Daňové a účetní souvislosti pojistných náhrad

Vydáno: 11 minut čtení

Nedávné povodně za sebou nechaly značné škody, jejichž následky budeme řešit v účetnictví či daňové evidenci podnikatelských subjektů, stejně tak i u pronajímatelů v souvislosti s pronájmem majetku, jako i u fyzických osob u soukromého majetku, který neslouží ani k podnikání, ani k pronájmu. Posouzení samotných škod však ponecháme stranou a soustřeďme se na účetní a daňové dopady pojistných náhrad, které se z těchto pojistných událostí odvíjejí. V některých případech se výnos z pojistné náhrady a související náklady na sanace povodňových škod zobrazí ve stejném účetním a zdaňovacím období. V jiných situacích bude výnos z pojistné náhrady součástí účetního období roku 2024 a náklady související s opravou či prodejem poškozené věci budou účtovány do následujících období, se kterými souvisí. Toto časové přiřazení nákladů a výnosů je relevantní i pro účely sestavení základu daně z příjmů poplatníků, kteří jsou účetními jednotkami.

 

Daňové a účetní souvislosti pojistných náhrad
Ing.
Ivana
Pilařová
 
Co není pojistnou náhradou
Než rozebereme daňové souvislosti pojistných náhrad (pojistných plnění od pojišťoven na základě pojistných smluv), ujistíme se, že ne každý příjem, který v souvislosti s povodněmi postižené osoby obdrží, je pojistnou náhradou. Mezi osvobozené příjmy, které s povodňovými škodami mohou souviset, ale nejsou pojistnou náhradou, patří:
V případě fyzických osob
příspěvek z veřejného rozpočtu [§ 4 odst. 1 písm. h) ZDP],
příjem v podobě podpory nebo příspěvku z prostředků odborové organizace [§ 4 odst. 1 písm. j) bod 3 ZDP],
příjem v podobě podpory nebo příspěvku spolků s výjimkou rodinné
fundace
[§ 4 odst. 1 písm. j) bod 2 ZDP],
dotace