Zisk

Jak je to s dodaněním u zaměstnance v případě dárků od zaměstnavatele při životním nebo pracovním jubileu - máme v interní směrnici stanoveno, kdy je nárok (50, 55, 60...5, 10, 15...), dávají se květiny/láhev vína/nabitá Edenred karta k volnému čerpání. Musí se toto zaměstnanci opravdu dodanit do mzdy? Případně, lze alespoň započíst do limitu nepeněžních benefitů (21.983,50)? 

Společnost by chtěla po účetní závěrce roku 2023, kdy společnosti vychází zisk, vytvořit nějaký fond na rekreaci, sport, vzdělávání, který by využívala pro nefinanční plnění pro zaměstnance, jinak řečeno benefity na tyto oblasti. Na toto téma má samozřejmě firma vytvořenou směrnici, kde je uvedeno, kolik, za jakých podmínek a na co může firma zaměstnancům nefinančně přispívat. Může si firma stanovit libovolnou výši/částku, kterou ze zisku roku 2023 převede do zmíněného fondu? Účtování by zde bylo 431/427? A když by zaměstnanci čerpali nepeněžní benefity s tímto související, tak by doklady přinesené od nich byly proúčtovávány jako 427/221, popřípadě 427/321 a pak 321/221? DPH by si z dokladů samozřejmě nenárokovala. Když by letos vytvořený fond nebyl do konce roku 2024 vyčerpán, může se využívat i další roky pro čerpání zmíněných nefinančních benefitů?

FIrma s. r. o. (A) je jediným společníkem v jiné s. r. o. (B). Došlo k vyplacení zisku a společnost B zaslala společnosti A na účet zisk. Poté ho společnost A rozdělila svým společníkům. Jak účetně tyto operace zachytit ve společnosti A?

V s. r. o. jsou zůstatky na účtech 428 a 429. Je možné provést proúčtování mezi těmito účty? Je zapotřebí v tomto případě ještě něco zohlednit nebo vyřešit před proúčtováním? Pokud je toto možné, tak předpokládám, že k tomu bude potřeba rozhodnutí jediného společníka - je to tak?

Společnost pronajímá nebytová prostory, mimo nájem refakturuje i spotřebu elektrické energie. Přijatá faktura od dodavatele je např. 100 EUR (s kurzem 25 Kč/EUR), takže v nákladech eviduje 2 500 Kč (100 EUR). Celá částka je refakturována nájemci např. 100 EUR (s kurzem 26 Kč/EUR), takže ve výnosech eviduje 2 600 Kč (100 EUR). Je potřeba nějakým způsobem řešit vzniklý kurzový rozdíl? Např. jeho přeúčtováním na účet kurzových rozdílů, aby byl jinak vykazován v rámci finančních výkazů?

Pokud za splnění všech zákonných podmínek jediný vlastník společnosti rozhodne dle společenské smlouvy o rozdělení zisku pro zaměstnance, platí podmínka, že bude odvedena pouze srážková daň ze zisku a nemá toto vyplacení žádný vliv na zdravotní či sociální pojištění?

Mateřská škola, příspěvková organizace zřízená obcí, má příjmy od Ministerstva školství, od svého zřizovatele a vybírá školné. Zjednodušeně: škola přijala od Ministerstva školství v roce 2022 3 000 000 Kč na mzdy, které do koruny utratila právě na mzdy. Od zřizovatele přijala částku 300 000 na provoz, za rok 2022 vybrala na školkovném 60 000 Kč od dětí. 1) Jiné příjmy školka neměla a celkově dosáhla ztráty za provoz 20 000 Kč - při součtu příjmů: 300 000 + 60 000 - náklady na provoz 502, 511, 518 atd. Má povinnost podat daňové přiznání? 2) Pokud by dosáhla zisku: příjmy (300 000 + 60 000) - náklady by byly v plusu, pak je povinna podat přiznání? Jedná se o to, zda se automaticky vyloučí příjem od Ministerstva a příjem od zřizovatele jako příjem, který není předmětem daně, a následně se „vypočte“ ztráta nebo zisk z příjmů ze školkovného - 502, 518, 501. Samozřejmě pokud by to bylo takto, jako druhý krok výpočtu, pak byl byl vždy výsledek záporný, neboť např. pouze náklady na energie vždy převýší vybrané školkovné (a tedy v daném případě vždy byla ztráta z hlavní činnost, a pak by tyto příjmy na školkovné nebyly předmětem daně), nebo se musí sečíst vždy automaticky příjem od zřizovatele + školkovné a následně odečítat všechny náklady? Jaký je správný postup stanovení příjmů, které nejsou předmětem daně u školky?

