Závislá činnost

Jsme s. r. o. a provádíme úklidové činnosti. Naši zaměstnanci provádí úklidy v jednotlivých továrnách. Konkrétně např. 2 měsíce jsou v jedné továrně, další dva měsíce v jiné atd. Prostě uklízí podle potřeb zaměstnavatele na různých místech. Jejich pracovní doba je max. 4 hodiny denně. V pracovní smlouvě mají jako výkon práce sídlo našeho s.r.o. Některé zaměstnance do jednotlivých továren firemním autem dovážíme. Je to pro s.r.o. daňově uznatelný náklad (PHM) a pro zaměstnance osvobozené? Můžeme ponechat výkon práce v pracovní smlouvě sídlo zaměstnavatele nebo je nutné pokaždé, když změní továrnu měnit výkon práce v pracovní smlouvě? Předpokládáme, že nemají nárok na cestovní náhrady, když mají zkrácený úvazek?

Firma uskutečňuje výdaje, které nesouvisí s jejím předmětem činností a tedy nesouvisející s jejími příjmy. Účtuje se jako nedaňové náklady – na jeden účet. Samozřejmě DPH neuplatňujeme. Většinou jsou to drobnosti, kdy se omylem zaplatí firemní kartou a není dohledán doklad. Je uvedeno i ve směrnici, že při nedoložení dokladu k platbě účtujeme jako nedaňový výdaj, případně, kdy nedohledáme… Jak je to s možností příspěvku zaměstnavatele na telefonní hovory (Firma má uzavřenou smlouvu s operátorem na více telefonů. Platí paušální sazby – díky tomu je to velmi výhodné.) Sama firma s firemními telefony by se na tu cenu nikdy nedostala. 1/3 telefonů je firemních – pouze firemní hovory (účtuje se na 518 + uplatnění DPH), 1/3 soukromých (rodinní příslušníci) a 1/3 část uhradí příspěvek firma (200 Kč) a zbytek rozdílu hradí zaměstnanec do pokladny. Je možné tyto výdaje nepožadovat po zaměstnancích a rodinných příslušnících a účtovat je přímo na účet nedaňových nákladů? Musí se i tak zaměstnancům účtovat navýšení mzdy o tuto částku – příspěvku (ročně do 3000 Kč)?

ČKAIT (Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě) přistoupila k ověřování pdf dokumentů autorizovanými osobami digitálně, tedy časovým razítkem. Tato časová razítka jsou logicky vždy vydána pro konkrétní osobu. Jedná o zaměstnance, který si časová razítka pořídil výhradně pro autorizování dokumentů, které zpracoval jako zaměstnanec pro zaměstnavatele. Potřebuji vědět, jak má k těmto platbám přistoupit firma. Za daných podmínek - v rámci výkonu závislé práce - by mělo být daňově uznatelné. Můžeme zaměstnanci tyto náklady proplatit jako daňově uznatelné, i když na dokladech bude jméno konkrétního zaměstnance?

Jak zjistím výši obvyklého úroku? Konkrétně bych potřebovala vědět rok 2021 a 2022. Jde o dopočítání úroku z půjčky společníkovi. Existuje někde nějaká evidence nebo něco takového, kde by se výše úroku dala zpětně dohledat? 

Jak je to s dodaněním u zaměstnance v případě dárků od zaměstnavatele při životním nebo pracovním jubileu - máme v interní směrnici stanoveno, kdy je nárok (50, 55, 60...5, 10, 15...), dávají se květiny/láhev vína/nabitá Edenred karta k volnému čerpání. Musí se toto zaměstnanci opravdu dodanit do mzdy? Případně, lze alespoň započíst do limitu nepeněžních benefitů (21.983,50)? 

