Zjednodušení právního řádu se mnohdy stává i drobnou nabídkou nejrůznějších volebních programů. Hledání odpovědí na otázky zjišťující, čeho by se takové zjednodušení mělo týkat a jak by bylo uskutečněno, bude asi dlouhodobou záležitostí. Odpovědi se budou dotýkat jak konstrukce, tak i potřeby uzákonění práv a povinností, jakož i jazykového vyjádření již vytvořené konstrukce.
Pár poznámek ke „sdělení“ v právním řádu
JUDr.
Alena
Kohoutková
Obecně
Dnes si povšimněme takové jazykové maličkosti jako je slovo „sdělení“ a pro toho, kdo vydrží číst dokonce, tak slibuji, že se zmíním ještě o jednom slově, a to o „předražku“.
Na samotném slově „sdělení“ není na první pohled nic zajímavého, natož problematického. Z Wikipedie1 se dovídáme, že
„
), předání či rozšíření nějaké
Sdělení
je obecně
oznámení
(cizím výrazem také
notifikace
zprávy
či
informace
.Za sdělení je ale možné chápat i tuto zprávu nebo informaci samotnou. Adresátem sdělení může být jak konkrétní člověk, tak neurčitý okruh osob. Ke sdělení může dojít osobně nebo prostřednictvím sdělovacích prostředků (
médií
).V
sociologii
veškeré
chování
má význam sdělení. Člověk, který je v kontaktu s druhými lidmi, neustále komunikuje.Komunikaci (výměnu sdělení) ve společnosti, anebo mezi člověkem a strojem, označujeme také slovem interakce či
1)interaktivita
. K základním formám
sociální interakce
pak patří například
kooperace
nebo
konflikt.
“.Problémy nastanou právě až s použitím tohoto slova v legislativě, kde se váže velmi úzce k provádění výkonu práv a povinností stanovených právními předpisy pro veřejnou správu, včetně moci státní, ať se jedná o moc zákonodárnou, výkonnou, či soudní.
A přiznejme, že i předávání informací od subjektů, které mají co do činění s veřejnou správou, je obvykle považováno za sdělení. I tady však se někdy k určité formě sdělení používají příhodnější označení, jako např. daňové tvrzení či nejrůznější návrhy předjímané právními předpisy.
Pro ilustraci si uveďme několik příkladů a četnost použití tohoto slova v jednotlivých procesních úpravách, než zjistíme, že podstatný problém s tímto slovem vznikl ve správním řádu, tj. zákonu č. 500/2004 Sb., což je do jisté míry naznačeno i ve Wikipedii, ze které je shora uvedená citace.
Sbírka zákonů, trestní a občanskoprávní proces
Za snad nejpřehlednější lze považovat zacházení se slovem sdělení v
zákoně č. 309/1999 Sb. ze dne 11. 11. 1999, o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv
. V § 2 se dovídáme, ve kterých případech je použití formou sdělení nezbytné, což se týká např.–
informace o vyhlášení nálezu Ústavního soudu,
–
sdělení předsedy Poslanecké sněmovny o tom, že se Poslanecká sněmovna na své první schůzi o zákonném opatření Senátu neusnesla, či
–
nejrůznějších sdělení ústředních správních úřadů, pokud povinnost vyhlásit ve Sbírce zákonů stanoví zvláštní zákon,
–
jakož i sdělení Ministerstva vnitra o opravě tiskové chyby.
Pak již jen § 8 a § 10 téhož zákona určuje způsob číslování, a to včetně sdělení, v rámci Pravidel pro vydávání Sbírky zákonů a Sbírky mezinárodních smluv.
Poměrně zřetelně užívá pojem sdělení i zákon č. 141/1961 Sb., trestní řád a zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád.
je sdělení velmi významné svým dopadem ve spojení se sdělením obvinění, neopominutelné je sdělení o výslechu svědka, jakož i předsedou senátu sdělení věci, která bude projednávána při zahájení hlavního líčení. Lze podotknout, že se vzrůstající oblibou slova „sdělení“ zmíněné „sdělení obvinění“ nahradilo např. dlouho užívané „vznesení obvinění“, jehož smysl asi nebudil příliš mnoho pochybností, které by byly důvodem ke změně.
lze konstatovat, že hledaný pojem se v textu zákona jako určitý instrument na počátku téměř nevyskytoval. Nicméně se i zde objevil s postupem času a zvyšováním obliby tohoto pojmu ke konci devadesátých let minulého století. Většinou je tento pojem používán jako forma informace vyvěšované na úřední desce.
Správní proces
K zásadní změně využívání tohoto pojmu v textech zákonů došlo až při rekodifikaci správního práva, tedy přijetím
zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.
Tento nový procesní předpis nah