Jediný společník v působnosti valné hromady (jednočlenná SRO) schválil 1. 4. 2022 účetní závěrku, a rozhodl o převedení zisku za rok 2021 na účet Nerozdělený zisk minulých let. Dne 3. 8. 2022 se konala další valná hromada kde jediný společník v působnosti valné hromady rozhodl o výplatě zisku z nerozděleného zisku minulých let. Odvod srážkové daně do 30. 9. 2022. Společnost splňuje všechny testy pro možnost výplaty podílu na zisku. Otázka je, zdali je možné rozhodnout o výplatě zisku na valné hromadě dne 3. 8. 2022 na základě účetní závěrky schválené dne 1. 4. 2022.

Dobrý den, U společnosti AA s.r. o. došlo k rozdělení odštěpením se vznikem nové společnosti BB s.r.o. Do této nově vzniklé společnosti byla vyčleněna nemovitost a na základě rozhodnutí statutárního orgánu bylo rozhodnuto o vyčlenění nemovitosti v hodnotě 3 mil. Kč na straně aktiv (s odpisy 0,5 mil. Kč). Na straně pasiv bylo rozhodnuto o snížení nerozděleného zisku 2,5 mil. Kč. odúčtování nemovitosti bych volil 4xx/021 3 mil. a 081/4xx 0,5 mil. Je možné nerozdělený zisk odúčtovat 428/4xx 2,5 mil. tak, aby se účet 4xx vzájemně pokrátil a byl ve výsledku nulový? Děkuji

Společníci naší s. r. o. by chtěli vyplatit nerozdělený zisk za rok 2017 asi v lednu 2023. Jsme mikro účetní jednotka a nevytváříme rezervní fond. Kdy svolat valnou hromadu? Nebo je lépe rozdělit až po valné hromadě, která schválí zisk za rok 2022? Ještě jsme od založení společnosti zisk nevypláceli. Nejsme dosud registrováni ke srážkové dani. Kdy je nutné se zaregistrovat? Jakým způsobem zaúčtovat nárok a výplatu nerozděleného zisku?

Je možné vyčerpat podíl na nerozděleném zisku s. r. o. formou úhrady:  1) Sportovní/kulturní aktivity jednatele, za předpokladu, že má uzavřenou smlouvu o výkonu funkce? Zaúčtování lze provést na účet MD 428/D 321? Nemusí být již odváděna srážková daň 15 %?  2) Nákupu materiálu, který by byl nedaňovým nákladem firmy (např. občerstvení, káva, oblek)?   Jak provést správné zaúčtování těchto případů? Jaké případné daňové dopady to bude mít?

Nezisková organizace (církevní právnická osoba) vygenerovala zisk, v účetnictví ho evidujeme na účtu 932. Dá s tímto ziskem v neziskové organizaci nějak naložit? Musí se použít na činnost? A jak se případně toto použití na činnost řeší účetně? Musí vůbec být do nějakého data rozhodnuto, jak se se ziskem naloží?

Nezisková organizace (zapsaný spolek) vygenerovala zisk, v účetnictví ho evidujeme na účtu 932000. Jak se dá s tímto ziskem v neziskové organizaci naložit? Dá se nějak někomu rozdělit? Nebo se musí použít na činnost? A jak se to vyřeší účetně? Musí být do 30. 6. následujícího období také rozhodnuto, jak se se ziskem naloží (tak jako v obchodní společnosti)?

Článek se zabývá způsoby účtování několika vybraných specifických okruhů účtování. Pozornost je věnována finančním operacím, které jsou v podnikové ekonomice poměrně časté, stejně tak jako účtování výsledků inventarizace, ať již fyzické nebo hodnotové. Zvláštní důraz je kladen na účty časového rozlišení, které jsou pro podvojné účetnictví typické, a jejichž vzorové případy jsou v článku uvedeny. Na závěr je provedeno zaúčtování hospodářského výsledku, tj. rozdělení zisku a úhrada ztráty.

Společnost s r. o., mikro účetní jednotka, neauditovaná. V roce 2015 jsem vykázali ztrátu 250 000 Kč, v roce 2016 jsme vykázali ztrátu 180 000 Kč. Za rok 2017 společnost vykáže zisk 400 000 Kč. Je možné odečíst ztrátu roku 2015 i 2016 ze zisku v daňovém přiznání za rok 2017? Jsou zde nějaké podmínky, omezení? Jak je to s odloženou daňovou pohledávkou? S tím souvisí ještě jeden můj dotaz. V roce 2016 společnost měla 2 společníky = 2 jednatele, každý měl podíl 50 %. V dubnu 2017 došlo ke změně, jeden společník (= jednatel) odešel, tzn. že společnost má momentálně jednoho majitele, podíl 100 %. Oblast podnikání se nemění. Můžeme i v tomto případě ztrátu z obou let bez problému odečíst?

Evropský parlament schválil dne 11. 11. 2021 návrh novely směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2013/34/EU (dále jen „směrnice“) zavádějící povinnost zveřejňovat zprávu o ziscích a uhrazených daních nadnárodních společností podle jednotlivých zemí Evropské unie, v nichž společnosti podnikají. Tzv. Country by country report (dále také ,,CbCR”) má za účel informovat o finančních tocích společností již od roku 2017, nicméně doposud ho společnosti odevzdávaly pouze finanční správě. Nová úprava zavádí povinnost nahrávat CbCR také na webové stránky či publikovat ho ve veřejném rejstříku. Přijetím návrhu došlo k završení legislativního procesu, který se protáhl o více než pět let.

Novodobé účetnictví pod taktovkou zákona č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, ve znění p. p. (dále jen „ZÚ “) v lednu 2022 oslaví 30. narozeniny. Ohlédneme-li se zpět, uvidíme celou řadu menších i větších dílčích změn, jejichž společným rysem je hlavně přibližování mezinárodním účetním standardům. Díky tomu se účetnictví snaží více odpovídat skutečnému ekonomickému stavu dané firmy, přičemž těžiště regulací má spadeno na účetní závěrku sloužící pro porovnání údajů v čase i mezi podnikateli. Daň z příjmů právnických osob (dále jen „DPPO“) se také hodně měnila…, stále si sice usnadňuje práci tím, že vychází z účetního výsledku hospodaření, ovšem současně kvůli tomu tuto základnu podrobuje řadě úprav k obrazu svému, což představuje jeden z nejtěžších úkolů poplatníků.

Na základě řádné závěrky rozhodne valná hromada o vyplacení podílu na zisku s. r. o. Je možné, aby valná hromada rozhodla, že tento podíl bude rozdělen na dvanáctiny a vyplácen společníkovi každý měsíc po dobu 1 roku? Srážková dan by byla odvedena s první splátkou.

Probíhá rozdělení zisku minulých let z účtu 428 ve stavebním družstvu, kde je 1 předseda družstva, který jedná samostatně, stejně jako u s. r. o., tzn. zápis z valné hromady a 15% srážková daň na účet 7720? 

Společnost A, s. r. o., vlastní 100% podíl u společnosti B s. r. o. (matka, dcera), Společnost B, s. r. o., vykazuje zisk minulých let a chce převézt část nerozděleného zisku na společnost A, s. r. o. Samozřejmě o tom rozhodne valná hromada. Bude společnost B, s. r. o., příjem zdaňovat srážkovou daní a bude se jednat o srážkovou daň právnických osob? Pro společnost A, s. r. o., bude tento příjem osvobozený od daně? Jak tyto účetní operace zaúčtovat u obou společností?