Firma nabízí svým zaměstnancům si jednou za kvartál vybrat produkty v určitém limitu, které firma běžně prodává. Některé produkty firma dostává zdarma od dodavatelů (určitá % z množství nákupu), takže zde bych neviděla problém, když si zaměstnanci vyberou produkty, které firma dostala za 0 Kč. Ale co produkty, za které firma zaplatila běžnou nákupní cenu? Když si zaměstnanec vybere takový produkt, hodnota tohoto produktu vč. DPH by mu měla být dodaněna ve mzdě a mělo by se mu strhnout zdravotní a sociální pojištění + daň? Jak tento produkt vyskladním u zaměstnavatele?

V rámci tohoto příspěvku se budeme věnovat úskalím, které s sebou může přinášet práce z domova z jiného členského státu, než je sídlo zaměstnavatele, z pohledu odvodů pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění, kdy může dojít u zaměstnance ke změně příslušnosti k pojistným předpisům, což může mít významný dopad nejen na zaměstnance, ale i na jeho zaměstnavatele. Také si vysvětlíme, jak lze toto riziko eliminovat pomocí Rámcové dohody a jaké jsou podmínky pro její aplikaci. I přesto je však neustále potřeba mít na paměti, že Rámcová dohoda pokrývá pouze oblast pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění, nikoliv oblast daní. Pokud zaměstnavatel umožní svým zaměstnancům pracovat z domova z jiného členského státu Evropské unie, pak je nezbytné vždy prověřit, zda nějaké povinnosti z pohledu daní nevznikají v daném státě na straně zaměstnavatele, popřípadě na straně jednotlivých zaměstnanců. Mohlo by se např. jednat o povinnost vedení mzdové evidence v zahraničí a odvodu záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti, riziko vzniku stálé provozovny dané společnosti v zahraniční atd.

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 2. 2023, čj. 10 Afs 61/2022-41

Od 1. února 2023 nabyl účinnosti zákon č. 216/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (dále jen „Novela“). Novela zavádí pro zaměstnavatele některých specifikovaných skupin zaměstnanců možnost uplatňovat slevu na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti zaměstnavatele (dále jen „sleva na pojistném“).

Vzhledem k tomu, že se v současné době zaměstnavatelé snaží, případně i prostřednictvím dalších subjektů, poskytovat zaměstnancům různé benefity, stojí za zamyšlení i otázka zdanění takových plnění. V článku je poukázáno na poměrně široké pojetí příjmů ze závislé činnosti. V nedávné době byla tato problematika řešena Nejvyšším správním soudem v rozsudku čj. 10 Afs 61/2022-41. V tomto rozsudku Nejvyšší správní soud odkazuje i na své dřívější rozsudky čj. 7 Afs 29/2005-91 , čj. 5 Afs 38/2014-37 a čj. 1 Afs 162/2018-39 .

V roce 2022 jsem byla zaměstnaná na HČ. U zaměstnavatele jsem podepsala prohlášení k dani. Zároveň jsem celý rok pracovala na DPP (druhý zaměstnavatel) do 10 000 Kč měsíčně a byla mi zaměstnavatelem srážena srážková daň. V roce 2023 jsem u zaměstnavatele na HČ nepožádala o zúčtování daně za rok 2022, protože jsem si myslela, že musím sama podat daňové přiznání z příjmu FO. Dostala jsem potvrzení o příjmech i sražených zálohách od obou zaměstnavatelů a zpracovala jsem si daňové přiznání z příjmu FO za rok 2022. Vyšlo mi, že by mi FÚ vracel 60 Kč na dani. Musím daňové přiznání podat? Existuje povinnost ze zákona podávat daňové přiznání, když jsem si nezažádala u svého zaměstnavatele o roční zúčtování daně, ale své daňové povinnosti odvodem daně prostřednictvím svých dvou zaměstnavatelů jsem splnila?

Jednatel a zároveň společník firmy má sepsanou smlouvu o výkonu funkce s měsíční odměnou 3 400 Kč. Ve smlouvě je dále uvedeno, že má nárok na příspěvek na rekreaci, penzijní připojištění a další. Může společnost proplatit jednateli tento příspěvek na rekreaci (limit do 20 000 Kč/rok) i s touto malou odměnou 3 400 Kč/měsíc? Pro společnost se bude jednat o daňově neuznatelný náklad, u jednatele ve mzdě osvobozené?

