Reklamní a živnostenská problematika v dotazech a odpovědích
JUDr.
Irena
Fleischmanová
Absence důležitého údaje v reklamě (boty)
Reklamní nabídka značkových oděvů ve snížených cenách byla obsažena v tištěném letáku s tím, že tato nabídka platí ve značkových prodejnách obchodní společnosti, a to v určitém časovém období. Zákaznice tuto nabídku využila v jedné ze značkových prodejen, nicméně personálem byla při placení zboží informována, že předmětná nabídka platí pouze ve vybraných značkových prodejnách, avšak zmíněný reklamní leták tuto informaci postrádal. Zákaznice byla nucena za vybraný oděv zaplatit plnou, nikoli sníženou cenu. Obchodník provozuje svou činnost jako podnikatel-živnostník.
Došlo v daném případě k porušení právních předpisů? Pokud ano, jakých a o jaké protiprávní jednání se případně může jednat? Je možné uvést konkrétní právní úpravu a výši postihu za takové jednání?
Reklamní činnost upravuje zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o regulaci reklamy“). Příslušné ustanovení tohoto právního předpisu [§ 2 odst. 1 písm. b) citovaného zákona] zakazuje reklamu, která je nekalou obchodní praktikou podle zvláštního právního předpisu (§ 4 odst. 1 a 3 v návaznosti na § 5a odst. 1 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů; dále jen „zákon o ochraně spotřebitele“).
Obchodní praktika se považuje za klamavou, pokud ve svých věcných souvislostech a s přihlédnutím ke všem jejím rysům, okolnostem a omezením sdělovacího prostředku, opomene uvést podstatnou informaci, kterou spotřebitel potřebuje pro rozhodnutí ohledně koupě, čímž způsobí nebo může způsobit, že spotřebitel učiní rozhodnutí ohledně koupě, které by jinak neučinil.
Popsaného protiprávního stavu, resp. přestupku, se může dopustit právnická nebo podnikající fyzická osoba v postavení „zadavatele“ nebo „zpracovatele“ reklamy. („Zadavatelem“ reklamy je právnická nebo fyzická osoba, která objednala – „zadala“ ke zpracování u jiné právnické či fyzické osoby reklamu. „Zpracovatelem“ reklamy je právnická nebo fyzická osoba, která pro sebe nebo jinou právnickou či fyzickou osobu reklamu zpracovala. Zpracuje-li zpracovatel reklamu pro sebe, je pro účely zákona o regulaci reklamy současně v postavení zadavatele reklamy).
V daném případě můžeme vycházet např. z toho, že zmíněnou reklamní nabídku značkových oděvů ve snížených cenách, resp. tištěný leták, obchodní společnost zadala ke zpracování, je tedy „zadavatelem“ této reklamní prezentace. Porušení uvedených právních předpisů pro reklamní činnost se obchodní společnost dopustila tím, že zadala ke zpracování reklamní leták s nabídkou značkových oděvů v nižších cenách, v určitém časovém období, která platila ve značkových prodejnách společnosti, nicméně opomněla uvést podstatnou informaci, že se předmětná nabídka týká pouze „vybraných“ značkových prodejen, nikoli všech obchodů.
Není-li v nabídce obsažena konkretizace prodejen, v nichž lze slevu uplatnit, a chybí odkaz na pramen, z něhož se spotřebitel může dozvědět více informací, obchodní společnost jako podnikatel zadala uvedenou reklamní nabídku ke zpracování za účelem podpory své podnikatelské činnosti. Jedná se o nekalou obchodní praktiku v reklamní činnosti společnosti.
Podle § 2 odst. 1 písm. b) zákona o regulaci reklamy se zakazuje reklama, která je nekalou obchodní praktikou podle zvláštního právního předpisu, jímž je již specifikovaný zákon o ochraně spotřebitele. Podle § 4 odst. 1 zákona o ochraně spotřebitele je obchodní praktika nekalá, je-li v rozporu s požadavky odborné péče a podstatně narušuje, nebo je způsobilá podstatně narušit ekonomické chování spotřebitele, kterému je určena, nebo který je jejímu působení vystaven, ve vztahu k výrobku nebo službě. Podle § 4 odst. 3