Finanční trh nabízí retailovým (česky drobným) investorům celou řadu možností, kam uložit volné, aktuálně nepotřebné finanční prostředky. Jednou z možností je investování prostřednictvím fondů kolektivního investování, které umožňují investovat úspory snadněji, s poněkud menším rizikem, při zachování reálné naděje na vyšší zhodnocení oproti pouhému uložení peněz např. na spořicí účet u banky. Podstata kolektivního investování spočívá ve shromažďování peněžních prostředků od jednotlivých drobných investorů. Investor svěřuje své finanční prostředky fondu a o jejich investování se za něj stará odborník – portfolio manager (česky správce fondu).
Investiční a podílové fondy, danění a osvobození od daně
Ing.
Miloš
Longin
Kam investovat
Atraktivita tohoto způsobu ukládání peněz bude zřejmě v nedaleké budoucnosti ještě stoupat z důvodu plánované legislativní změny. Od 1. 1. 2024 by totiž měla pravděpodobně nabýt účinnosti novela zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, která zavádí nový produkt spoření, kterým je investiční penzijní účet, a která má dopad i na další zákony. V dřívějším návrhu novely se produkt nazýval „účet dlouhodobých investic“, ale legislativci nakonec změnili název na „investiční penzijní účet“. Tento pojem lépe vystihuje hlavní cíl investičního produktu, kterým je zabezpečení na stáří1).
Investice v rámci kolektivního investování obhospodařuje profesionální správce fondu daleko intenzivněji, než je většinou schopen drobný individuální investor, disponuje nesrovnatelně větším objemem prostředků než individuální investor a může je v rámci své investiční činnosti umístit do nejrůznějších aktiv a omezit tak riziko plynoucí z případného negativního vývoje hodnoty konkrétního aktiva, pro individuálního investora zpravidla nedosažitelném. Investování ve velkém zároveň snižuje náklady investování. Investor sám se nemusí zabývat těmito činnostmi, ale současně má možnost průběžně sledovat úspěšnost vybraného fondu, která se odráží ve vývoji hodnoty – kurzů, popř. podílů nakoupených investičních nástrojů, které jsou pravidelně publikovány na webových stránkách příslušného správce fondu.
Fondy kolektivního investování
Existují tyto základní formy fondů kolektivního investování2):
„Fondem kolektivního investování je
a)
právnická osoba se sídlem v České republice, která je oprávněna shromažďovat peněžní prostředky od veřejnosti vydáváním akcií a provádět společné investování shromážděných peněžních prostředků na základě určené investiční strategie na principu rozložení rizika ve prospěch vlastníků těchto akcií, a dále spravovat tento majetek, a
b)
podílový fond, jehož účelem je shromažďování peněžních prostředků od veřejnosti vydáváním podílových listů a společné investování shromážděných peněžních prostředků na základě určené investiční strategie na principu rozložení rizika ve prospěch vlastníků těchto podílových listů a další správa tohoto majetku.
Za fond kolektivního investování se považuje též podílový fond nebo akciová společnost s proměnným základním kapitálem, jehož nebo jejímž účelem je shromažďovat peněžní prostředky alespoň od dvou fondů kolektivního investování nebo srovnatelných zahraničních investičních fondů anebo podfondů fondu kolektivního investování nebo srovnatelných zahraničních zařízení, investuje-li takový fond, podfond nebo zařízení do podílových listů nebo investičních akcií vydávaných tímto podílovým fondem anebo touto akciovou společností s proměnným základním kapitálem více než 85 % hodnoty svého majetku.“
Poznámka 1
Kromě fondů kolektivního investování lze nalézt mezi investičními fondy i tzv. fondy kvalifikovaných investorů3), což jsou právnické osoby, které sdružují prostředky od vkladatelů a investují do různých aktiv. Kvalifikovaný investor je ten, který učiní prohlášení, že si je vědom rizik s investováním spojených, a investuje částku minimálně 125 tisíc eur, v některých případech jen 1 milion korun. To je velký rozdíl oproti fondům dostupným veřejnosti, které musí dodržovat například pravidla rozložení (diverzifikace) majetku, zatímco fond kvalifikovaných investorů může držet třeba jen jediné aktivum.
Poznámka 2
Je zajímavé, že podle České národní banky se investičními fondy rozumí pouze investiční a podílové fondy jiné než fondy peněžního trhu. Platí totiž nařízení Evropské centrální banky, podle kterého nejsou data za fondy peněžního trhu součástí statistiky investičních fondů.
Fondy kolektivního investování se tedy zjednodušeně řečeno člení na investiční fondy a podílové fondy. Základní rozdíl mezi nimi spočívá v tom, že zatímco u investičního fondu
investor (jednorázově, nepravidelně nebo pravidelně) nakupuje akcie tohoto fondu (právnick