1. Úvod
Parlament České republiky přijal dne 18. května 2022 zásadní novelu
2) zákona č.
16/1993 Sb., o dani silniční (dále jen „
zákon o dani silniční“), která
zákon o dani silniční znovelizovala v takovém rozsahu, že výsledek představuje spíše nový zákon postavený na troskách zákona starého. Deklarovaným důvodem pro tuto zvláštní legislativní techniku je záměr
zákon o dani silniční zcela zrušit z důvodu existence vhodnějších způsobů zpoplatnění užívaní pozemních komunikací,
3) čemuž však nyní brání evropská právní úprava, protože je
zákon o dani silniční přes své stáří a relativní neměnnost právní úpravy transpozičním právním předpisem. Novela tak měla docílit alespoň minimální transpozice dotčených směrnic s tím, že se současně povede jednání na evropské úrovni o jejich zrušení, nebo alespoň o zúžení jejich působnosti tak, aby nezavazovaly Českou republiku k udržování takové daně.
V rámci tohoto článku nejprve budou prozkoumány meze zdanění silničních vozidel plynoucí z práva Evropské unie a následně bude představena nová konstrukce daně silniční a její správy. Zvláštní pozornost bude věnována skutečnosti, že novela nabývá účinnosti v průběhu zdaňovacího období 2022 s tím, že se v plném rozsahu uplatní zpětně od jeho počátku. Nakonec se příspěvek zaměřuje na chybu, ke které při novelizaci došlo a jež činí výklad zákona po novele problematickým.
2. Meze zdanění plynoucí z práva Evropské unie
Provozování silničních motorových vozidel je na úrovni Evropské unie harmonizováno tzv. směrnicí Euroviněta,
4) podle níž musí členské státy Evropské unie zavést zdanění těžkých nákladních automobilů, které slouží k přepravě zboží, a to alespoň v takové výši, jež odpovídá hodnotám v tabulce uvedené v příloze I směrnice Euroviněta. V této tabulce jsou minimální roční sazby pro jednotlivé nákladní automobily odstupňované podle počtu náprav a celkové hmotnosti v tunách. Sazby jsou určeny pro
vozidla od 12 tun
celkové hmotnosti s tím, že se liší podle toho, jaký je závěs hnací soupravy. V případě vzduchového závěsu nebo jeho uznávaného ekvivalentu jsou sazby nižší než pro jiné typy závěsů.
Pro jízdní soupravy, které zahrnují jak kloubová vozidla, tak vozové soupravy, jsou pak v závislosti na celkové hmotnosti soupravy, počtu náprav soupravy a typu závěsu hnací nápravy stanoveny samostatné sazby s tím, že jsou určeny pro
soupravy až od 16 tun
celkové hmotnosti.
Směrnice Euroviněta
vedle minimálních sazeb daně stanoví také maximální rozsah osvobození
od daně či jiných snížení daně. Osvobodit lze vozidla používaná pro účely národní obrany nebo civilní ochrany, požární nebo jiná záchranná vozidla, vozidla pořádkových služeb a vozidla údržby pozemních komunikací. Dále lze osvobodit vozidla, která jsou v silničním provozu používána pouze příležitostně v členském státě, v němž jsou evidována, a která používají pouze fyzické nebo právnické osoby, jejichž hlavní činností není přeprava zboží, pokud přeprava uskutečňovaná těmito vozidly nenarušuje hospodářskou soutěž a pokud to schválí Evropská komise. Výjimečně lze zachovat i další osvobození od daně nebo jiné snížení daně, pokud bylo zavedeno již dříve a je zavedeno ze zvláštních sociálně ekonomických důvodů nebo z důvodů infrastruktury daného státu. Tato osvobození od daně nebo snížené sazby se mohou vztahovat pouze na vozidla, která jsou evidována v daném členském státě a uskutečňují přepravu výlučně v rámci přesně vymezené části jeho území. K tomu musí dát souhlas Rada Evropské unie.
