakožto zdanitelný příjem. Ze shora uvedeného zjednodušeně sděleno vyplývá, že DPH z obou přijatých dvou faktur bude standardně znárokováno/vypořádáno a v rámci daně z příjmů fyzických osob, resp. do daňového přiznání fyzické osoby se shora uvedené příjmy a výdaje "vynulují", kromě částky 10 tis., která bude daňově účinným výdajem (spoluúčast). Pokud není postup správný, prosíme o korekci shora uvedených bodů.

Společnost A - matka (s.r.o.) vlastní 50 % podíl na společnosti B-dcera (s.r.o.). Tento podíl vlastní déle než 12 měsíců. Na základě rozhodnutí valné hromady rozhodne o čerpání zisku. Tento podíl by měl být dle § 19 ZDP osvobozen u matky a vylučuje se daňovém přiznání DPPO na ř. 110. 1) Bude tento podíl osvobozen také od srážkové daně, má povinnost matka nebo dcera odvádět v době čerpání srážkovou daň? 2) Může tento podíl čerpat i společník matky (fyzická osoba)? (mateřská společnost vyplatí dceřiné 100 tis. Kč, společník této mateřské společnosti by chtěl tento podíl čerpat. Je to možné? Jak to bude s odvodem srážkové daně? 3) Pokud nejsou stanovený žádné skutečné náklady spojené s držbou společnosti, je nutné vždy vyloučit paušální nepřijmé náklady ve výši 5 %?

Obchodní společnost založí neveřejnou sbírku jako pomoc při povodních pro uzavřený okruh lidí. Bude vybírat finanční prostředky od podnikajících FO nebo s. r. o., finanční prostředky budou následně v plné výši darovány určitému okruhu (většinou podnikajícím fyzickým osobám) lidí zasaženému povodněmi. Jak bude s. r. o. řešit tuto situaci z pohledu daně z příjmů? Bude se danit příjem do neveřejné sbírky a lze následně o tuto částku snížit základ daně, nebo je toto možné vyloučit ze základu daně?

Fyzická osoba dostala v roce 2023 na základě darovací smlouvy od manžela (zúžené SJM) stavbu se 4 bytovými jednotkami, ateliérem a garážemi. Ve dvoře se potom nachází další dva ateliéry a dvě garáže, které ještě nejsou zkolaudované. Byl vypracován znalecký posudek jako příloha k oznámení o osvobozených příjmech. Na nemovitost se také splácí hypotéka, kde jsou uvedeni oba manželé. Letos došlo k prodeji dvou bytů a v roce 2025 je v plánu prodej zbývajících jednotek. Jak postupovat pro správné stanovení základu daně za rok 2024? 

Peníze údajně vynalezli Féničané, dobrá, ale proč tak málo? Stejně jako čeština nikdy nebude světový jazyk, ani českou korunu mimo naši kotlinu nikdo nezná. Ovšem naší malé ekonomice samostatná měna, zdá se, spíše prospívá, zvláště když si uvědomíme, co Řecku a Itálii „přineslo“ společné euro. Nicméně našly by se samozřejmě i nevýhody naší vlastní měny, v níž se přeshraniční obchody zpravidla nesjednávají. Jedním z nich je problém „Má dáti – Dal“, tedy nutnost přepočtu cizoměnových položek pro účetní a návazně i daňové účely na Kč. Zde od roku 2024 konsolidační balíček přinesl dvě zásadní novinky, možnosti: zvolit si za hlavní funkční měnu jinou nežli Kč (což jsme zkritizovali minule) a nezdanit tzv. nerealizované (prozatím) kurzové rozdíly.

Je výše maximálního odpočtu darů 30% základu daně v roce 2023 u právnické osoby? A nemusí se jednat o dary poskytnuté v souvislosti s válkou na Ukrajině?

Od června 2024 jsou další změny v penzijním spoření, a to konkrétně, možnost si odečíst od daňového základu až 48 000 Kč při měsíčním spoření 5 700 Kč (penzijní, životní, DIP). Mohu si již letos (2024) jednorázově doplatit částku, která mi momentálně chybí do dané částky 68 000 Kč a odečíst si z daňového základu za rok 2024 celých 48 000 Kč, i když zákon platí až od června 2024? 

Od 1. 4. 2000 mám uzavřenou smlouvu o penzijním připojištění s penzijním fondem. Splňuji podmínky pro výběr naspořené částky, a to pro její jednorázový výběr, mám 64 let. Naspořená částka se skládá i z příspěvku zaměstnavatele. Pojišťovna mi nedoporučila realizovat jednorázový výběr naspořených peněz z důvodu zdanění částky naspořených příspěvků za zaměstnavatele (15 % srážkovou daní) z titulu této smlouvy. Pojišťovna mi doporučila v r. 2024 tento postup: požádat nejprve o převod naspořených peněz z původní smlouvy na smlouvu novou o doplňkovém penzijním připojištění. Až budou peníze převedeny na tuto novou smlouvu, mám požádat pojišťovnu o jednorázový výběr peněz. Tak budou splněny podmínky pro jednorázový výběr peněz (převádí se ze staré smlouvy) a peníze obdržím ve lhůtě 2 měsíců od podání žádosti. Výhoda tohoto postupu je, že nebude sražena srážková daň z příspěvku od zaměstnavatele. Pokud bych převedla peníze na novou smlouvu a pak vybrala peníze, nebude třeba zdanit příspěvek zaměstnavatele v DPFO podle § 10 ZDP?

