Problematika dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr ve světle posledních legislativních změn

Vydáno: 24 minut čtení

Po desetiletí ustálenou a v zásadě neměnnou pracovněprávní úpravu dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, která ze zaměstnanců vykonávajících závislou práci na základě těchto pracovněprávních vztahů činila ve skutečnosti zaměstnance jakési „druhé kategorie“ značně znevýhodněné oproti zaměstnancům v pracovním poměru, přerušila a zásadně změnila jedna z posledních novel zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce (dále též jen „ZP “) ve formě tzv. „transpoziční novely“ provedené zákonem č. 281/2023 Sb. s účinností od 1. 10. 2023 (převážná část) a od 1. 1. 2024 (zbývající část). Do té doby bylo lhostejné, zda zaměstnanci pracující na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr (tedy na dohodu o provedení práce – „DPP“ nebo dohodu o pracovní činnosti - „DPČ“) práci konají tzv. „na zavolanou“ podle nahodilých a okamžitých potřeb zaměstnavatele, zda ji konají v obvyklých pracovních dnech nebo ve svátek, v noci, v sobotu či neděli nebo ve ztíženém pracovním prostředí, zda jsou při práci dodržovány nepřetržité odpočinky a přestávky na oddech a jídlo. Tito zaměstnanci neměli „ze zákona“ právo na dovolenou, na jiné důležité osobní překážky v práci, nárok na příplatky za práci ve ztížených pracovních režimech. Obrat nastal teprve přijetím výše označené tzv. „transpoziční novely“ ZP .

Problematika dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr ve světle posledních legislativních změn
Mgr.
Zdeněk
Schmied
Touto novelou ZP bylo především vyhověno požadavkům evropské legislativy obsaženým ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1152 ze dne 20. 6. 2019 o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách v Evropské unii a plně také v článku 7 směrnice EP a Rady 2003/88 ES ze dne 4. 11. 2023 o některých aspektech úpravy pracovní doby. Prvá z uvedených směrnic zajišťuje zaměstnancům ve všech formách pracovněprávních vztahů (včetně tzv. „prekérních“ právních vztahů, za něž lze považovat právě dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr)
dostatečnou časovou předvídatelnost výkonu práce
pro zaměstnavatele stanovením rozvrhu pracovní doby do směn a včasným seznámením zaměstnance s tímto rozvrhem. Ze směrnice vyplývají i
některé další požadavky poskytující větší ochranu zaměstnancům „na dohody“
, například při jednostranném zrušení závazku z dohody bez uvedení důvodu ze strany zaměstnavatele nebo
rozšíření informační povinnosti zaměstnavatele
též vůči těmto zaměstnancům po uzavření příslušné dohody. Článek 7 druhé z uvedených směrnic stanovuje zaměstnavateli
povinnost poskytnout dovolenou
zaměstnancům vykonávajícím závislou práci bez ohledu na formu jejich zaměstnání. Výše uvedené zásadní novelizaci ZP je však nutno vytknout, že ani této novele nebyla dopřána přiměřená legisvakanční lhůta, neboť mezi vyhlášením (publikací) této novely ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a účinnosti převážné většiny jejich ustanovení neuplynulo ani 15 dnů.
Následující text článku je věnován shrnutí nejpodstatnějších změn pracovněprávní úpravy na úseku dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr a dosavadní jejich praktické aplikaci.
 
Rámcový přehled konkrétních oblastí změn v „dohodách“
1.
Zavedení povinnosti zaměstnavatele
písemně rozvrhovat zaměstnanci pracovní dobu do směn a předem jej seznámit s tímto rozvrhem
alespoň 3 dny před začátkem směny nebo období, na něž je pracovní doba rozvržena, případně v kratší či delší době dohodnuté se zaměstnancem - (§ 74 odst. 2 ZP).
2.
V DPP
(stejně jako v DPČ)
musí být vymezeny také sjednané práce
(druhově nebo výčtem)
a doba, na kterou se dohoda uzavírá
– (§ 75 odst. 3 a § 76 odst. 4 ZP).
3.
Pouze pro DPP
(nikoli též DPČ)
platí, že tzv. „náhradní doby“ uvedené v § 348 odst. 1 ZP se do sjednaného rozsahu práce nezapočítávají
– (§ 75 odst. 2 ZP).
4.
Na vztahy z DPP a DPČ se nově použije