Zvláštní část
K Části první
Změna zákona o účetnictví
Čl. I
K bodu 1:
Deklaruje se, že zákon je v souladu s právem ES, které chápe
pod pojmem účetnictví pouze podvojné účetnictví (jak je nazýváno
v ČR). Žádné jiné než podvojné účetnictví v legislativě EU
neexistuje.
K bodu 2:
Navrhuje se stanovit, že fyzické osoby - podnikatelé, které
jsou zapsány v obchodním rejstříku, jsou účetní jednotkou. Cílem
je zavést definici účetní jednotky pouze do jednoho zákona. Proto
se v části druhé navrhuje i zrušení §§ 35 - 38 obchodního
zákoníku.
K bodu 3:
Navrhuje se hranice vymezení účetních jednotek, od které jsou
fyzické osoby (podnikatelé) povinny vést účetnictví. Touto hranicí
je částka 3 000 000 Kč obratu za předcházející rok. Aby nebylo
nutno opět definovat "obrat" v tomto zákoně, toto ustanovení se
odkazuje na definici uvedenou v zákoně č. 588/1992 Sb., o dani
z přidané hodnoty (DPH). Návrh výše obratu vychází ze současné
hranice pro vznik povinnosti stát se plátcem DPH, a to proto, že
plátci DPH mají povinnosti, resp. nároky vůči státnímu rozpočtu.
A proto by měly tyto osoby vést účetnictví, které má odpovídající
schopnost věrně zobrazovat stav majetku, závazků a pohledávek
oproti daňové evidenci. Podle statistických údajů by se povinnost
vést účetnictví měla týkat méně něž 10 % fyzických
osob - podnikatelů, kteří dosud nevedli podvojné účetnictví.
Nově se stanoví povinnost vést účetnictví i pro účastníky
sdružení bez právní subjektivity, pokud jedním z účastníků je
účetní jednotka, protože tímto způsobem je možno vytvořit
odpovídající podmínky pro uplatnění práv a plnění povinností
vyplývajících z příslušných ustanovení občanského zákoníku
a daňových zákonů, a to především v oblasti hospodaření
a nakládání s majetkem, který vznikl činností sdružení.
K bodu 4:
Ustanovení je upraveno vzhledem ke zrušení soustavy
jednoduchého účetnictví. Jsou vypuštěny pojmy "příjmy" a "výdaje",
protože se týkaly účtování v soustavě jednoduchého účetnictví,
zatímco při vedení podvojného účetnictví se o těchto skutečnostech
účtuje jako o změně hodnoty aktiv. I v podmínkách "rozpočtové"
sféry se účtuje o nákladech a výnosech a pouze pohyb na aktivních
účtech finančních prostředků se třídí pro potřeby rozpočtu
rozpočtovou skladbou, nejedná se tedy ani v těchto případech
o účtování o příjmech a výdajích bez vazby na účty nákladů
a výnosů, případně na pohyb aktivních účtů.
Pojmy "jiná aktiva" a "jiná pasiva" jsou i nadále zachovány.
Tyto účetní kategorie jsou rozdílné pro různé skupiny účetních
jednotek, jsou i nadále (stejně jako pojmy "náklady" a "výnosy")
specifikovány v prováděcích právních předpisech (§ 4 odst. 8).
K bodu 5:
Ustanovení vymezuje, jakým způsobem se účtování provádí
(podvojnými zápisy).
K bodům 6 až 11:
V těchto bodech se navrhují změny týkající se uplatňování
hospodářského roku. Pro jeho uplatnění se vyžaduje jen oznamovací
povinnost vůči místně příslušnému správci daně (dosud se vyžadoval
souhlas). Navrhovanou úpravou dochází ke zjednodušení provádění
změny účetního období z kalendářního roku na hospodářský rok.
Zároveň dochází ke zvýšení právní jistoty účetních jednotek,
protože rušené znění neobsahovalo dostatečně konkrétní důvody pro
odmítnutí souhlasu s uplatňováním hospodářského roku. Z možnosti
uplatnit hospodářský rok jsou vyjmuty ty účetní jednotky, které
jsou přímo napojeny na státní rozpočet a kde by hospodářský rok
znesnadnil zúčtování se státním rozpočtem.
K bodu 12: