Ukončení nebo přerušení podnikání kvůli povodním

Vydáno: 31 minut čtení

V důsledku povodní 2024 se může podnikatel rozhodnout pro ukončení nebo přerušení svého podnikání, například kvůli zatopení prostor používaných k podnikání a zničení obchodního majetku.

  • Podnikatel musí při ukončení nebo přerušení podnikání kvůli povodním upravit základ daně z příjmů podle ZDP [§ 23 odst. 8 písm. b) ZDP ].
  • Postupy úprav se liší podle toho, zda podnikatel vede účetnictví, daňovou evidenci nebo uplatňuje paušální výdaje.
  • Speciální pravidla platí pro zemědělské podnikatele při převodu majetku osobám blízkým.
Ukončení nebo přerušení podnikání kvůli povodním
Ing.
Ivan
Macháček
Z hlediska daňového je důležitá skutečnost, že
poplatník s příjmy ze samostatné činnosti (§ 7 ZDP) nebo s příjmy z nájmu (§ 9 ZDP) musí v případě ukončení a přerušení podnikání nebo nájmu postupovat dle § 23 odst. 8 písm. b) ZDP a příslušně upravit základ daně z příjmů fyzických osob.
Postup úpravy základu daně je odlišný podle toho, zda poplatník vede účetnictví, nebo vede daňovou evidenci (§ 7b ZDP), nebo vede záznamy o příjmech a výdajích (§ 9 odst. 6 ZDP), anebo uplatňuje k příjmům z podnikání nebo k příjmům z nájmu paušální výdaje, resp. jde o poplatníka s příjmy dle § 7 ZDP, který je v paušálním režimu a uplatňuje paušální daň dle § 7a ZDP.
Speciálním případem je postup dle § 3 odst. 4 písm. f) ZDP týkající se zemědělského podnikatele
, kdy v souvislosti s ukončením provozování zemědělské činnosti zemědělským podnikatelem dochází k převodu majetku mezi osobami blízkými, pokud osoba blízká pokračuje v činnosti zemědělského podnikatele.
 
Ukončení podnikání a obchodní majetek
Při ukončení podnikatelské činnosti fyzická osoba vyřadí majetek z obchodního majetku jeho převedením do svého osobního užívání
. Vyřazením z obchodního majetku nevzniká fyzické osobě žádný zdanitelný příjem. Pokud fyzická osoba ukončí podnikání v průběhu zdaňovacího období, může u odpisovaného hmotného majetku uplatnit do daňových výdajů odpis ve výši poloviny ročního odpisu vypočteného podle § 31 nebo 32, resp. postupovat ve smyslu znění § 30a a 30e ZDP.
Pokud dojde k následnému prodeji movitých a nemovitých věcí, které byly zahrnuty do obchodního majet­ku poplatníka, je pro posouzení osvobození příjmů z tohoto prodeje nebo jejich zdanění nutno zkoumat lhůty, po které byly věci v obchodním majetku [viz § 4 odst. 1 písm. a) až c) ZDP].
 
Ukončení podnikání a jeho dopady při vedení daňové evidence
Pokud podnikatel s příjmy ze samostatné činnosti zdaňované dle § 7 ZDP vede daňovou evidenci vymezenou v § 7b ZDP, pak při ukončení svého podnikání postupuje dle § 23 odst. 8 písm. b) bodu 2 ZDP a musí upravit rozdíl mezi příjmy a výdaji, z něhož se vychází pro zjištění základu daně za zdaňovací období (část zdaňovacího období) předcházející dni ukončení samostatné výdělečné činnosti. Úprava rozdílu příjmů a výdajů (základu daně) obsahuje položky zvyšující základ daně a položky snižující základ daně.
 
Položky zvyšující základ daně
hodnota pohledávek,
které by při úhradě byly zdanitelným příjmem,
 
s výjimkou pohledávek uvedených v § 24 odst. 2 písm. y) ZDP a s výjimkou zaplacených záloh. Pokud fyzická osoba obdrží pohledávky, o které zvýšila při ukončení činnosti základ daně, plně nebo částečně uhrazeny v následujících zdaňovacích obdobích, kdy již neprovozuje podnikání, bude postupovat dle § 23 odst. 4 písm. d) ZDP. Z tohoto ustanovení vyplývá, že do základu daně se nezahrnují částky, které již byly u téhož poplat­níka zdaněny podle zákona; to znamená, že výše následně uhrazených poh