Jiná osvobození či snížení daně nelze zavést, pokud by pro ně neexistoval právní základ v některém předpisu Evropské unie. Jedním z takových předpisů je směrnice o kombinované přepravě,5) podle které lze zčásti osvobodit vozidlo, které je zapojeno do kombinované dopravy, tedy do dopravy nákladu ze zdrojového skladu na blízkou železnici, nebo naopak z blízké železnice do cílového skladu. V případě, že je určité vozidlo používáno výlučně pro účely kombinované dopravy, tak jej lze osvobodit od daně zcela, a navíc může v takovém případě být zapojeno do systému kombinované dopravy nejen vzhledem k železniční dopravě, ale také vzhledem k vodní dopravě.
3. Nové principy daně silniční
Oproti stávající právní úpravě došlo k zásadnímu zúžení předmětu daně.
Vůbec již nebudou zdaňovány osobní automobily, jiná vozidla určená k přepravě osob a jejich přípojná vozidla.
V souladu se směrnicí Euroviněta budou
nově předmět daně naplňovat pouze vozidla kategorie N2 a N3,
tedy nákladní vozidla s největší povolenou hmotností nad 3,5 tuny,
a jejich přípojná vozidla kategorie O3 a O4,
tedy přípojná vozidla nákladních automobilů s největší povolenou hmotností 3,5 tuny.
Údaje o vozidle se budou i nadále zjišťovat z technického průkazu vozidla, avšak nově bude zakotveno, že je lze
sekundárně zjistit i z jiných technických dokladů vozidla,
pokud nejsou v technickém průkazu uvedeny.
Protože zákon nově používá přesnější klasifikaci vozidel (kódy kategorií vozidel a kódy druhů karoserie), může se stát, že technický průkaz či jiný technický doklad k vozidlu takovou klasifikaci nebude obsahovat. Může se to týkat zejména starších vozidel. V takovém případě zákon výslovně
odkazuje na použití kritérií podle nařízení o schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel,
6) které obsahuje slovní popis jednotlivých kategorií a druhů karoserie:
Kategorie N zahrnuje motorová vozidla konstruovaná a vyrobená především pro přepravu zboží
a dělí se na: […]
–
kategorii N2: motorová vozidla s maximální hmotností převyšující 3,5 tuny, ale nepřevyšující 12 tun, a
–
kategorii N3: motorová vozidla s maximální hmotností převyšující 12 tun.
Jim odpovídají druhy karoserie vymezené následujícím způsobem:
|
|
|
BA
|
Nákladní automobil
|
Vozidlo, které je konstruováno a vyrobeno výlučně nebo převážně pro přepravu zboží.
Může rovněž táhnout přípojné vozidlo.
|
BB
|
Skříňový automobil
|
Nákladní automobil s prostorem pro řidiče i náklad v jednom celku.
|
BC
|
Tahač návěsu
|
Tažné vozidlo, které je konstruováno a vyrobeno výlučně nebo převážně pro tažení návěsů.
|
BD
|
Silniční tahač
|
Tažné vozidlo, které je konstruováno a vyrobeno výlučně pro tažení jiných přípojných vozidel než návěsů.
|
BE
|
Lehký nákladní automobil
|
Vozidlo s maximální hmotností nepřevyšující 3 500 kg, které nemá místa k sezení a nákladní prostor v jediném oddělení.
|
BX
|
Podvozek s kabinou nebo kryt podvozku
|
Neúplné vozidlo pouze s kabinou (úplnou nebo částečnou), podvozkovým rámem, hnací jednotkou a nápravami, které je určeno ke kompletaci s karoserií podle potřeb dopravce.
|
Vozidlo s kódem druhu karoserie BX není určeno pro provoz na pozemních komunikacích, a proto se mu nestanoví žádná výše daně.
Kategorie O zahrnuje přípojná vozidla
a dělí se na: […]
–
kategorii O3: přípojná vozidla s maximální hmotností převyšující 3,5 tuny, ale nepřevyšující 10 tun, a
–
kategorii O4: přípojná vozidla s maximální hmotností převyšující 10 tun.
Jim odpovídají druhy karoserie vymezené následujícím způsobem:
|
|
|
DA
|
Návěs
|
Přípojné vozidlo, které je konstruováno a vyrobeno tak, aby bylo připojeno k tahači nebo ojnicovému přívěsu a aby na tažné vozidlo nebo ojnicový přívěs působilo výrazným svislým zatížením.
Do jízdní soupravy se připojuje pomocí návěsového čepu a točnice.
|
DB
|
Přípojné vozidlo tažené ojí
|
Přípojné vozidlo, které má nejméně dvě nápravy, z nichž alespoň jedna je řízená:
a) které je opatřeno tažným zařízením, které je pohyblivé ve svislém směru (ve vztahu k přípojnému vozidlu), a
b) které přenáší na tažné vozidlo svislé statické zatížení menší než 100 daN
|
DC
|
Přípojné vozidlo s nápravami uprostřed
|
Přípojné vozidlo, u kterého jsou nápravy umístěny blízko těžiště vozidla (je-li náklad rovnoměrně rozložen), takže se na tažné vozidlo přenáší pouze malé statické svislé zatížení, které nepřekračuje 10 % zatížení odpovídajícího maximální hmotnosti přípojného vozidla nebo zatížení 1 000 daN (podle toho, která hodnota je nižší).
|
DE
|
Přípojné vozidlo s nevýkyvnou ojí
|
Přípojné vozidlo, u kterého je náprava nebo skupina náprav vybavena ojí, jež přenáší na tažné vozidlo statické zatížení, které nepřekračuje 4 000 daN vzhledem k jeho konstrukci a které neodpovídá definici přípojného vozidla s nápravami uprostřed.
Do jízdní soupravy se nepřipojuje pomocí návěsového čepu a točnice.
|
Protože směrnice Euroviněta stanoví
minimální sazby daně pro samostatná nákladní vozidla odlišně od minimálních sazeb daně pro jejich soupravy,
odráží se tato skutečnost také v konstrukci daně silniční. Přitom však dochází k racionalizaci konstrukce daně tak, aby nebyla nadmíru zatěžující ani pro poplatníky daně, ani pro jejího správce. Zejména tak nedochází k tomu, že by se sledovalo to, v jakých jízdních soupravách ve skutečnosti dané vozidlo figurovalo.
Nebude tak nutné za tím účelem vést zvláštní evidenci.
Bylo tak zvoleno řešení, které je použito i v některých jiných členských státech Evropské unie. Dále na rozdíl od směrnice Euroviněta
Zákon je tak postaven na zjednodušujícím předpokladu, že nákladní vozidla s druhem karoserie „nákladní automobil“ (kód BA) a „skříňový automobil“ (kód BB)
nejsou zpravidla zapojována do jízdních souprav a jezdí samostatně.
Z tohoto důvodu se pro taková nákladní vozidla stanoví
samostatná sazba daně
podle jejich největší povolené hmotnosti.
Tento předpoklad samozřejmě neplatí bezvýjimečně, protože vozidla vybavená tažným zařízením mohou tvořit soupravu s přívěsem. Zákon tuto skutečnost kompenzuje tím, že
do předmětu daně zahrnuje také přípojná vozidla s výjimkou návěsů,
protože návěsy mohou z povahy věci být taženy pouze tahačem návěsů, a nikdy tak nemohou být součástí jízdní soupravy ani s nákladním automobilem, ani se skříňovým automobilem.
Naopak tahače návěsů (kód druhu karoserie BC) a silniční tahače, tedy tahače přívěsů (kód druhu karoserie BD), do souprav zpravidla zapojovány jsou a samostatně jezdí pouze výjimečně. Zákon proto opět vychází ze zjednodušujícího předpokladu, že
tahače jezdí v soupravě vždy a nezdaňuje je jako samostatná vozidla
podle jejich největší povolené hmotnosti, ale
zdaňuje je podle největší povolené hmotnosti jízdní soupravy.
V případě
silničních tahačů
se však oba zjednodušující předpoklady nepříznivě potkávají, a přívěsy by tak byly daněny jak samostatně, tak v rámci vyššího zdanění tahačů. Zákon proto vychází ze třetího zjednodušujícího předpokladu, a sice že ten, kdo má silniční tahač a k tomu přívěs, používá tyto přívěsy s tímto tahačem, a proto je
přípojné vozidlo osvobozeno od daně silniční, pokud má jeho poplatník daně také silniční tahač.
Zákon pro osvobození nestanoví jiné podmínky, a proto se osvobozuje
neomezené množství přípojných vozidel
u jednoho poplatníka bez ohledu na to, kolik má silničních tahačů, a bez ohledu na to, zda mají tato vozidla navzájem kompatibilní tažné zařízení, tedy zda je lze za sebe vůbec zapojit.
Přestože jsou předmětem daně vozidla s hmotností přesahující 3,5 tuny, je pro ně v souladu se směrnicí Euroviněta v případě nákladních automobilů, skříňových automobilů a přípojných vozidel
stanovena výše daně až od 12 tun největší povolené hmotnosti
. V případě tahačů pak skutečné zdanění začíná
až od 16 tun největší povolené hmotnosti jízdní soupravy.
Zákon opustil tradiční vymezení základu a sazby daně, protože již podle stávajícího znění nebyla daň vypočtena jako jejich součin, ale ve skutečnosti docházelo k nalezení příslušné hodnoty v tabulce sazeb. V souladu s aktuálními závěry teorie finančního práva je proto nově
vymezen pouze konstrukční prvek výše daně.
7) Protože výše daně vychází z minimálních sazeb podle směrnice Euroviněta, která zakazuje jejich další snižování, neupravuje zákon oproti stávajícímu znění snížení výše daně.
Osvobození od daně bylo také zásadním způsobem zredukováno v návaznosti na to, že se zdaňují pouze těžké nákladní automobily, a není tedy třeba zavádět osvobození směřující na jiné druhy vozidel. S ohledem na to, že směrnice Euroviněta stanoví maximální možný rozsah osvobození od daně, byl okruh osvobození dále zredukován tak, aby z něj nevybočoval.
Osvobození od daně bude nově možné rozčlenit na
věcná osvobození,
která jsou založena na povaze vozidla, a na
osobní osvobození,
která jsou založena na povaze poplatníka. Výjimkou je osvobození přípojných vozidel u poplatníka, který zdaňuje silniční tahač, což představuje
kombinaci osobního a věcného osvobození.
Věcná osvobození
dopadají na vozidla vybavená modrým či červenomodrým majákem
8) a vozidla určená jako státní hmotná rezerva, pokud nejsou používána k podnikání.
9)
Osobní osvobození
pak dopadají na diplomatická vozidla,
10) vozidla poskytovatele zdravotních služeb, báňské záchranné služby nebo horské záchranné služby, jsou-li v technickém průkazu vozidla označena jako sanitní nebo záchranářská,
11) vozidla Českého červeného kříže, a to v rozsahu osvobození podle zákona upravujícího Český červený kříž,
12) a vozidla vlastníka pozemní komunikace, správce pozemní komunikace nebo jimi pověřené osoby, jsou-li používána výlučně k zabezpečení sjízdnosti nebo schůdnosti pozemní komunikace.
13)
Sleva na dani spojená s kombinovanou dopravou zůstává s výjimkou terminologických úprav beze změny, pouze ustanovení o prokazování nároku na slevu
14) se nově transformuje na
záznamní povinnost.
15) Jde však pouze o legislativně přesnější vyjádření stávajícího postupu, protože ani doposud nebyl poplatník povinen nárok na slevu v každém jednotlivém případě prokazovat z vlastní iniciativy, ale postačilo uplatnit slevu v daňovém přiznání.
Nově vymezený konstrukční prvek „výpočet daně“
přesně vymezuje to, jakým způsobem se daň vypočte. Nově se také výslovně stanoví již existující pravidlo, a sice že
daň silniční je pouze jedna, ale vypočte se jako součet dílčích daní za jednotlivá vozidla.
4. Změny ve správě daně silniční
Oproti stávajícímu modelu správy daně dojde k určitému zjednodušení, protože se
ruší institut záloh na dani a daň bude hrazena pouze jednou do dne její splatnosti.
Zrušení povinnosti platit zálohy se také uplatní
již pro zdaňovací období roku 2022
s tím, že již dříve byla povinnost je hradit prominuta tzv. generálním pardonem vydaným podle
§ 260 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „
daňový řád“).
16)
Dále dochází ke
zrušení registrační povinnosti,
do budoucna tak nebude nutné podávat ani přihlášku k registraci k dani, ani oznámení o změně registračních údajů. Ve vztahu k dříve vzniklé registrační povinnosti dochází k jejímu zániku
bez nutnosti jakéhokoliv úkonu ze strany daňového subjektu. Správce daně nebude o zrušení registrace vydávat rozhodnutí. Stejně jako jiné změny, i zrušení registrační povinnosti nastane
zpětně k 1. lednu 2022,
což znamená, že se případně konvaliduje také nesplnění registrační povinnosti, která podle dosavadních předpisů vznikla od počátku roku 2022 a trvala až do dne účinnosti novely. Za toto nesplnění registrační povinnosti proto
nelze uložit pokutu
za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy podle
daňového řádu.
S ohledem na změny v předmětu a výši daně lze očekávat také
změny v daňovém přiznání,
které je nyní upraveno ve vyhlášce.
17) S odloženou účinností se navíc stanoví, že daňové přiznání a dodatečné daňové přiznání bude
od 1. ledna 2025 možné podat pouze elektronicky.
Povinnost podávat daňové přiznání a dodatečné daňové přiznání elektronicky se od tohoto data uplatní
pro všechna zdaňovací období počínaje zdaňovacím obdobím roku 2022.
Ve vztahu ke zdaňovacím obdobím do roku 2021 (tedy podle starého znění zákona) tak bude možné podávat daňová přiznání a dodatečná daňová přiznání i nadále v listinné podobě. Naopak ve vztahu ke zdaňovacím
obdobím od roku 2022 bude nutné je podávat elektronicky, a to i v případě, kdy by šlo o dodatečné daňové přiznání k řádnému daňovému přiznání, které bylo podáno dříve v listinné podobě.
V daňovém přiznání se uvádí zejména vozidla, za která je dílčí daň vyšší než 0 Kč. I nadále bude
povinné uvádět v něm osvobozená vozidla,
nově však
pouze v případě, kdy je pro ně jinak stanovena nenulová výše daně.
18) V daňovém přiznání se budou uvádět také vozidla, u kterých byla
uplatněna sleva na dani.
Ze zákona byla vypuštěna ustanovení duplikující úpravu obsaženou v
daňovém řádu, případně navazující na již zrušený zákon č.
337/1992 Sb., o správě daní a poplatků.
Daňové přiznání se i nadále podává do 31. ledna kalendářního roku následujícího po uplynutí zdaňovacího období a k tomuto datu je daň také splatná.
Zrušena byla zvláštní úprava zaokrouhlování, zaokrouhlovat se bude podle obecné právní úpravy uvedené v
daňovém řádu.
19) Podle té se
daň jako celek zaokrouhluje na celé koruny nahoru.
Výpočet na základě daňové sazby, koeficientů, ukazatelů a výsledek přepočtu měny se pak provádí s přesností na dvě platná desetinná místa. Postupné zaokrouhlování ve dvou nebo více stupních je nepřípustné.
V souvislosti s tím vyvstala v praxi otázka, jak je to se zaokrouhlováním dílčích daní za jednotlivá vozidla. Dílčí daň není konečnou daní, navíc by zaokrouhlování na celé koruny nahoru bylo nepříznivé pro poplatníka, a proto se i s odvoláním na princip
přiklání autor článku k tomu, že se
dílčí daň za jednotlivá vozidla samostatně nezaokrouhluje.
Nově se stanoví limit pro předepsání a placení daně.
Činí-li daň méně než 100 Kč, tak se sice vyměří, avšak vyměřená částka se nepředepíše a neplatí.
Pro případné další úpravy stanovené daně však i v tomto případě bude vyměřovací řízení ukončeno, a nevznikne tak složitá procesní situace spojená s neukončeným vyměřovacím řízením.
5. Účinnost změn
Novela
zákona o dani silniční nabývá účinnosti atypicky
k 1. červenci 2022,
tedy v průběhu zdaňovacího období. Důvodem je to, že se nové znění má uplatnit již ve vztahu ke zdaňovacímu období roku 2022. To v návaznosti na judikaturu Ústavního soudu
nemusí bez dalšího znamenat, že je právní úprava pravě retroaktivní.
20) Zároveň ale Ústavní soud vyslovil názor, že pokud zákonodárce přikázal daňovým subjektům, aby si pro dané zdaňovací období zvolily pravidla, která pak musí po celé zdaňovací období dodržovat, tak by tato pravidla měl také sám respektovat a nesmí je bez závažného důvodu měnit k tíži daňového subjektu.
