Zpráva o udržitelnosti

Novela zákona o účetnictví, jejíž účinnost se předpokládá od 1. ledna 2025, přináší důležité změny, zejména v oblasti kategorizace účetních jednotek a dočasných úlev v obsahu zpráv o udržitelnosti (ESG). Změny v peněžních kritériích kategorizace účetních jednotek jsou odrazem inflace v EU v předchozích letech. Dochází proto k navýšení peněžních kritérií kategorizace o 25 % (což ale není tak docela pravda). Pro účely správné kategorizace je pak třeba brát zřetel i na změněnou definici čistého obratu. Správná kategorizace účetní jednotky je přitom klíčová pro některé povinnosti týkající se vykazování informací v příloze v účetní závěrce, použití reálné hodnoty, v budoucnu pro povinnost zohlednění časové hodnoty peněz (diskontování).

Na novém zákoně o účetnictví zatím není shoda, a tak se jeho zrod posunuje za hranici roku 2025. Turbulentní změny v oblasti finančního práva Evropské unie dopadají na členské státy, které sotva stačí měnit balíky právních předpisů, jež si vyžaduje transpozice směrnic EU a jejich novely. Zdánlivý pocit, že jde pouze o regulaci v nadnárodních společnostech, velkých účetních jednotkách a velkých skupinách, je lichý. Provázanost účetních jednotek všech kategorií je dána odběratelsko-dodavatelskými vztahy a obchodní partneři v rámci spolehlivosti potřebují znát řadu informací z oblasti účetnictví a daní. Úpadek i malého partnera v provázaném řetězci může ovlivnit nejen jeho pevnost, ale další existenci každého jeho článku.

V rámci vykazování nefinančních informací, respektive informací o udržitelnosti, dochází k zásadní změně, nejen co se týče rozsahu působnosti a obsahového vymezení informací. Za jednu ze zásadních změn lze považovat i otázku ověření těchto informací. Zatímco v případě nefinančních informací uváděných v souladu se směrnicí NFRD se auditor pouze vyjádřil, že nefinanční informace byly vypracovány a uvedeny ve výroční zprávě, případně byla vypracována samostatná zpráva, tak v případě zprávy o udržitelnosti dochází již k věcnému/faktickému ověření vykazovaných informací. Zákon o auditorech , který částečně transponuje požadavky směrnice CSRD , navíc upravuje požadavky na ověření této zprávy, přičemž ověřování této zprávy by mělo být standardizováno. Podle zákona o auditorech může zprávu o udržitelnosti ověřovat pouze auditor nebo auditorská společnost splňující požadavky zákona o auditorech . Ověření zprávy o udržitelnosti je součástí auditorské činnosti.

Můžeme si o zprávách o udržitelnosti myslet každý něco jiného – „že je to jen administrativa navíc“, „že to pomůže životnímu prostředí“, „že to pohřbí průmysl v Evropě“… ESG je téma, které k sobě váže vskutku širokou paletu názorů. Všeobecně platný a snad pragmatický závěr se dá učinit pouze jeden – budeme se s tím muset nějak vypořádat a nezbývá než se k tématu ESG postavit zpříma. „Ten vlak se totiž rozjel a už jej tak snadno nezastavíme.“ Přitom je lhostejné, zda je na problematiku ESG pohlíženo z pohledu auditu zpráv o udržitelnosti, z pohledu předkladatelů těchto zpráv, nebo zda jde o to se s těmito informacemi naučit správně pracovat coby uživatelé.

Na povinnost zpracovat zprávu o udržitelnosti nebo konsolidovanou zprávu o udržitelnosti stanovenými účetními jednotkami (skupinami) se vážou nové povinnosti auditorů, kteří budou ověřovat tyto zprávy nebo konsolidované zprávy související s účetní závěrkou nebo konsolidovanou účetní závěrkou.