Spol. s r.o. upsala v roce 2015 tři akcie, každá byla s nominální hodnotou 1 000 000 Kč, výše podílu na a. s. činila 8 %. V roce 2023 valná hromada a. s. rozhodla o snížení základního kapitálu výhradně za účelem snížení kumulovaných ztrát společnosti snížením jmenovité hodnoty každé z vydaných akcií o 60 %, a to výměnou akcií. Tři akcie v držení s. r. o. byly vyměněny za 3 akcie s jmenovitou hodnotou každé z nich 400 000 Kč, podíl 8 % na a. s. se samozřejmě nezměnil. Jak tento případ zaúčtovat? Pokud by s. r. o. akcie prodala, jaká částka bude daňovým nákladem a bude limitovaná výše nákladu k příjmu z prodeje?

Jak je to s uznatelností nákladů při výpočtu daně z pronájmu bytové jednotky? V roce 2023 zaplaceno v rámci předpisu měsíčních plateb za správu domu a pozemku za bytovou jednotku v rámci SVJ celkem 17 722 Kč. Částka zahrnuje dlouhodobé zálohy na opravy, platbu za správu, platbu za účetnictví a havarijní službu. V roce 2023 bylo provedeno zateplení části domu částkou 975 984 Kč, na které si společenství vlastníků vzalo úvěr. Je možné částku 17 722 Kč považovat rovnou za uznatelný náklad? Nebo musím postupovat tak, že zvýším vstupní cenu bytové jednotky o podíl na zateplení (107 341 Kč) a zvýšit hodnotu odpisů o 3,4% × 107 341 Kč = 3 650 Kč? Dále v případě navýšení odpisů předpokládám nutnost každoročního krácení odvedených peněz za správu domu a pozemku o tuto částku, tj. 17 722 Kč - 3 650 Kč = 14 072 Kč. Oba postupy by tak vedly ke stejným uznatelným nákladům pro výpočet daně, což se mi nezdá. 

Poplatník podává DPFO za r. 2023 na příjmy dle § 9 ZDP z pronájmu. Příjmy z pronájmu po odpočtu výdajů nedosahují za r. 2023 výše slevy na dani. Za rok 2023 mu byly vyplaceny ještě dividendy z akcií české společnosti (tj. tuzemský plátce). Tyto dividendy byly před vyplacením zdaněny srážkovou daní ve výši 15 %. Může si poplatník ve svém daňovém přiznání za rok 2023 uplatnit i odpočet srážkové daně z těchto dividend a požádat případně o vratku daně?

V roce 2023 byla přijata záloha na 55 997, Kč základ daně 48 693,04 Kč v sazbě 15 % DPH. Práce nebyla vykonána a v roce 2023 je záloha vrácena. Jak ji správně vyúčtovat? Základ daně bude –48 693,04 v sazbě 12 %, nebo se rozpočte vrácená částka 55 997 Kč do základu a daně prosím? 

Klientka si koupila byt ve smlouvě je napsáno velikost bytu 74 metru plus 20 metru terasa. Co mam uvést do přiznání 74 metru nebo nebo 94 metru spolu s terasou? Také koupila parkovací místo v domě a sklep. Musí se to také danit? Není to uvedeno v katastru a ani ve smlouvě není jejich velikost. Musí se to vůbec uvádět v přiznání? Nebo je to osvobozené? 

Družstvo vyplácí vypořádací podíl dceři po zemřelé člence. Vypořádací podíl se skládá z transformační části 36 000 Kč a restituční části 50 000 Kč. Družstvo odvede srážkovou daň z jaké částky? A byla by daň odváděna jinak, pokud by družstvo vypořádání vyplatilo přímo člence a ne dědici?

V dnešní době (počátek června 2023) se hodně hovoří o úsporném, resp. Ozdravném balíčku ve vztahu k dopadu na státní rozpočet. Podle dostupných zdrojů lze očekávat mj. také zrušení 22 daňových výjimek s dopadem úspory, resp. zvýšení příjmové části státního rozpočtu ve výši cca 7,6 mld. Kč. V roce 2024 se předpokládá úspora ve výši 2,3 mld. Kč a v roce 2025 ve výši 5,3 mld. Kč.

Patří bonifikace poskytovatelů lékárenské péče (OOVL 2023) do osvobozeného plnění, nebo mám zaúčtovat odvod DPH z celkové přiznané částky na základě dodatku ve smlouvě výši základní sazby? Částky budou zaslány podílem na měsíc, čtvrtletí nebo celkovou částku na rok. 

Fyzická osoba, daňová evidence, má nezaplacenou pohledávku z r. 2008. Tato pohledávka nebyla přihlášena u insolvenčního soudu, ale byla vymáhána soudní cestou. Jestliže by nyní fyzická osoba ukončila svou činnost, bude tato pohledávka předmětem dodanění, nebo lze použít § 24 odst. 2 písm. y) ZDP a nezvyšovat o tuto pohledávku základ daně? Který bod by se k tomu vztahoval?

V následujícím příspěvku bychom se blíže podívali na problematiku ostatních příjmů u poplatníků daně fyzických osob, tedy příjmů podle § 10 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), a to i v souvislosti s blížícím se termínem pro podání daňového přiznání za rok 2022.

Pokud máme závazek z titulu postoupení pohledávky - postupník, který dluží postupiteli za postoupení, tak tento závazek v případě neuhrazení po 30 měsících nevstupuje do základu daně (nepodléhá závazek v tomto případě k povinnému dodanění), protože při vzniku závazku nevznikl žádný náklad? Nebo se také musí po 30 měsících dodanit? 

Pokud v jedné právní operaci přijmu do s. r. o. nového společníka (dceru) a také požádám o snížení základního vkladu a vyplacení rozdílu vkladu, dojde k časově rozdílným operacím a vklad přejde také na nového společníka a bude se provádět výplata i novému společníkovi. Vzhledem k tomu, že vklad je v s. r. o. již více než 10 let a nový společník bude mít vklad několik měsíců, jaká bude povinnost z daňového hlediska?