Důvodová zpráva k zákonu č. 119/2020 Sb., změna některých zákonů v oblastni regulace podnikání na finančním trhu

Současný právní stav je nutno zejména přizpůsobit novému nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1129 ze dne 14. června 2017 o prospektu, který má být uveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování na regulovaném trhu, a o zrušení směrnice 2003/71/ES (dále též ""), které nahrazuje původní směrnici Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES ze dne 4. listopadu 2003 o prospektu, který má být zveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí převoditelných cenných papírů k obchodování a o změně směrnice 2001/34/ES (dále též ""), která byla transponována do českého právního řádu zákonem č. 56/2006 Sb. zejména do § 34 a násl. zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů (dále též ""). V souvislosti s adaptací nařízení o prospektu a v něm obsažených diskrecí byla (dne 9. ledna 2018) publikována veřejná konzultace, která, byť ve výsledku neprokázala zájem, respektive poptávku po využití nabízených diskrecí, pomohla identifikovat v oblastech souvisejících s prospektem a nabízením cenných papírů některé nedostatky, na které je vhodné touto novelou reagovat. Patří mezi ně například neexistence spolehlivé databáze o korporátních dluhopisech v listinné podobě bez prospektu, či nadměrné spoléhání se investorů na (neexistující) dohled České národní banky (dále též "") v oblasti emisí dluhopisů. Rovněž úprava distribuce v oblasti kapitálového trhu tak, jak byla od 3. ledna 2018 nastavena novelou č. 204/2017 Sb. se ukázala v dílčích ohledech jako příliš přísná. Například nebyla úplně dotažena provazba mezi ZPKT a distribucí doplňkového penzijního spoření, a to včetně otázek souvisejících se správními poplatky. Zejména pro distributory doplňkového penzijního spoření, kteří jinak nenabízí produkty kapitálového trhu (zejména dluhopisy a investiční fondy), se úprava ukázala jako příliš přísná. Další nedostatky platné právní úpravy jsou spatřovány v nejistotě ohledně úpadku podfondů a podílových fondů, kdy se tato nejistota promítá do dražšího financování se dluhem, ať již bankovními úvěry či dluhopisy. Dílčí nedostatky vyplynuly z veřejné konzultace i ve vztahu k zákonu č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů (dále též ""), například v oblasti úpravy promotéra, shromáždění podílníků, investičních akcií, depozitářů podlimitních fondů kvalifikovaných investorů, outsourcingu ve vztahu k alternativním aktivům či tolerance nevýznamných chyb v oceňování. Bylo by vhodné pokusit se zmíněné nedostatky touto novelou napravit.

Současný právní stav není v rozporu se zákazem diskriminace, ani není v rozporu s principem rovnosti mužů a žen.

Návrh zákona zejména adaptuje nařízení o prospektu, které nahradilo směrnici o prospektu. Nařízení o prospektu je prvním schváleným předpisem Evropské unie v rámci iniciativy vytváření Unie kapitálových trhů . Nařízení si klade za cíl zejména usnadnit emitentům akcií a dluhopisů přístup na kapitálové trhy. Například pro časté emitenty se usnadňuje vyhotovení jednotlivých prospektů a zkracuje se doba pro jeho schválení orgánem dohledu, tedy Českou národní bankou. Pro drobné emitenty se upravuje jednodušší forma prospektu, tzv. unijní prospekt pro růst. Nařízení o prospektu rovněž reviduje tzv. shrnutí prospektu tak, aby se jednalo o kratší dokument obsahující klíčové informace pro investory prezentované srozumitelnou formou.