Informace pro plátce a poplatníky daně ze závislé činnosti o zvýšení průměrné mzdy pro rok 2023 v souvislostech zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

Firma s.r.o. uzavřela s fyzickými osobami smlouvy o dílo. Ve smlouvách «dílo» znamená vystoupení v rámci tanečního/ uměleckého programu. V průběhu roka společnost plánuje podepsat několik smluv o dílo se stejnými fyzickými osobami. Průměrná cena jednoho díla je 3000-5000 Kč. Každý rok firma uzavírala s fyzickými osobami dohodu o provedené práce, odváděla srážkovou daň. Tento rok jednatel rozhodl uzavřít smlouvy o dílo. Podle mě, jde o vztah mezi podnikatelskou osobou a fyzickou (která není podnikatelem, třeba OSVČ), který má znaky závislé práce. Uzavíraní smlouvy o dílo se stejnou fyzickou osobou 5-8 krát v průběhu roku, nevypadá jako příležitostný příjmem fyzické osoby. Předpokládám, že je to vztah mezí zaměstnavatelem a zaměstnancem. Dotaz: lze v našem případě uzavřít smlouvu o dílo s fyzickými osobami nebo ne? lze zahrnout ceny za provedení díla do daňově uznatelných nákladů na základě jenom podepsanou smlouvy o dílo nebo k tomu firma bude potřebovat další doklady? Kdo bude nést odpovědnost za zdanění příjmů fyzických osob na základě smlouvy o dílo – firma nebo fyzická osoba? Možná, jde o klasický vztah mezí zaměstnavatelem a zaměstnancem, a firma měla by uzavřít s fyzickými osobami DPP?

Zrušení superhrubé mzdy od ledna 2021 Ing. Ivan Macháček Jak tomu v naší republice v poslední době obvykle bývá, podstatné daňové zákony jsou po obtížném způsobu jejich projednávání publikovány...

Finanční správa zveřejňuje aktuální vzory...

Je tomu jen několik týdnů, co skončila daňová sezóna uzavírající zdaňovací období roku 2019, v rámci kterého jsme se potýkali (někdo lépe, jiný hůře) s aplikací „nové“ superhrubé mzdy účinné od 1. 1. 2019. Věříme, že většina z nás má přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2019 podána, a to i přes nelehké období, které bylo zapříčiněné pandemií COVID-19 a do kterého jsme byli uvrženi téměř „přes noc“. Teď je však pomyslný míč přehozen na stranu správce daně a uvidíme, jak se s aplikací této „nové“ superhrubé mzdy popasuje. Na straně daňových poradců tak nastalo období bilancování a zamyšlení se nad některými otázkami a problematickými oblastmi, se kterými jsme se při přípravě daňových přiznání za rok 2019 setkávali.

V pokračování seriálu k přiblížení rozhodujících řešení v ustanoveních § 2 až § 16b zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob si dokončíme problematiku § 6 ZDP , jejíž první část jsme zveřejnili v dubnovém čísle časopisu DHK č. 5/2020 na s. 11.

V návaznosti na probíhající epidemii virové nemoci Pandemie COVID-19 v České republice, způsobenou koronavirem SARS-CoV-2, velké množství firem začalo nově využívat práce svých zaměstnanců z domova (home office). V článku se zaměříme na pracovněprávní a daňové podmínky práce z domova na straně zaměstnance i zaměstnavatele.

Zaměstnavatel zaměstnává více než 50 % invalidních zaměstnanců. Jeden zaměstnanec měl invalidní důchod III. stupně do 27. 3. 2020. Poté dle posudkového lékaře mu byl invalidní důchod změněn na II. stupeň. Chápeme dobře, že zaměstnavatel bude v daňovém přiznání za rok 2020 uplatňovat slevu na dani za zmíněného zaměstnance do 27. 3. ve výši pro III. stupeň a od 28. 3. již ve výši pro II. stupeň?