U velkých nebo dlouhodobých obchodních zakázek, stejně jako u průběžných dodávek elektřiny, tepla a plynu, kdy se celková spotřeba (a tedy konečná cena) určuje až za poměrně dlouhé časové (zúčtovací) období, je dodavatel v riskantní pozici. Průběžně vznikající výlohy platí ze svého, přičemž si není jistý, zda odběratel cenu skutečně plně uhradí. Proto bývá v praxi sjednáno poskytnutí zálohy (záloh) placené před dodáním zboží nebo poskytnutím služby. Příjemce zálohy (dodavatel) tak má záruku, že neodejde s prázdnou, a navíc nemusí výlohy spojené s realizací zakázky hradit ze svého. A systém záloh je výhodný i pro odběratele, který průběžně v delším čase platí poměrně nízké částky, které jej finančně nezatěžují, a konečná částka, resp. doplatek, pak již nevypadá tak hrozivě. S novým občanským zákoníkem přibyla od roku 2014 i poněkud archaicky znějící, právně silnější alternativa tzv. závdavku. Věnovat se tedy budeme jen soukromoprávním zálohám/závdavkům, nikoli daňovým.
Zálohy a závdavky
Ing.
Martin
Děrgel
Co je záloha?
Asi všichni víme, co se rozumí
zálohou
. Jedná se o dohodnutou peněžní částku zaplacenou odběratelem (zákazníkem) předem, tedy
před splněním závazku dodavatele
vyplývajícího ze smlouvy – nejčastěji smlouvy o dílo, kupní nebo a o dodávce energie. Tím to ale nekončí a dříve či později
mohou nastat dva scénáře
:–
pozitivní scénář:
–
dodavatel dostojí svému závazku a předmět smlouvy splní, např. vyrobí a dodá kuchyňskou linku,
–
čímž vznikne dodavateli nárok na dohodnuté protiplnění, např. na kupní cenu nebo na cenu za dílo,
–
předem přijatá záloha se započte na úhradu této ceny a mezi stranami se pak vypořádá už pouze vzniklý rozdíl: obvykle jde o nedoplatek, který doplatí odběratel, případný přeplatek by měl dodavatel vrátit.
–
negativní scénář:
–
předmět smlouvy není naplněn a je úplně jedno, jestli za to může dodavatel (např. zakázku nestihne), odběratel (např. odstoupí od smlouvy, protože sežene výhodnějšího dodavatele), nějaká třetí osoba (dopravce při přepravě zboží zničí), případně tzv. vyšší moc (blesk zapálí výrobní závod dodavatele),
–
čímž vznikne nárok naopak odběrateli na vrácení (marně) předem zaplacené zálohy na budoucí cenu,
–
jinou záležitostí je případné další právní řešení smluvní pokutou, požadováním náhrady škody apod.
Zdaleka ne každý obchodní případ probíhá tak, že zákazník přijde do prodejny, kde si z nabídky zboží vybere a ihned za něj zaplatí. Jak prosté, právně i ekonomicky bezpečně – z pohledu dodavatele i odběratele. Někdy
zákazník požaduje produkt, který prodejce musí teprve objednat u dodavatele nebo na zakázku vyrobit
. Pro odběratele se tímto situace komplikuje pouze málo – v termínu dodání, k němuž dojde až později. Naproti tomu pro dodavatele se obchod stává méně bezpečným kvůli riziku, jestli odběratel dostojí slibu a objednané zboží převezme a hlavně zda za něj zaplatí. Navíc dodavateli zpravidla ihned nabíhají průběžně výdaje souvisící se zakázkou, které musí hradit, jako např. nákup materiálu, mzdy zaměstnanců, externí subdodávky. Proto bývá v těchto případech v praxi
dohodnuta určitá platba odběratele předem
, která má charakter
zálohy
na cenu.Příklad 1
Záloha předem chrání dodavatele
Pan Jiří podniká jako stolař ve výrobě dřevěného nábytku. Některé kusy má již vyrobené, a tak si je může zákazník ihned odnést, stačí, když zaplatí prodejní cenu. Obvykle ale pracuje na zakázku tak, že si zákazník nejprve objedná výrobu konkrétního kusu nábytku a po pár týdnech výroby si pro něj přijde, zaplatí a výrobek si odnese.
Paní Monika si zrovna u našeho řemeslníka objednala výrobu nové manželské postele z dubu za 20 000 Kč. Za tímto účelem však bude muset pan Jiří nakoupit odpovídající dubové fošny od dřevo-výrobce za zhruba 10 000 Kč. Přitom ale značně riskuje, že dotyčnou zákaznici už nikdy neuvidí nebo že si nakonec objednávku rozmyslí, nebude mít z důvodu náhlé ztráty svého zaměstnání na zaplacení apod. Aby tato rizika pan Jiří minimalizoval a nemusel alespoň základní materiál na požadovanou postel hradit ze svého, požádal paní Moniku o složení zálohy ve výši 50 % konečné ceny. Sice i nadále živnostníkovi hrozí, že si zákaznice koupi posléze rozmyslí nebo bude mít potíž doplatit zbývající část prodejní ceny, ale tato potenciální finanční ztráta by již nebyla až tak bolestivá.
Ještě přirozeněji funguje
zálohový systém u dodávek elektřiny, tepla nebo plynu
, u nichž je typické, že se celková spotřeba média – a návazně na to i konečná cena za něj – zjišťuje za
poměrně dlouhé (zúčtovací) období, které obvykle představuje cyklus 12 měsíců
počínajících od uzavření smlouvy o dodávce energie.Příklad 2
Měsíční zálohy při ročním zúčtovacím cyklu
Nová obchodní společnost ABC, s. r. o., uzavřela 1. 7. 2023 smlouvu o dodávce elektřiny s dodavatelem „Drahá energie, a. s.“. Protože doposud nemá historii spotřeby, dohodly se strany na prvotní výši měsíčních záloh á 10 000 Kč, splatných 15. dne každého kalendářního měsíce. Po roce, k 30. 6. 2024, dojde k prvnímu zjištění skutečné spotřeby elektřiny firmou ABC, s. r. o., která v přepočtu na koruny vyjde například na 150 000 Kč.
Protože odběratel za toto první zúčtovací období uhradil 12 měsíčních záloh (poprvé 15. 7. 2023 a podvanácté 15. 6. 2024) á 10 000 Kč, tedy celkem zaplatil 120 000 Kč, doplatí dodavateli