Ve vztahu k problematice nahrazení správních sankcí tresty nebyly v souladu se zásadou subsidiarity trestní represe a obecnými principy trestání v ČR využity diskrece v čl. 33 odst. 1 druhý pododstavec a čl. 38/1/b) druhý pododstavec nařízení o prospektu, které umožňují členským státům, aby stanovily za porušení předmětných práv a povinností trestněprávní sankce. Předkladatel nepovažuje za vhodné trestat porušení právních povinností vyplývajících z nařízení o prospektu v rámci trestního práva a protiprávní jednání definovat jako trestný čin, neboť se domnívá, že společenská nebezpečnost takového jednání není natolik závažná, aby ji muselo upravovat trestní právo. Trestní právo je podle obecné zásady prostředkem a má být použito jako ten nejzazší prostředek ke splnění právní povinnosti, resp. potrestání jejího porušení. V souvislosti s touto diskreční pravomocí neprovedl předkladatel samostatné zhodnocení dopadů, neboť se domnívá, že vzhledem k principům trestání v ČR postačuje toto vysvětlení a zhodnocení.

Protože je nutno transpoziční ustanovení zrušit, poskytuje nařízení o prospektu členským státům lhůtu do 21. července 2019. Z tohoto důvodu je možné adaptaci provést klasickým nezkráceným legislativním procesem.

Při té příležitosti se proto provádějí i další žádoucí změny některých souvisejících zákonů a provádí se i některé potřebné úpravy i v ZPKT.

Nad rámec povinné adaptace tak návrh zákona provádí tyto změny:

Navrhuje se provést i drobnou úpravu zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů (dále též "") tak, jak vyplynulo z veřejné konzultace k nařízení (EU) o prospektu a k dalším souvisejícím otázkám uveřejněné na webových stránkách Ministerstva financí ČR¹⁾. Konkrétně se stanovuje povinnost, aby všem emisím dluhopisů byl přidělen ISIN. Tím bude zajištěno, že všechny dluhopisů (zejména ty, k nimž nebyl vyhotoven prospekt) budou snadno dohledatelné. Tato potřeba vyplynula mimo jiné i ze zprávy Světové banky o kapitálovém trhu v ČR, rovněž publikované na webových stránkách Ministerstva financí ČR²⁾. Současně se jako povinná náležitost emisních podmínek navrhuje stanovit upozornění, že ČNB neprovádí dohled a prospekt schvaluje jen z hlediska úplnosti a nikoli věcné správnosti. Tím by mělo být posíleno odpovědné investování do korporátních dluhopisů, které jsou důležitou součástí kapitálového trhu.

Další změny se provádí v zákoně č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, kde se v položce 65 v bodě 2 provádí oprava odkazu a v dalších bodech se provádí změny nezbytné s ohledem na snahu o harmonizaci distribuce na finančním trhu. Kromě změn reagujících na změnu zákona č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, ve znění pozdějších předpisů (dále též "") se upravuje výslovně situace, kdy samostatný zprostředkovatel či vázaný zástupce provádí distribuci současně ve více sektorech finančního trhu (konkrétně v oblasti spotřebitelského úvěru, doplňkového penzijního spoření, kapitálového trhu a pojištění).

V zákoně č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisu (dále též "") se výslovně upravuje řešení úpadku souborů majetku bez právní subjektivity, konkrétně podfondu akciové společnosti s proměnným základním kapitálem a podílového fondu. Opět se jedná o otázku, po jejímž řešení trh dlouhodobě volá, zejména z důvodu možného poskytování úvěrů těmto zařízením (nonsubjektům) či s ohledem na možnou emisi dluhopisů těmito zařízeními.

V ZDPS se provádí harmonizace úpravy distribuce v oblasti penzijních produktů. Zejména se odstraňuje provazba na ZPKT, která se po transpozici směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU, ve znění směrnice 2016/1034 (dále též jen "") k 3. lednu 2018 ukázala jako problematická. S ohledem na přechodná ustanovení v délce 24 měsíců je nutné rychlé řešení touto novelou. Jiné změny se v tomto zákoně neprovádí.

Co se týče novely ZISIF, tak zde se zapracovávají zejména některé připomínky účastníků trhu vzešlé z veřejné konzultace k nařízení o prospektu a k dalším souvisejícím otázkám, které se vztahují zejména k tzv. národní úpravě, tj. právní úpravě, která není povinnou transpozicí směrnic EU. Provádí se zejména tyto změny: