Článek ve svém úvodu vymezuje práva duševního vlastnictví a jeho dvě hlavní složky, jimiž jsou autorská práva a průmyslová práva, včetně jejich vzájemného porovnání. V další části je stručně popsáno řízení o udělení právní ochrany. Stěžejní část článku tvoří rozbor vybraných druhů průmyslových práv, který je na závěr shrnut do přehledové tabulky.
Průmyslová práva v právních předpisech
Ing.
Marek
Jošt,
Ph.D.
Základní právní předpisy
Průmyslová práva jsou spolu s autorskými právy často označována jako práva duševního vlastnictví a tvoří součást nehmotných aktiv. Autorská práva a průmyslová práva se od sebe liší zejména způsobem ochrany. Ačkoli předmětem tohoto článku jsou zejména průmyslová práva, je třeba pro správné pochopení problematiky uvést alespoň stručně několik informací týkajících se autorských práv. Přehled nehmotných aktiv, jež jsou chráněna autorským a průmyslovým právem, obsahuje níže uvedená tabulka.
Tabulka 1: Přehled práv duševního vlastnictví
Duševní vlastnictví
Autorská práva
Průmyslová práva
Technická řešení
Označení
Ostatní
Autorská díla
Související díla
Software
Databáze
Vynález
Užitný vzor
Topografie
Ochranná známka
Označení původu
Zeměpisné označení
Obchodní firma
Domény
Průmyslový vzor
Know-how
Odrůdy rostlin
Objevy
Goodwill
Zdroj: Čada (2009) a Svačina (2010).
Autorské právo upravuje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (dále jen „autorský zákon“). Ten v § 2 definuje autorské dílo, souborné dílo a uvádí rovněž, co dílem naopak není. Za dílo se považuje kromě zákonem vyjmenovaných položek také počítačový program, který je původní, a je tedy autorovým vlastním duševním výtvorem. Stejně tak se považuje za autorské dílo (souborné) databáze představující způsob výběru nebo uspořádání obsahu autorovým vlastním duševním výtvorem a její součásti jsou systematicky nebo metodicky uspořádány a jednotlivě zpřístupněny elektronicky či jiným způsobem. Jiná kritéria se pro stanovení způsobilosti počítačového programu a databáze k ochraně neuplatňují. Autorem díla je podle zákona vždy fyzická osoba, příp. více fyzických osob (spoluautorů).
Právo autorské vzniká k dílu v okamžiku, kdy je dílo vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě. Zničením věci, prostřednictvím níž je dílo vyjádřeno, autorské právo k dílu nezaniká. Pokud někdo nabude vlastnické či jiné právo k věci, jejímž prostřednictvím je dílo vyjádřeno, nenabývá tato osoba oprávnění k výkonu práva dílo užít. Poskytne-li autor díla oprávnění k výkonu práva dílo užít jiné osobě, zůstává nedotčeno vlastnické či jiné právo k věci, jejímž prostřednictvím je dílo vyjádřeno.
Právo autorské zahrnuje dvě skupiny práv, a to osobnostní práva a práva majetková.
Osobnostní práva
souvisejí s právem autora rozhodnout o zveřejnění díla, o způsobu uvedení díla při zveřejnění, o udělení svolení k jakékoli změně nebo zásahu do díla apod. Autor má právo na dohled nad plněním povinností jinou osobou. Osobnostních práv se autor nemůže vzdát, jelikož jsou nepřevoditelná a zanikají smrtí autora. Po smrti autora si nikdo nesmí osobovat autorství k dílu. Ochrany se může domáhat i po zániku majetkových prá