Peníze údajně vynalezli Féničané, dobrá, ale proč tak málo? Stejně jako čeština nikdy nebude světový jazyk, ani českou korunu mimo naši kotlinu nikdo nezná. Ovšem naší malé ekonomice samostatná měna, zdá se, spíše prospívá, zvláště když si uvědomíme, co Řecku a Itálii „přineslo“ společné euro. Nicméně našly by se samozřejmě i nevýhody naší vlastní měny, v níž se přeshraniční obchody zpravidla nesjednávají. Jedním z nich je problém „Má dáti – Dal“, tedy nutnost přepočtu cizoměnových položek pro účetní a návazně i daňové účely na Kč. Zde od roku 2024 konsolidační balíček přinesl dvě zásadní novinky, možnosti: zvolit si za hlavní funkční měnu jinou nežli Kč (což jsme zkritizovali minule) a nezdanit tzv. nerealizované (prozatím) kurzové rozdíly.
Nová možnost vyloučení kurzových rozdílů ze základu daně
Ing.
Martin
Děrgel
Jistě, že to víte, ale pro pořádek
Účetní jednotky jsou dle § 4 odst. 12 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „
“) povinny
vést účetnictví v peněžních jednotkách měny účetnictví – a budeme předpokládat, že jde o české koruny,
a tedy nikoli od letošního roku možnou jinou tzv. funkční měnu euro, dolary či libry. V praxi se ale často obchody sjednávají v jiné cizí měně, třeba německý dodavatel výrobní linky české firmě se nespokojí s úhradou v Kč, ale bude chtít „svá“ eura. Jak má pak ale dotyčná česká účetní jednotka
cizoměnovou položku
– dluh ocenit, resp.
přepočítat na české koruny.
Odpověď najde o pár stránek dále v § 24 spolu s § 24c ZÚ:„Majetek a závazky vyjádřené v cizí měně účetní jednotka přepočítává na měnu účetnictví obecným kurzem (poznámka: pro naše účely půjde o kurz vyhlášený Českou národní bankou), a to k okamžiku ocenění:
a)
podle § 24 odst. 2 písm. a) (pozn.: uskutečnění účetního případu, a lze užít také pevný kurz), nebo
b)
podle § 24 odst. 2 písm. b) (pozn.: ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se účetní závěrka sestavuje), a to pouze majetek a závazky uvedené v § 4 odst. 12.“
Jsou tedy vymezeny dva typy přepočtu cizích měn na Kč, z nichž nás bude zajímat zejména ten druhý:
Okamžik uskutečnění účetního případu,
což upřesňuje bod 2.4.3. Českých účetních standardů pro podnikatele č. 001 – Účty a zásady účtování na účtech, příklady takovýchto okamžiků:-
splnění dodávky, kdy zpravidla vznikne dodavateli příslušná pohledávka a odběrateli závazek (dluh),
-
splnění peněžitého dluhu, případně může jít o nepeněžité splnění dluhu vzájemným zápočtem,
-
inkaso pohledávky, jde o druhý okamžik přepočtu cizoměnové pohledávky – první byl při jejím vzniku,
-
poskytnutí či přijetí zálohy, další přepočet bude při převodu zálohy na úhradu pohledávky nebo dluhu,
-
u dodavatele může jít o den vystavení faktury
nebo obdobného dokladu,-
u odběratele může jít o den přijetí faktury
nebo obdobného dokladu apod.Okamžik, k němuž se sestavuje účetní závěrka,
kdy se přepočítají jen vybrané položky (§ 4 odst. 12 ZÚ):a)
pohledávky a závazky, podíly,
cenné papíry, deriváty, ceniny, pokud jsou vyjádřeny v cizí měně,
b)
cizí měny (tj. valutové pokladny a devizové účty),
ac)
opravné položky a rezervy,
pokud majetek a závazky, kterých se týkají, jsou vyjádřeny v cizí měně.Příklad 1
Přepočet cizí měny k datu uskutečnění účetního případu
Společnost s ručením omezeným prodává výrobky i do zahraničí, její měnou účetnictví je Kč a pro přepočet – k datu uskutečnění účetního případu používá denní kurzy ČNB. Sledujme osud jedné pohledávky 1 000 EUR, k datu jejíhož vzniku byl obecný kurz 25 Kč/EUR a při úhradě (splacení) na eurový účet o korunu nižší, tj. 24 Kč/EUR (tzn. koruna posílila).
Vznik pohledávky v cizí měně byl oceněn jinou částkou v Kč nežli její zánik (úhradou). Vznikl kurzový rozdíl, o kterém musí odběratel účtovat, jinak by zůstal nenulový korunový zůstatek na účtu pohledávky (25 000 Kč – 24 000 Kč = 1 000 Kč), byť ji odběratel celou (1 000 EUR) uhradil. Protože mezi dnem uskutečnění vzniku pohledávky a její úhradou došlo k pohybu použitého účetního kurzu z 25 na 24 Kč/EUR, tedy klesl o 1 Kč/EUR, vznikl tak našemu dodavateli kurzový rozdíl ve výši 1 Kč/EUR × 1 000 EUR = 1 000 Kč. Posílení české měny vůči euru ekonomicky znamená, že tato cizí měna se stala méně výhodnou a majetek v ní vyjádřený ztratil ze své korunové hodnoty. Neboli česká firma inkasovala v korunovém vyjádření o tento kurzový rozdíl méně, jde tudíž o kurzovou ztrátu představující účetně náklad. Její majetek totiž z 25 000 Kč (pohledávka) poklesl na 24 000 Kč (peníze).
Pro srovnání tři základní varianty vývoje obecného kurzu při úhradě oproti vzniku eurové pohledávky: