Přerušení podnikání 2024

Poplatník daně z příjmů fyzických osob může přerušit svou činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti zdaňované dle § 7 ZDP buď krátkodobě, nebo dlouhodobě.

Pokud podnikatel znovu zahájí přerušené podnikání do zákonného termínu pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém byla činnost přerušena, bude postupovat z hlediska sestavení daňového přiznání, jako by k přerušení podnikání nedošlo.

Pokud však podnikatel přerušené podnikání nezahájí opět do zákonného termínu pro podání daňového přiznání za příslušné zdaňovací období, ve kterém byla činnost přerušena, bude poplatník postupovat stejným způsobem, jako při ukončení podnikání. Stanoví to znění § 23 odst. 8 písm. b) ZDP, z něhož vyplývá, že ­ ve kterém byla podnikatelská činnost přerušena. Postup úpravy základu daně záleží na tom, zda poplatník vede účetnictví, vede daňovou evidenci anebo uplatňuje výdaje paušálem z příjmů.

Podle znění bodu 1 pokynu GFŘ-D-59 k § 23 odst. 8 ZDP se za přerušení činnosti považují i případy, kdy:

, který přeruší samostatnou výdělečnou činnost a tuto činnost nezahájí opět do termínu pro podání daňového přiznání za příslušné zdaňovací období, ve kterém byla tato činnost přerušena, . Nejedná se totiž o ukončení činnosti poplatníka, ale pouze o dočasné přerušení jeho samostatné činnosti. Pokud poplatník má v obchodním majetku zahrnutý odpisovaný hmotný majetek, tento je i při přerušení samostatné činnosti stále zahrnut v obchodním majetku, a z toho důvodu se na jeho daňové odpisování vztahuje § 26 odst. 6 ZDP; to znamená, že poplatník i při přerušení samostatné činnosti v průběhu zdaňovacího období uplatní v daňovém přiznání za zdaňovací období odpis ve výši ročního odpisu hmotného majetku.

Při dle § 7b ZDP a nezahájení této činnosti do termínu pro podání daňového přiznání, je povinen poplatník upravit dle § 23 odst. 8 písm. b) bod 2 ZDP rozdíl mezi příjmy a výdaji, z něhož se vychází pro zjištění základu daně za zdaňovací období předcházející dni přerušení činnosti. Pokud fyzická osoba obdrží úhradu pohledávek, o které zvýšila základ daně při přerušení činnosti, plně nebo částečně v následujících zdaňovacích obdobích, bude postupovat dle § 23 odst. 4 písm. d) ZDP – hodnota následně uhrazených pohledávek již neovlivní zdanitelný příjem fyzické osoby ve zdaňovacím období, kdy jsou pohledávky uhrazeny. Vzhledem k tomu, že při přerušení podnikání a jeho nezahájení do termínu pro podání daňového přiznání se zvyšuje základ daně o cenu nespotřebovaných zásob, pak se po znovuzahájení podnikání a dalším využívání těchto zásob k podnikání zahrne do základu daně při prodeji nespotřebovaných zásob pouze rozdíl, o který převyšuje cena, za kterou byly nespotřebované zásoby prodány, cenu nespotřebovaných zásob, zahrnutých do úpravy základu daně při přerušení podnikání.

Pokud dle § 7 odst. 7 ZDP, pak při přerušení podnikatelské činnosti a jejím nezahájení do termínu pro podání daňového přiznání, podnikatel upraví dle § 23 odst. 8 písm. b) bod 3 ZDP rozdíl mezi příjmy a výdaji, z něhož se vychází pro zjištění základu daně, za zdaňovací období předcházející dni přerušení činnosti.

Při přerušení podnikání poplatníka s příjmy ze samostatné činnosti, který je v paušálním režimu ve smyslu § 2a ZDP a uplatňuje paušální daň dle § 7a ZDP, může dojít ke dvěma situacím:

V tomto případě se na poplatníka vztahuje , kde se uvádí:

Pokud poplatník přestal být poplatníkem v paušálním režimu před koncem zdaňovacího období z důvodu, že ukončil nebo přerušil činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, je jeho daň za toto zdaňovací období rovna paušální dani, pokud poplatník

Toto pravidlo uvedené v § 7a odst. 2 písm. c) spočívá v tom, že poplatník, který přestal být poplatníkem v paušálním režimu před koncem zdaňovacího období z důvodu, že ukončil nebo přerušil samostatnou výdělečnou činnost, bude mít paušální daň v případě, že úpravy zvyšující základ daně, které by musel provést, kdyby za zdaňovací období, ve kterém ukončil nebo přerušil samostatnou výdělečnou činnost, vedl daňovou evidenci, nepřesáhnou spolu s jeho příjmy ze samostatné činnosti limit rozhodných příjmů pro dané pásmo paušální daně (buď zvolené pásmo paušální daně, nebo pásmo, které uvede v oznámení o jiné výši paušální daně). Jedná se o úpravy zvyšující základ daně podle § 23 odst. 8 písm. b) bodu 2 ZDP (základ daně se zvyšuje o hodnotu pohledávek, které by při úhradě byly zdanitelným příjmem, o hodnotu nespotřebovaných zásob a o zůstatky vytvořených rezerv).

. Poplatník následně neplatí paušální zálohy, přičemž na konci zdaňovacího období je jeho daň rovna paušální dani. .

V tomto případě přestává být poplatníkem v paušálním režimu s uplynutím kalendářního měsíce, ve kterém tyto skutečnosti nastaly. Tuto skutečnost opět musí oznámit dle § 38lg odst. 1 ZDP do 15 dnů správci daně. Poplatník neplatí od tohoto měsíce paušální zálohy správci daně a na konci zdaňovacího období není jeho daň rovna paušální dani. Poplatník je povinen podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob včetně pojistných přehledů na OSSZ a příslušnou zdravotní pojišťovnu. Zaplacené paušální zálohy budou započteny jak na výslednou daň z příjmů, tak na výsledné pojistné na zdravotní a sociální pojištění.