Zboží z jiného členského státu

Snahou české firmy je co nejefektivněji zajistit přepravu materiálu, nicméně se obáváme případných komplikací viz. níže. Tuzemská firma pořídí materiál od firmy z jiného členského státu DE. Zboží je přepraveno dodavatelem DE (DAP) mimo tuzemsko (další stát EU PL) za účelem práce na movité věci – rozřezání pořízeného materiálu. Následně po rozřezání je materiál přepraven na náklady CZ do sídla firmy CZ v tuzemsku, kde je použit k výrobě. Lze pořízení zboží DE-CZ zdanit v CZ tzv. reverscharge a uplatnit si nárok na odpočet? Domníváme se, že firmě CZ vzniká povinnost registrace ve státě ukončení přepravy v PL – nákup materiálu mezi DE a CZ. Zboží nebylo přepraveno z jiného členského státu do tuzemska přímo, nicméně V PL je materiál pouze za účelem práce na movité věci – rozřezání. - Je tato úvaha o registraci v PL správná - Pokud ano, jaký je správný postup u první transakce, zatím není registrace v zemi, kam bylo zboží (materiál) dopraveno na rozřezání - Jaký bude postup při druhé transakci, přemístění zboží z PL do CZ, faktura za řezání materiálu od PL bude na CZ DIČ a CZ firma nikomu nic v PL neprodává - Ovlivní případná registrace CZ v PL režim u druhé transakce – řezání materiálu nebo můře PL fakturovat na CZ DIČ i po registraci. Pokud by firma pořídila zboží z DE (FCA) a dopravila je do CZ a následně dovezla na rozřezání do PL a pak zpět přepravila do CZ, tak se domníváme, že by u první transakce šlo o klasické pořízení zboží z EU (reverscharge) a u druhé transakce o práci na movité věci, kdy se zboží vrací zpět do CZ a pohyb materiálu se nepromítne se do přiznání DPH. Pouze faktura službu řezání, reverscharge přijetí služby od osoby z jiného čl. státu. 

Česká firma (plátce DPH) obdržela fakturu za nákup zboží z Německa. Dodavatel nepoužil reverse charge a vyčíslil německé DPH se sazbou 7%. a 19% Požaduje po české firmě úhradu celé částky. Po připsání platby na účet německé firmy, přislíbili vrácení DPH. Já musím účtovat nákup zboží z EU, tak budu zaúčtovat základ daně na 504 a s 21% sazbou DPH. Jak mám postupovat při zaúčtování po vrácení DPH z Německa. Já budu mít na účtu 343 sazbu 21% a německá firma vrátí 7% + 19%. Z tohoto je patrné, že se jedná o rozdíl mezi odvedenou daní (21%) a vrácenou daní ( 7%+19%). Jak mám postupovat při účtování české a vrácené německé DPH? 

Jednatel a jediný společník české s.r.o., plátce DPH, nakoupil zboží z jiného členského státu od jiného plátce, faktura je vystavena na společnost. Zboží ale vůbec nesouvisí s ekonomickou činností, slouží k osobní potřebě jednatele. Podle mého názoru nepředstavuje daňově neuznatelný náklad, ale je pohledávkou za jednatelem, s čímž jednatel souhlasí. Je nezbytné i v takovém případě provést reverse charge, a odvést daň, protože nárok na odpočet pochopitelně nevzniká?

Český plátce DPH firma "A" nakoupí zboží od italského plátce DPH firmy B. Toto zboží je dopraveno z Itálie přímo na Slovensko dle požadavku firmy C. Následně proběhne fakturace od prodejce DIČ CZ "A" na konečného odběratele DIČ CZ "C". Vystaví firma A firmě C fakturu s českou daní? Pokud ne, jaký bude postup? 

Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 7. 7. 2022 ve věci C-696/20 Dyrektor Izby Skarbowej w W.

Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 11. března 2021 ve věci C-802/19 Firma Z

Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 11. června 2020 ve věci C-242/19 CHEP Equipment Pooling

V následujícím textu jsou nejprve s využitím příkladů shrnuta aktuálně platná pravidla pro uplatňování daně při zasílání zboží, a to jak při jeho zasílání z tuzemska do jiného členského státu, tak i naopak z jiného členského státu do tuzemska. V závěrečné části jsou stručně vysvětleny základní principy změn, které by měly od roku 2021 platit pro prodej zboží na dálku.

Obdrželi jsme fakturu z Polska. Jedná se o nákup koženky (drobný spotřební materiál pro firmu). Uvedli jsme svoji DIČ dodavateli. Na faktuře je vyčíslena částka za zboží bez DPH a DPH 0 %. Dle mého názoru se jedná o reverse charge. Je to tak? Na faktuře doměřím tedy DPH 21 %? Nevadí, že faktura z Polska je v českých korunách, a nikoliv v jejich měně?

V posledních dnech zveřejnilo ministerstvo financí informaci o tom, že dovoz ochranných pomůcek z důvodu koronavirové krize lze v některých případech osvobodit od daně z přidané hodnoty. Smysl osvobození od daně je zřejmý: jedná se o léky a zdravotní materiál, které zachraňuje lidské zdraví a životy. Zároveň přibývá případů, kdy u dovozu léků ze zahraničí stát nemilosrdně požaduje po rodičích nemocných dětí DPH, ačkoliv lék není hrazen ze zdravotního pojištění, ani se na jejich nákupu stát finančně nepodílel. Navýšení částky o DPH znamená výrazné prodloužení doby nutné pro získání peněz na nákup léku, jehož včasné nasazení u pacienta může doslova zachránit život. Stát, potažmo ministerstvo financí má v důsledku neudělení výjimky pro osvobození od DPH přímou vinu na zhoršení zdraví či úmrtnosti jedinců.

Rozsudek soudního dvora Evropské unie ze dne 19. prosince 2018, ve věci C-414/17 , Arex, dosud neuveřejněn v Úředním věstníku.

Čtení judikátu není pro každého podnikatele to „pravé ořechové“, ale na druhou stranu je vhodné o některých zajímavých rozhodnutích mít alespoň povědomí, aby se v případě potřeby mohly dohledat a následně při prokazování „své pravdy“ použít. Mne zaujal judikát Soudního dvora Evropské unie č. C-273/11 ve věci Mescek-Gabony.

K dani z přidané hodnoty Ing. Václav Benda 1 Český plátce A pořizuje zboží od dodavatele B registrovaného k dani v jiném členském státě. Na přijaté faktuře je uvedeno,...