V minulém článku jsme prošli změny týkající se prvních dvaceti paragrafů zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty. Dnes navážeme dalšími ustanoveními, u nichž dochází novelou ke změně. Právě schvalované změny v DPH zahrnují:
- zrušení povinnosti písemného zmocnění pro self-billing;
- pravidlo, dle něhož se úplatou pod 10 % celkové hodnoty poskytovatel dlouhodobého plnění (přesahujícího 12 měsíců) nevyhne zdanění k 31. 12.;
- úpravu základu daně u směnného obchodu s částečnou peněžitou úhradou;
- rozšíření osob, kterým musí být plnění poskytováno za cenu obvyklou, o zaměstnance a jejich osoby blízké, ale ne pro všechna plnění;
- pravidlo pro vracení daně z nedobytných pohledávek do 10 000 Kč bez probíhajícího řízení;
- přesné vymezení, co vykazovat na řádek 26 daňového přiznání, pokud jde o místo plnění mimo tuzemsko;
- změny v oblasti dodání nemovitostí, včetně snížení limitů pro sociální bydlení;
- opravu základu daně až sedm let po původním plnění, a to i pro subjekty, které přestaly být plátci;
- změny pravidel pro zdanění a osvobození pozemků a nemovitostí; zkrácení lhůty pro nárok na odpočet DPH o měsíc až rok v závislosti na datu jeho vzniku;
- zrušení limitace odpočtu pro luxusní osobní automobily od 1. 1. 2027 a další změny týkající se nároku na odpočet.
Jaké jsou právě schvalované změny v DPH?
Ing.
Petr
Vondraš,
daňový poradce BDO Czech Republic
Legislativní proces
Novela zákona o dani z přidané hodnoty by měla být dle očekávání postoupena v listopadu Senátu, který má 30 dnů na to, aby návrh zákona schválil nebo vyjádřil vůli se návrhem nezabývat, popřípadě nechal lhůtu 30 dnů marně uplynout. I přes změny v obsazení Senátu po říjnových volbách se nepředpokládá, že by byla tato vládní novela Senátem zamítnuta nebo s pozměňovacími návrhy vrácena zpět Poslanecké sněmovně. Navrhovaná účinnost většiny změn 1. 1. 2025 by tedy měla být dodržena.
Den uskutečnění plnění a povinnosti plnění přiznat
Za dodání zboží nebo poskytnutí služby je dle současného znění zákona považován úkon na základě komisionářské smlouvy nebo smlouvy obdobného typu. Uvedení konkrétní smlouvy (komisionářské) v praxi často vedlo k chybnému posouzení, kdy bylo toto ustanovení vztahováno jen na komisionářskou smlouvu. Novela proto z § 13 a 14 dodání zboží nebo poskytnutí služby podle komisionářské smlouvy zcela vyňala a nahrazuje jej dodáním zboží nebo poskytnutím služby prostřednictvím zastupující osoby, která jedná vlastním jménem na účet zastoupené osoby. Dnem dodání zboží nebo poskytnutí služby je pak pro všechny den dodání nebo poskytnutí služby zastupující osobou třetí osobě (zákazníkovi) nebo naopak třetí osobou zastupující osobě, která přijaté plnění dále poskytuje zastoupené osobě. Důvodová zpráva k novele uvádí jako příklad prodejní komisi, do níž zastoupený předá zastupujícímu zboží 5. 4. (v tuto chvíli nedochází k uskutečnění zdanitelného plnění) a zastupující toto zboží dodá 8. 6. třetí osobě. Den uskutečnění plnění je pak 8. 6. jak mezi zastupujícím a třetí osobou, tak mezi zastoupeným a zastupujícím. Při nákupní komisi se bude den uskutečnění řídit dnem, kdy třetí osoba dodá hotový výrobek zastupující osobě (např. 30. 6.), a to i v případě, že jej zastupující osoba předá zastoupené osobě později (např. až 10. 7.).
Změna nastane i v okamžiku, kdy bude nutno přiznat tzv. dlouhodobě poskytované zdanitelné plnění v tuzemsku. To je plnění uskutečňované po dobu delší než 12 měsíců. Již dnes vzniká povinnost přiznat dlouhodobě poskytované plnění nejpozději 31. 12. každého kalendářního roku, který následuje po roce, v němž bylo poskytování plnění zahájeno, typicky výstavba „táhnoucí se“ více let. Povinnost přiznat daň se netýkala roku, v němž byla přijata úplata, z níž vznikla povinnost přiznat daň. Aby nedocházelo ke zneužívání odsunutí zdanění přijetím symbolických záloh, nastavuje novela minimální výši zálohy, která zbaví poskytovatele povinnosti dílčího zdanění k 31. 12. jen v případě, kdy výše úplat (záloh) bude alespoň 10 % z celkové úplaty za poskytované zdanitelné plnění. Zákonodárci mysleli i na situaci,