DŮVODOVÁ ZPRÁVA
OBECNÁ ČÁST
1. Zhodnocení platného právního stavu, včetně zhodnocení současného stavu ve vztahu k
zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
V roce 2014 došlo na území Zlínského kraje k mimořádné události, která nemá v
polistopadové historii České republiky obdoby. Exploze velkého množství munice, výbušných nebo jinak
nebezpečných látek (chemické látky, prekurzory, výbušné látky, apod.) v bývalém areálu Vojenského
technického ústavu, s.p., odštěpný závod VTÚVM Slavičín, ve Vlachovicích-Vrběticích, svým rozsahem
představuje ojedinělou událost, která si vyžádala mimořádné nasazení složek integrovaného
záchranného systému. Zásah ve Vrběticích byl pro složky integrovaného záchranného systému (dále jen
„IZS") nejdéle trvajícím zásahem u mimořádné události, neboť trval bez tří dnů šest let. Je také
nepochybné, že tato mimořádná událost byla spojena s řadou omezení života místních
obyvatel.
Je třeba nicméně zdůraznit, že stát, resp. složky IZS, mimořádnou událost nezpůsobil, ale
pouze následně napravoval situaci, která se odehrála ve skladech soukromých subjektů. Zásah složek
IZS byl realizován s cílem odstranit munici, často nevybuchlou, rozmetanou po okolí. Tato munice se
nacházela v okruhu stovek metrů od epicenter výbuchů, různě zarytá v zemi, kmenech stromů, křoví
apod. Aby mohli pyrotechnici tento materiál detekovat, vyjmout a zneškodnit, museli mít v daném
sektoru umožněný přístup, tzn. odstraněné překážky v podobě vegetace, kamení, sutin, spadlých kmenů,
stromů apod., nicméně jejich činnost se projevila i omezením běžného života obyvatel (např. nařízené
evakuace
, zákaz obdělávání pozemků atd.) obcí v nejbližším okolí místa mimořádné
události.Obecně platí, že při mimořádných událostech tohoto druhu může dotčeným fyzickým a
právnickým osobám vzniknout několik druhů nároků na náhradu škody:
1.
Škoda způsobená přímo mimořádnou událostí – výbuchem.
2.
Škoda způsobená činností složek IZS v příčinné souvislosti se záchrannými nebo
likvidačními pracemi.
3.
Nárok, který fyzické nebo právnické osobě vznikne z titulu poskytnutí osobní nebo
věcné pomoci na základě výzvy – náhrada za omezení vlastnického nebo užívacího práva, náhrada ušlého
zisku, náhrada škody věcné nebo škody na zdraví aj.
V prvním případě je za náhradu škody odpovědný původce mimořádné události, tedy ten, kdo
zavinil výbuch. Tuto škodu lze vymáhat podle povahy dané kauzy buď v rámci trestního řízení, byl-li
v dané věci spáchán trestný čin, a to uplatněním nároku v tzv. řízení adhezním, nebo je možné se
nároku domoci občanskoprávní cestou buď smírně, nebo žalobou. Poslední dva případy řeší speciální
úprava přímo v zákonu o IZS, a to konkrétně v
§ 30 odst. 1 a
2 písm. a) zákona o IZS pro náhradu uvedenou
pod bodem 2 a v § 29 a
§ 30 odst. 1 a
2 písm. b) zákona o IZS pro náhradu uvedenou
pod bodem 3. Za škodu podle zákona odpovídá stát, který její náhradu poskytuje prostřednictvím
krajského úřadu, kterému je v posledních dvou případech zákonem svěřeno rozhodnutí o poskytnutí
náhrady škody nebo jiného nároku (srov. § 29 odst.
1 a 4 věta druhá a