Změna způsobu uplatňování výdajů

Jak správně uplatňovat skutečné výdaje místo výdajů procentem? Nepodnikatel-fyzická osoba pronajímá svůj byt, příjmy z toho zdaňuje dle § 9 ZDP a doposud uplatňovala výdaje procentem. Nejedná se o novostavbu, proto si v rámci SVJ odhlasovali vyšší platby dlouhodobých záloh („fond oprav“). Pokud by FO přešla na skutečné výdaje, za jakých podmínek by mohla uplatnit do výdajů tyto platby? Četla jsem k tomu vyjádření v pokynu D-59 (k § 9 odst. 3 bod 2), ale není mi jasné, jak to uvést do praxe, např. jak rozlišit platby na opravy od plateb na technické zhodnocení a jaký k tomu mít relevantní podklad, aby to bylo prokazatelné. 

Fyzická osoba prodala nemovitost, na kterou se nevztahuje časový režim osvobození, ovšem chce uplatnit osvobození z titulu obstarání vlastní bytové potřeby. V roce 2023 obdržel na konci roku zálohu 100 000 Kč. Zapomněl podat oznámení na FU ohledně použití tohoto režimu, čím pádem nárok na osvobození padá. K úhradě zbylé části kupní ceny 9,9 mil. Kč dochází v roce 2024. Náklady na pořízení nemovitosti 5 mil. Kč. Může pro rok 2023 použít jiný režim zdanění než pro rok 2024? Jinými slovy v roce 2023 uvedeme do přiznání příjem 100, výdej 100 = základ daně 0 viz § 10 odst. 5 ZDP. Rok 2024 uplatní režim osvobození, podáme oznámení a prostředky správně použije FO na vlastní bydlení. Vzhledem k tomu, že řešíme základ daně samostatně za každý kalendářní rok, se nám zdá, že tato varianta možná je. Navíc kdybychom tuto situaci analogicky obrátili s tím, že v roce 2023 oznámení podám a v roce 2024 nepodám, předpokládám, že bych nesplnil pro rok 2024 podmínku pro osvobození a správce daně by požadoval, abych postupoval podle § 10 ZDP. 

Fyzická osoba koupila investiční byt v roce 2021, který pronajímá a zdaňuje dle § 9 ZDP. V letech 2021–2022 uplatňovala skutečné výdeje vč. odpisu bytu, od roku 2023 uplatňuje 30% paušální výdaje (bude uplatňovat i nadále). V případě, že by byt v budoucnu např. v roce 2027 prodala, nebude splněný 10letý časový test pro osvobození od daně z příjmů. Znamená to, že již jednou zahájené odpisy stále běží (nejsou přerušeny po dobu uplatňování paušálních výdajů) a při prodeji bude jako výdaj použita zůstatková cena majetku (tzn. pořizovací cena minus uplatněné odpisy za rok 2021–2027)? Příklad: pořizovací cena bytu v roce 2021 4 mil. Kč, prodejní cena v roce 2027 5 mil. Kč. Výpočet: 5 000 000 – (4 000 000 – 804 000 up. odpisy) = 1 804 000 Kč základ daně.

OSVČ má více než 8 let stroje, které používala v minulosti ke kovoobrábění. Pak bylo založeno s.r.o., kde je společníkem a jednatelem i zaměstnancem zároveň. OSVČ od té doby stroje pronajímá s. r. o. Jiné příjmy jako OSVČ nemá a stroje jsou již plně odepsané. Až bude mít s. r. o. v budoucnu peníze na odkup strojů, odkoupí je od OSVČ. Dosud vedla tato OSVČ daňovou evidenci dle skutečných příjmů a výdajů. Od roku 2025 chce OSVČ uplatňovat výdaje procentem z příjmů, tj. 30 %. Může být za rok 2025 daněno dle § 9 ZDP? A přiznání za rok 2024 musí být upraveno o závazky (snížení) a pohledávky (zvýšení), nebo se dodaňovat nemusí, kdyby bylo dle § 9 ZDP? Pokud by OSVČ danila dle § 9 ZDP, znamenalo by to, že by už v roce 2025 nemusela platit zdravotní a sociální pojištění?

Jsem OSVČ, účetní s jedním zaměstnancem. Blíží se mi důchodový věk, chtěla bych od 2025 přejít na paušální výdaje a přestat zaměstnávat zaměstnance. Jak by to bylo nejlepší provést, když: 1. k 31.12.2024 vyfakturuji zpracování účta za 4Q/2024, všechny tyto pohledávky budou tedy ke konci roku neuhrazené. 2. zaměstnankyně ještě bude zpracovávat v 01,02/2025 účto za 4Q/2024 a bude dělat uzávěrky a daňová přiznání 2024. Bylo by možné v rámci dodatečného přiznání roku 2024 dodanit všechny tyto pohledávky a zároveň daňový základ snížit o mzdy za leden a únor/2025, které se vztahují k dodaňovaným příjmům 2024? Zaměstnankyně by pracovala do 28.2.2025 a mzdy bych dala jako položku snižující DZ v dodatečném přiznání roku 2024 a v roce 2025 by již byly nedaňové (to bych již uplatňovala paušální výdaje).

U fyzické osoby při přechodu například z uplatňování výdajů stanoveným procentem na daňovou evidenci se upravuje základ daně v předchozím období o neuhrazené pohledávky. Jaké hodnoty se pak uvádí do přílohy č. 1 daňového přiznání následujícího období u počátečního stavu pohledávek? Uvede se 0 a nebo skutečný stav pohledávek, o který byl zvýšen základ daně v předchozím období? 

OSVČ v roce 2022 vedla daňovou evidenci a tak i podávala daňové přiznání. V roce 2023 by chtěla přejít na paušální výdaje, resp. v přiznání za rok 2023 by chtěla uplatnit paušální výdaje ve výši 60 %. Provozuje ubytovací službu včetně nabídky snídaní (snídaně dělá v rámci pobytu) - jaké by by mohla uplatnit paušální výdaje? výši 60 % nebo 80 %? Nabízí pobyty bez snídaně i se snídaní. V živnostenském rejstříku má obory činnosti: ubytovací služby (živnost volná), ale i hostinskou činnost (ohlašovací řemeslná živnost). A dále k 31.12.2023 neměla žádné zásoby - vše bylo snědeno. Pohledávky měla 2 neuhrazené: pobyt na leden 2024 na částku 12 000 Kč a zálohu na pobyt 5 000 Kč. Dále měla ke 31.12. 1x neuhrazenou fakturu za jídlo: 1 100 Kč a 1x neuhrazenou fakturu za internet: 600 Kč. Musí OSVČ udělat nějaké úpravy základu daně za rok 2022, tj. podat dodatečné daňové přiznání nebo nikoliv? Vše vyčíslí v přiznání za rok 2023?

Jak jistě víme, byl schválen tzv. konsolidační balíček – zákon č. 349/2023 Sb. , měnící některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů. (dále také jen „Balíček“). Jde o obsáhlý balík měnící 65 zákonů, z něhož nás budou zajímat jen změny zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “). I těch bylo požehnaně – celkem 107 změnových bodů, což je více, než má ZDP paragrafů… Proto se omezíme na změny v uznávání daňových výdajů. Prakticky řečeno si projdeme především úpravy dvou stěžejních paragrafů: § 24, kde jsou výdaje „bezpečně“ daňově účinné, a § 25 uvádějící ty neuznatelné.

OSVČ plátce DPH v r. 2023 uplatnila výdaje paušálem (DPFO odevzdáno), ale za rok 2024 chce přejít na uplatnění skutečných výdajů. K 31. 12. 2023 měla neuhrazené pohledávky ve výši 1,2 mil. Kč. Pokud by nyní podala dodatečné přiznání, tak by se jí i zvýšily zálohy na DPFO z původních 125 000/čtvrtletí na 160 000/čtvrtletí. Uvažuji správně, že když dodatečné přiznání podá až po skončení r. 2024 a jen doplatí daň za dodatečné přiznání, vyhne se tak zvýšeným zálohám na DPFO? Uplatnění skutečných výdajů pro ni v r. 2024 bude výhodnější, daňová povinnost bude nižší než za rok 2023, tak by zbytečně hradila vysoké zálohy a měla vázané finanční prostředky, které by jí pak musel FÚ vracet. 

Poplatník v roce 2023 přešel z uplatňování výdajů paušálem ve výši 60% na režim paušální daně. V souvislostí tímto přechodem bude podáno dodatečné daňové přiznání na daň z příjmů FO. V evidenci poplatníka je k 31.12.2022 vykázána pohledávka z obchodních vztahů. Předpokládám, že tuto pohledávku bude potřeba v rámci dodatečného daňového přiznání k dani z příjmů FO za rok 2022 dodanit (bez ohledu na to, zda byla v roce 2023 uhrazena či nikoliv), přičemž není možné uplatnit k této pohledávce žádné související výdaje. Současně předpokládám, že bude potřeba podat i opravný přehled k pojistnému na sociální zabezpečení. Bude současně nutné podat i opravný přehled k pojistnému na zdravotní pojištění, případně v jakých termínech? 

Jsem OSVČ, podnikání vedlejší činnost - vedení účetnictví + fotovovoltaická elektrárna - provoz s licencí. Vedu podvojné účetnictví a v roce 2024 bych chtěla přejít na výdaje paušálem. V případě, že vedu podvojné účetnictví, tudíž pohledávky i závazky jsou ve výnosech i nákladech toho roku, nemusím již nic dodaňovat ani upravovat a mohu rovnou jen přejít na výdaje paušálem?

Poplatník, OSVČ, uplatňoval skutečné výdaje. Nyní se rozhodl uplatnit za rok 2023 výdajem procentem z příjmů, ukázalo se, že je to výhodnější. Za rok 2022 nevykázal žádné pohledávky, závazky ani zásoby. V 2023 jsou evidovány nezaplacené pohledávky ve výši 15 8000 Kč. Pokud uplatním výdaje procentem z příjmů za rok 2023, musím upravit základ daně a zvýšit příjmy o pohledávky, nebo tyto zdaním v následujícím období 2024, kdy budou zaplaceny?

V řádném přiznání - podáno konec ledna - byl uplatněn paušál 30 % dle § 9 odst. 4 ZDP. Lze uplatnit skutečné výdaje v řádném opravném přiznání - podaném v únoru?

OSVČ se stala od roku 2022 plátcem DPH. Za rok 2022 použil skutečné výdaje. Pohledávky byly všechny uhrazené v roce 2022, závazky ne. V roce 2023 je pro něj výhodnější uplatnit paušální výdaje. Musí udělat dodatečné DPFO za rok 2022, kdyby snižoval základ daně jen o neuhrazené závazky?

Poplatník vlastní rodinný dům (cca 30 let), od roku 2010 částečně pronajímá a k příjmům uplatňuje 30% paušální výdaje, dům nikdy nebyl odepisován, nebyl vložen do evidence majetku. Lze místo paušálních výdajů použít skutečné výdaje, které budou kráceny dle poměru používání? Jedná se o náklady na výměnu bojleru, opravy elektroinstalace, rozvodu vody, malování a další náklady.

Podnikající fyzické osoby alias osoby samostatně výdělečně činné („OSVČ“) zpravidla nevedou pracné účetnictví, ale daleko snazší daňovou evidenci upravenou pěti odstavci § 7b zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “). Tato je postavena na „hotovostním principu“, kdy příjmy a výdaje ovlivní základ daně při úhradě, až na výjimky, jako je odpisovaný hmotný majetek a finanční leasing. Řada živnostníků však podceňuje nenápadnou a obecně vymezenou povinnost evidovat také „údaje o majetku“. Často si neuvědomují, že to vyžaduje mj. průběžnou a průkaznou evidenci zásob: jednotkové ocenění, příjemky, výdejky, inventura… tak netrápí jen účetní jednotky, ale pro mnohé překvapivě i OSVČ s daňovou evidenci. A když pečlivá skladová evidence chybí, nejde o banalitu, kterou berní úředník přejde mávnutím ruky. Nedostatky skladové administrativy mohou vést ke zpochybnění celé daňové evidence, čímž padá možnost uplatnění v ní evidovaných výdajů, což je hodně zlé, protože správce daně může stanovit daň tzv. dle pomůcek, které si opatří.

Praktický lékař uplatňoval za rok 2021 výdaje paušálem ve výši 40 %. Za rok 2022 bude pro něj lepší uplatnit skutečné výdaje. Vyúčtování zdravotním pojišťovnám za prosinec 2021 provedl až v lednu 2022. Prosím považuje se toto vyúčtování provedené zdravotním pojišťovnám v lednu 2022 za úkony provedené v prosinci 2021 za pohledávku, o kterou je nutno zvýšit základ daně za rok 2021?

Fyzická osoba podala přiznání za rok 2022 s uplatněním paušálnách výdajů (omylem, kontroloval si to na předchozí rok, jaké výdaje uplatňoval, ale kontroloval s pracovní verzí a ne s finální, kterou odeslal na finanční úřad). V roce 2021 uplatnil skutečné výdaje. Lze ještě nějak napravit podání roku 2022, nebo se musí ponechat způsob uplatnění výdajů procentem a podat dodatečné za 2021 s povinnými úpravami základu daně při změně způsobu uplatnění výdajů (což bude mít za následek dodanění cca 400 000 Kč v zásobách)?

Fyzická osoba podnikatel nyní uplatňuje výdaje paušálem 60 %. Do přiznání dává všechny vystavené faktury za daný rok. Nerozlišuje, zda jsou zaplacené na přelomu roku. V roce 2021 by chtěl přejít na skutečné výdaje (změnila se podnikatelská situace, založil si právnickou osobu a k tomu má příjmy ze zaměstnání). Je možné přejít na skutečné výdaje v roce 2021? Co je pro to potřeba udělat?

V roce 2018 bylo podáno za fyzickou osobu daňové přiznání k dani z příjmu za rok 2017. V něm byl uplatněn výdajový paušál 80 % v nižším limitu. Dodatečně bylo zjištěno, že do daňového přiznání nebyly zahrnuty všechny příjmy za dané období. Je možné podat dodatečné přiznání a současně změnit způsob uplatnění výdajů na skutečné?