Sto stupňů, to je dnes horko! Nepřeháněj, teploměr mi ukazuje necelých 38. Oba se pletete, na chytrých hodinkách mám 311. A přitom všichni mají pravdu, tu svou. Nerozumějí si proto, že teplotu vyjádřil každý v jiné jednotce: první v amerických fahrenheitech, druhý v nám známějších celsiích a třetí v absolutních kelvinech. A podobně jsou na tom české firmy obchodující se zahraničními. Nestačí, když se dohodnou na ceně 100, musejí si vyjasnit, v jaké měně. Protože koupit kilogram dobré zrnkové kávy za 100 Kč je podezřele levné, zatímco za 100 eur silně předražené. A nejvíce práce s používáním cizích měn leží na bedrech účetních. Dlouhá léta měli jasno: účtuje se v české měně, na kterou je nutno přepočítat cizoměnové položky. Tato zásada skončila s rokem 2023…
Nefunkční funkční měna
Ing.
Martin
Děrgel
Měnový kurz je cenový překladač
Pod vlivem unijních směrnic i do
a priori
číselného systému účetnictví stále silněji pronikají všemožné nefinanční vlivy, jako je ekologická udržitelnost, sociální spravedlnost, lidská práva a mravnost. Ovšem účtovat o těchto „vyšších principech“, obecně o kvalitě produkce a provozu firmy přímo nelze. A regulované finanční účetnictví sloužící investorům, úřadům, bankám aj. externím uživatelům nevystačí ani s měrnými fyzikálními jednotkami, jako jsou metry, kila, litry, watty.
Všechny účetní položky je nezbytné vyjádřit v platné peněžní jednotce, tedy adekvátně ocenit
, byť by mělo jít pouze o kvalifikovaný odhad. Ale nejen to, záleží i na měně…Příklad 1
Srovnávání jablek s hruškami
Česká firma A se zabývá výrobou novinového papíru, přičemž výrobní linku koupila v Brně za 3 miliony Kč, vstupní surovinu (buničinu) pořizuje z Plzně za jednotkovou cenu 100 000 Kč/tuna, mzdové náklady českých zaměstnanců vycházejí 50 000 Kč/tuna produktu a papír převážně dodává pražské tiskárně za 200 000 Kč/tuna.
Konkurenční česká firma B se zabývá rovněž výrobou novinového papíru. Výrobní linku ale pořídila na Slovensku za 100 000 EUR, vstupní surovinu (buničinu) kupuje v Polsku za cenu 15 000 PLN/tuna (polský zlotý), mzdové náklady jejich převážně bulharských zaměstnanců činí 3 000 BGN/tuna produktu (bulharský lev) a svůj výsledný produkt vyváží hlavně do Spojených států amerických za prodejní jednotkovou cenu 10 000 USD/tuna.
Která z firem je na tom ekonomicky lépe? I když se omezíme na uváděné položky, nelze zodpovědně říct.
Jedinou možností, jak udělat pořádek v účetních datech vyjádřených v různých peněžních měnách, je přepočíst je na jednu zvolenou měnu. Teprve poté, co
všechny účtované položky vyjádříme v měně účetnictví
, stávají se časově i prostorově srovnatelné. Což je konec konců od nepaměti hlavním posláním účetní evidence.Příklad 2
Srovnávání jablek s jablky
Navažme na příklad výše a převeďme cizoměnové údaje firmy B na Kč pomocí měnových kurzů České národní banky (dále jen „
ČNB
“) platných pro 1. 4. 2024. Odhalíme, že výrobní linku pořídila za 100 000 EUR × 25,305 Kč/EUR = 2 530 500 Kč, tj. o 470 000 Kč levněji než firma A. Vstupní surovinu (buničinu) kupuje za 15 000 PLN/tuna × 5,868 Kč/PLN = 88 020 Kč/tuna, tedy opět za méně, o 12 %. Mzdové náklady činí 3 000 BGN/tuna × 12,938 Kč/BGN = 38 814 Kč/tuna, což je nákladově úspornější než u srovnávané firmy A. Konečný výrobek (novinový papír) prodává firma B za 10 000 USD/tuna × 23,413 Kč/USD = 234 130 Kč/tuna, zase lepší hodnota než u A.Díky sjednocení porovnávaných údajů na stejnou měnu, v tomto případě Kč, je jasné, že firma B je na tom o dost lépe.
Problémem je změna měnových kurzů
V principu jsme mohli údaje firem A
versus
B porovnat převedením jejich cen na jakoukoli jinou měnu než Kč, třeba na eura nebo či maďarské forinty. Bylo by to však samoúčelné, nepraktické a daleko pracnější.Přepočet číselných údajů z jedné měny na jinou pochopitelně není vynálezem účetnictví, zcela běžně se používá odnepaměti při směně bankovek, k porovnání ekonomických ukazatelů mezi státy s jinými platidly, pro zjištění, jestli se nám vyplatí rodinný nákup za kopečky atd. Hlavní dilema je, jaký zvolit optimální měnový kurz. Pro oficiální (úřední) účely se využívají kurzy národní/unijní centrální banky, ale v reálných podmínkách jsme obvykle odkázáni na více či méně odlišné, pro nás vždy poněkud horší, kurzy komerčních bank a směnáren.
Samotný matematický přepočet cifry jedné měny příslušným kurzem na hodnotu v jiné měně je pouhou technikálií, s kterou by v účetnictví nebyl žádný problém. Komplikací však je, že tím to obvykle neskončí. Až na malé výjimky, např. nákup zásob hotově za cizí měnu,
bude totiž nutno cizoměnovou položku přepočítat ještě nejméně podruhé
. Třeba české firmě používající jako měnu účetnictví naši korunu vnikla pohledávka 1 000 EUR za výrobek, a současně i příslušný výnos, již při dodání, ale uhrazena na její eurový účet bude až za měsíc. Přitom
v mezidobí se obvykle změní příslušný měnový kurz, který použije pro přepočet
na Kč. Takže v eurovém vyjádření firmě vznikla pohledávka 1 000 EUR, načež posléze zanikla přijetím úhrady ve stejné výši. Jenže po přepočtu na Kč, při použití jiných aktuálních kurzů, pohledávkový účet nebude mít správnou nulu. S čímž si ale účetní umějí poradit, prostě fiktivní nenulovou korunovou hodnotu odúčtují jako kurzový rozdíl.