21) Stejně tak platí, že při změně právní regulace určitého chování je nutné poskytnout adresátům zákona dostatečný časový prostor pro adaptaci na nová pravidla.
22) Novela měla přinést snížení daně ve vztahu k jednotlivým vozidlům, protože sleduje minimální zdanění podle směrnice Euroviněta. V případě tahačů pak sice dochází k navýšení údaje, od kterého se odvozuje výše daně (již nejde o největší povolenou hmotnost samotného vozidla, ale zdaňuje se podle největší povolené hmotnosti jízdní soupravy), ale spolu se snížením výše daně se jim navíc nebudou zdaňovat přípojná vozidla, protože jsou u nich osvobozena od daně. V návaznosti na odpuštění záloh v kalendářním roce 2022 navíc dochází k tomu, že první povinnosti spojené s novou právní úpravou daně nastanou až k 31. lednu 2023. Měly by tak být splněny obě výše uvedené podmínky, a sice že
změna není k tíži poplatníků
a je jim dán
dostatečný časový prostor pro adaptaci na nové pravidlo,
a proto ani změna v průběhu zdaňovacího období nemusí být obecně protiústavní z důvodu zásahu do právní jistoty poplatníků.
6. Legislativní chyba ve vztahu k § 6 zákona o dani silniční
Při přijímání novely
zákona o dani silniční bohužel došlo ke vzniku
legislativně technické chyby,
v důsledku které nedošlo ke zrušení
§ 6 zákona o dani silniční obsahujícího sazby daně. To vedlo k nevhodné situaci, kdy
vedle sebe stojí nový
§ 5
upravující výši daně
upravující odlišně sazby daně spolu s jejich případným zvýšením a snížením.
Jak je patrné z platného znění zákona s vyznačením změn, které bylo obsaženo ve vládním návrhu zákona,
23) bylo cílem vlády vypustit
§ 6 zákona o dani silniční bez náhrady. To se však nestalo, a je tedy nutné vyjasnit, jakým způsobem zákon vykládat.
Ustanovení
§ 6 zákona o dani silniční je tak v tuto chvíli obsoletním ustanovením, které bylo v zákoně ponecháno v důsledku legislativně technické chyby. Jako takové by se k němu
nemělo při aplikaci v plném rozsahu přihlížet.
Při aplikaci zákona by se proto nemělo použít. Současně je však vysoce žádoucí, aby tento nedostatek byl napraven nejen výkladem, ale
§ 6 zákona o dani silniční byl skutečně zrušen, aby neztěžoval intepretaci zákona.
7. Závěr
Novela
zákona o dani silniční představuje zásadní změnu, která svým rozsahem představuje spíše přijetí nového
zákona o dani silniční. Došlo k zúžení předmětu daně, osvobození od daně, úpravě výpočtu daně, odstranění reliktních ustanovení zejména v oblasti správy daně a celkovému zjednodušení správy daně. Z politicko-taktických důvodů však nedošlo k vydání zcela nového zákona, a to zejména proto, že konečným cílem aktuální politické reprezentace je úplné zrušení této daně, pokud se podaří na poli Evropské unie dosáhnout potřebné shody. Překotné přijímání novely pak bohužel vedlo k nepříjemné legislativně technické chybě, kterou však lze výkladově překlenout. Zákonodárce by ji však měl co nejdříve výslovně opravit.
Novela byla vedena snahou o co největší úlevu poplatníků od daně silniční, a to jak ve vztahu k její výši, tak ve vztahu k náročnosti její správy. Z tohoto důvodu se
zákon o dani silniční stal nově ryze transpozičním zákonem, který co možná nejvíce kopíruje úpravu ve směrnici Euroviněta.
Návrh má zpětné účinky. To samo o sobě nemusí znamenat jeho protiústavnost, jak bylo diskutováno výše, avšak přesto představuje zavádění změn daňových zákonů se zpětnými účinky zcela nevhodnou techniku změn daňových zákonů, která navíc přestává být ojedinělá. Do budoucna by se jí proto měl zákonodárce spíše vyhnout, pokud tím nedochází k řešení zcela mimořádné situace, která nesnese odkladu. Je však otázkou, nakolik jde o případ novelizace
zákona o dani silniční.