Započtení

Dohodou o započtení pohledávek se ruší vzájemné pohledávky mezi dvěma subjekty, kteří jsou si vzájemně věřitelem a dlužníkem, které jsou stejného druhu (peněžité, nepeněžité), jsou vzájemně započitatelné, a to v rozsahu, ve kterém se kryjí, nekryjí-li se zcela. Dohodou lze započíst i ty pohledávky, které nejsou způsobilé k započtení jednostrannému - tedy nejisté nebo neurčité pohledávky, pohledávky na náhradu újmy způsobené na zdraví, ledaže se jedná o vzájemnou pohledávku na náhradu téhož druhu, které lze započíst jednostranně, promlčené pohledávky, dosud nesplatné pohledávky, pohledávky ze sázek či losu, ze zápůjček a úvěru k sázkám, hrám, losům. Nelze však započíst pohledávku za výživným pro nezletilého, a to ani jednostranně, ani na základě dohody. K takovému jednání se nepřihlíží.

Je možné vytvořit jednostranný zápočet na závazek a pohledávku? A jaké náležitosti musí zápočet obsahovat? 

Započtení pohledávek je samostatným právním institutem, který není v žádné vazbě na rovněž samostatný právní institut srážek ze mzdy. Tyto instituty nelze směšovat či zaměňovat, neboť každý z nich má jiný účel a jinou právní úpravu. Srážky ze mzdy jsou obvykle vnímány coby institut zajištění pohledávky zaměstnavatele vůči zaměstnanci, když zaměstnanec dopředu - zpravidla ještě před vznikem závazku - svoluje k tomu, aby zaměstnavatel provedl při výplatě mzdy srážku a mzdu vyplatil pouze ve zbylé části. Započtení je občanským právem řazeno mezi způsoby zániku závazku. Je tedy zřejmé, že tyto dva instituty stojí v rámci právního řádu vedle sebe, navzájem si neodporují, ani se nijak nevylučují. Otázkou je, jaký vztah k sobě mají v případě, že se bude jednat o pohledávky mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, zda bude možné využít oba instituty.

Zahájení nalézacího řízení nemá vliv na povinnost zaplatit úrok z prodlení Jan Rambousek Rozsudek Soudního dvora Evropske unie ze dne 12. května 2011 ve věci C-107/10 Enel Maritsa Iztok...