DŮVODOVÁ ZPRÁVA
Obecná část
Na základě usnesení vlády č. 448 ze dne 24. června 2019, kterým byl schválen věcný záměr
nového stavebního zákona, bylo zpracováno jeho
paragrafové znění. V důsledku toho je navrhováno zrušení dosavadního zákona č.
183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu
(stavební zákon), ve znění pozdějších
předpisů, včetně všech jeho prováděcích právních předpisů. Současně však dochází k novelizaci
značného množství dalších zákonů, přičemž v zájmu přehlednosti a srozumitelnosti právního řádu jsou
všechny novely sjednoceny v samostatném změnovém zákonu. Předložený návrh zákona, kterým se mění
některé zákony v souvislosti s přijetím stavebního
zákona, je tak předkládán v přímé souvislosti s návrhem
stavebního zákona a obsahuje změny
navazujících právních předpisů, které je nezbytné v souvislosti s rekodifikací stavebního práva
realizovat.
1. Zhodnocení platného právního stavu, zhodnocení současného stavu ve vztahu k zákazu
diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Platný právní stav zákonů souvisejících a navazujících na
stavební zákon odpovídá stávajícímu zákonu č.
183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu
(stavební zákon), ve znění pozdějších
předpisů, na který jsou úpravy obsažené v těchto zákonech navázány. Současná právní úprava nezakládá
pro nikoho nerovné podmínky z důvodu rasy, etnického původu, národnosti, pohlaví, sexuální
orientace, zdravotního postižení, náboženského vyznání, víry či světového názoru.
Blíže viz důvodovou zprávu a závěrečnou zprávu RIA k návrhu
stavebního zákona.
2. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně zhodnocení současného
stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Navrhované změny jsou navázány na novou úpravu procesů a novou institucionální strukturu v
návrhu stavebního zákona. Bez těchto změn by
nebylo možné řádně aplikovat novou právní úpravu stavební oblasti. Navrhovaná právní úprava nijak
nezasahuje do současného stavu založeného na zákazu diskriminace a rovném postavení mužů a
žen.
Blíže viz důvodovou zprávu a závěrečnou zprávu RIA k návrhu
stavebního zákona.
3. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy
Platná právní úprava vychází ze spojeného modelu výkonu veřejné správy v oblasti územního
plánování a stavebního řádu, kdy působnost orgánu územního plánování a stavebního úřadu, mimo jiných
subjektů, vykonávají i obecní a krajské úřady jako působnost přenesenou.
Současně do povolovacího řízení podle stavebního
zákona vstupuje množství dotčených orgánů státní správy, které v průběhu stavebního řízení
uplatňují závazná stanoviska a stanoviska k ochraně veřejných zájmů, a které jsou roztříštěny v
množství dosavadních právních předpisů v gesci jednotlivých resortů.
V souvislosti s přijetím nového stavebního
zákona a vyčlenění agendy stavebních úřadů do státní stavební správy dochází současně
k:
-
revizi či redefinici chráněných veřejných zájmů,
-
redukci počtu dotčených orgánů,
-
integraci většiny dotčených orgánů, resp. jejich působností, do státní stavební
správy a
-
úpravy formy výstupu zbylých dotčených orgánů převážně na vyjádření.
V důsledku výše uvedených změn je nezbytné novelizovat všechny právní předpisy, jichž se
změna právní úpravy dotýká.
Blíže viz důvodovou zprávu a závěrečnou zprávu RIA k návrhu
stavebního zákona.
4. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem ČR
Návrh zákona je pouze důsledkem změn provedených v souvislosti s přijetím
nového stavebního zákona a je v souladu s ústavním
pořádkem ČR.
Blíže viz důvodovou zprávu a závěrečnou zprávu RIA k návrhu
stavebního zákona.
5. Zhodnocení slučitelnosti s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské
unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie, popřípadě i s legislativními záměry a s
návrhy předpisů Evropské unie
Blíže viz důvodovou zprávu a závěrečnou zprávu RIA k návrhu
stavebního zákona.
6. Zhodnocení souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Blíže viz důvodovou zprávu a závěrečnou zprávu RIA k návrhu
stavebního zákona.
7. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty,
na podnikatelské prostředí České republiky, sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a dopady na
specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a
národnostní menšiny, a dopady na životní p